Hra vílího krále

Po událostech prvního dílu je Ivy Bentonová manželkou vílího krále Brama a královnou Anglie. Bramův nástup na trůn však otevřel cestu vílám do lidského světa. Jejich návrat přináší strach, násilí a bezohledné hry, zatímco Bram se o skutečné vládnutí nestará. Ivy proto navenek hraje roli oddané ženy, ale potají hledá způsob, jak ho svrhnout, osvobodit jeho uvězněnou matku Mor a najít svou sestru Lydii i Emmetta de Vere.

Emmett mezitím přežívá v temné cele ve vílím světě. Po svatbě s Bramem se pokusil utéct, byl chycen a tvrdě potrestán. V izolaci trpí hladem, strachem i nejistotou, zda je Ivy naživu. Bram mu namluvil, že zemřela, a Emmett se proto upíná jen k tomu, aby ochránil Lydii, která v zemi víl zůstala po jeho boku.

Ivy v Anglii shromažďuje kolem sebe malý okruh spojenců: Faith, Marion, Olive a Emmy. V lázních se k ní dostávají stopy o Bramanových tajemstvích i o Rhionovi, vílím šlechtici, jenž by mohl vědět, kde Lydia je. Ivy zároveň poznává, jak krutý je vílí dvůr. Bezbranní lidé umírají jen proto, že se vílám jejich utrpení zdá zábavné, a Ivy si začíná uvědomovat, že pouhé přežívání v Bramově blízkosti nestačí.

Odboj odhalí, že Olive je pod Bramovým kouzlem a nevědomky nosí jídlo Mor, již Bram drží zavřenou. Rhion Ivy vysvětlí, že Lydia a Emmett jsou skutečně ve vílím světě. Brama k otevření cesty dokážou přimět jen silné emoce, a Ivy tedy zahraje přesvědčivé představení lásky. Když se portál otevře, vstoupí do světa víl rozhodnutá získat zpět svou rodinu i vlastní svobodu.

Dvě královny ve světě víl

Ve vílím světě Ivy nejprve narazí na Lydii, která se stala Bramovou první manželkou a nyní sedí po jeho boku jako korunovaná královna. Lydia svou sestru pozná, ale Emmett věří, že vidí jen iluzi. Až když Ivy použije vzpomínku z jejich společné minulosti, Emmett pochopí, že opravdu žije. Jejich shledání je bolestné: Emmett i Lydia se za dobu Ivyiny nepřítomnosti naučili spoléhat jeden na druhého a Emmett navíc uzavřel politické spojenectví s lady Thalií, aby Lydii ochránil.

Lydia Ivy objasní, že Bram si ji vzal jako první. Později potřeboval i lidský sňatek, aby zrušil dávnou dohodu královny Mor a získal plnou moc nad Anglií, a proto se rozhodl pro Ivy. Lydia stále nese stopy citů k Bramovi, avšak zároveň postupně získává hluboké pouto se samotnou vílí zemí. Emmett jí v její roli pomáhá a Rhion ji tiše chrání.

Bram brzy odhalí, že Ivy a Emmett nejsou jen spojenci. Faith a Marion zajme a sestrám oznámí, že o titul královny rozhodne soutěž. První zkouška je lov malého jednorožce. Ivy se domnívá, že Lydia zvíře zabila, aby zvítězila, ale později zjistí pravdu: jednorožec je nesmrtelný a Lydia mu zlomila roh, aby mu zastavila srdce a uchránila ho před horším osudem.

Odboj zároveň pátrá po Ferrinu, legendární čepeli, která může zabít královského vílího vládce. Ivy během výpravy a znepokojivých vizí skládá dohromady Bramovu minulost i složité vztahy mezi Emmettem, Lydií a Thalií. Když se naskytne příležitost, probodne Brama Ferrinem. Rána se však okamžitě zahojí. Dýka není zbraní, jakou si všichni představovali, a Bramův hněv se tím jen prohloubí.

Když královny odmítnou hrát

V poslední zkoušce Bram přinutí Ivy a Lydii, aby bojovaly proti sobě. Ani jedna nedokáže druhou zabít, a Bram proto vezme Ferrinus do vlastních rukou. Probodne Lydii a ukáže, že pro něj nejsou lidé kolem něj ničím víc než figurky. Její smrt otřese celou vílí zemí; krajina se promění v truchlící a Bram ztrácí podporu, na níž jeho moc stála.

Ivy konečně pochopí význam podmínky, která k poražení královské víly platí: čisté železo není obyčejný neopracovaný kov, ale železo, které nikdy neprolilo krev. Duddon jí vrátí meč, jejž Ivy dříve hodila do řeky, když se snažila zachránit jednorožce. Vílí země se sama obrátí proti Bramovi a připoutá ho k obrovskému stromu. Ivy ho pak čistou čepelí probodne a jeho rána se už nezahojí.

Po Bramově smrti se ukáže, že Lydia není ztracená. Země ji přijme jako svou pravou královnu a oživí ji. Lydia se rozhodne ve vílím světě zůstat, protože právě tam našla vlastní moc, smysl i možnost budoucnosti s Rhionem. Uvědomí si také, že milovala spíš představu Brama než muže, kterým skutečně byl.

Ivy a Emmett se vrátí do Anglie. Emmett veřejně podpoří Ivyino právo na korunu, takže jí ji nemůže odebrat Wendell ani nikdo další. Ivy s Emmettem uzavře manželství, společně vybudují klidnější život a mají děti. Zatímco Lydia vládne světu víl, Ivy se konečně stává královnou, kterou si zvolila být sama.

Život postavený na lži

Anarché je čarodějka žijící ve vesnici u Hvozdu. Každý měsíc naláká nižšího démona, umožní démonobijcům soutěžit v honu a po vítězství musí s vítězem podstoupit rituál, který má posilovat hranici chránící lidi před lesem. Tradici nenávidí, ale věří, že bez ní vesnice nepřežije. Vítězem dalšího honu se stává Seamus O'Brienn, zatímco Fergus jako jeden z mála lidí otevřeně nesouhlasí s tím, co Anarché musí snášet.

Po lovu Anarché zjistí, že vystavená kůže zabitého démona láká další nestvůry. Při pronásledování jednoho z nich se dostane hluboko do Hvozdu a potká Torena, mocného pána lesa. Toren ji považuje za nebezpečí, ale zároveň ho k ní váže nevysvětlitelné pouto. Jejich setkání nečekaně posílí ochrannou hranici a Anarché začíná pochybovat o tom, co jí lidé celý život vyprávěli o démonech i o její vlastní roli.

Anarché dále pátrá v kronikách svého učitele Lorcana, avšak žádnou zmínku o Torenovi nenajde. Od Torena se postupně dozvídá, že spal více než šest set let, že Hvozd ohrožují zmutovaní démoni a že ho Anarchéin hlas probudil. Toren jí také naznačuje, že nese tvář ženy jménem Aisling, již kdysi ztratil. Mezitím ji Connor, syn vůdce vesnice, dál považuje za svůj majetek; jeho násilný útok zastaví Niamh.

Hvozd a tajemství čarodějek

Toren se stává posedlý ochranou Anarché. Když Connor spolu s dalšími opilými démonobijci vstoupí do Hvozdu, Toren ho naláká do pasti a zabije. Anarché se pokusí Torena zastavit a následně vesnici předloží upravenou, ale pravdivou verzi Connorovy smrti. Ceannair Bress Korr jí však nevěří a vinu za smrt svého syna obrací proti ní.

Ceannair později souhlasí, aby si Toren Anarché odvedl výměnou za možnost odnést mrtvé. V paláci Sídhe se Anarché seznámí s Belenem a Darrinem a poprvé slyší jinou historii Hvozdu: čarodějky neměly chránit lidi před démony, ale naopak Hvozd před lidmi. Toren jí předá amulet, jenž ji může spojit se vzpomínkami její matky Calanthy. Zároveň vyjde najevo, že Toren poznal v Anarché znovuzrozenou duši Aisling.

Po návratu do vesnice Anarché nalezne po Lorcanově smrti knihu, kterou před ní celý život tajil. Pomocí amuletu vstoupí do vzpomínek své matky. Vidí, jak Calantha zachraňovala ostatky svých předkyň z vesnice, a odhalí, že Lorcan byl její otec. Nejdůležitější vzpomínka ukáže, že Calanthu při pokusu o útěk s malou Anarché zavraždili vesničané. Anarchéin dosavadní svět se definitivně zhroutí.

Svobodná čarodějka

Anarché rozpoutá ve vesnici pomstu a zapálí domy starších, kteří se podíleli na zločinech proti čarodějkám. Démonobijci ji však zneškodní šípy s galenitem. Procitne v kobce, kde ji Ceannair přizná vraždu jejích rodičů, obchodování s ostatky čarodějek i dlouholeté zneužívání jejich moci. Když vesnici přepadne Toren a galenit je zničen, Anarché získá zpět svou sílu, osvobodí se a Caennaira zabije.

Vesnice se promění v bojiště. Toren hledá Anarché a jeho spojenci likvidují démonobijce, zatímco Grimor odhalí svou pravou podobu Púcy. Anarché zachrání Fergusovi život a později mu vysvětlí pravdu o minulosti vesnice i původu čarodějek. Fergus jí nakonec pomůže zachránit ostatky jejích předchůdkyň, přestože se s novou skutečností jen těžko vyrovnává.

Anarché odchází z vesnice jako svobodná čarodějka. Niamh zůstává pomáhat raněným, ale Anarché na cestu doprovázejí Toren, Grimor a Nyra. Jejich dalším cílem je najít kupce Valtora, který odvezl ostatky Calanthy. Hrozbu do budoucna naznačuje také vzkaz prastaré Morrígan, jejíž vliv se v Hvozdu začíná probouzet.

Zlatý dvůr jako klec

Reyna Thorvaldová je runou poznamenaná zlatonoška, člověk narozený do otroctví na Zlatém dvoře. Vyrábí magické hole, díky nimž fae ovládají svou moc, a proto je pro své pány cenná — zároveň však ví, že mimo jejich území by ji jiné dvory nejspíš lovily nebo zabily. Její jedinou rodinou jsou mentor Lhoris a kamarádka Kara, další zlatonoška. Reyna sní o svobodě, schovává peníze na útěk a aspoň na chvíli uniká do hostince v Horní Krosse, kde provokuje bojovníka Skegina u hazardní hry.

Po návratu ji čeká hrozná zpráva: lord Orm, jeden z nejkrutějších fae Zlatého dvora, ji zařadil mezi pět otrokyň, z nichž si vybere novou konkubínu. Před Reynou bez milosti zabije jednu z žen, která se mu odmítne podřídit, a pak si vybere právě ji. Nejde mu jen o její tělo; chce také vlastnit zlatonošku, která bude udržovat jeho hůl. Reyna si v tu chvíli uvědomí, že musí utéct dřív, než si pro ni Orm přijde.

Při práci se zlatem navíc Reynu pronásleduje zlatovid: vídá runy, stíny a hladové — děsivé, znetvořené bytosti, které kdysi bývaly lidmi. Netuší, co její vize znamenají, ale stále sílí. S Karou a Lhorisem začne chystat útěk, přestože všichni vědí, že opustit Zlatý dvůr může být stejně smrtící jako zůstat.

Ještě než Reyna stihne utéct, Zlatý dvůr přepadnou stínoví bojovníci. Do dílny vstoupí princ Mazrit Andaskar, muž v masce černé lebky obklopený živými stíny, a žádá právě Reynu. Lhoris se postaví na její obranu a Kara se snaží skrýt, ale Mazrit hrozbou jejich smrti Reynu donutí, aby s ním odešla. Nakonec odvede všechny tři. Při cestě z paláce Reyna vidí, že za faeské spory umírají hlavně lidé: zlatí fae bránili své bohatství, nikoli vlastní otroky.

Na lodi plující po Kořenové řece se Reyna setká s Mazritovými lidmi — Frimou, Svangriorem a lidským bojovníkem Ellisarem. Při náhodném doteku Mazritovy magie znovu prožije zlatovid a spatří na něm zlaté runy, přestože princ přece není spojený se zlatem. Mazrit okamžitě pozná, že něco viděla, a zakáže jí o tom mluvit. Reyna zároveň zjistí, že řeka, brány mezi dvory i samotný Yggdrasil nejsou v pořádku: jejich magie slábne a za branami číhají nestvůry.

Reyna čeká, že Dvůr stínů bude vypadat jak noční můra z pověstí. Jeho palác je skutečně děsivý, ale zároveň podmanivě krásný. Už při příjezdu zahlédne hladového a fyzicky se jí udělá zle. Mazrit si všimne, že ví něco, co by vědět neměla, ona však odmítá vysvětlovat svoje vize. Všechno, co o princi ví, jí velí bát se ho — jeho chování ji ale zároveň nutí pochybovat, jestli jsou pověsti celé pravdivé.

Vězeňkyně, nebo snoubenka?

Na Dvoře stínů se Reyna, Kara i Lhoris okamžitě ocitnou před Mazritovou macechou, královnou. Ta chce zlatonoše zabít, protože jejich schopnosti považuje za hrozbu. Mazrit jim zachrání život tím, že Reynu před jejíma očima připoutá magickým svazkem. Aby ochránila přátele, Reyna nakonec pouto přijme — a dozvídá se, že nejde o pouto vlastnictví, ale o zásnuby. Jako Mazritova budoucí manželka je pro královnu nedotknutelná, i když sama se cítí spíš jako uvězněná.

Mazrit tvrdí, že ji potřebuje k výrobě nové zbraně, ale tají skutečný důvod i význam svých zlatých run. Zároveň ji chrání před královniným myslovidem a dává jí očarovanou čelenku, která má ukrýt její myšlenky. Reyna si všímá, že prince jeho macecha očividně drží pod tlakem a že každý rozhovor s ní pro něj představuje nebezpečí. Přesto se nehodlá nechat obměkčit tím, že pod maskou objeví zjizveného, přitažlivého muže místo netvora, kterého očekávala.

Reyna se snaží využít každou příležitost k útěku. Někdo jí podstrčí klíč od komnaty, ona osvobodí Karu a Lhorise z cel a společně se vydají z paláce. Zabloudí však do stájí s nebezpečnými tvory; před obřím medvědem je zachrání Svangrior. Neúspěch Reynu přesvědčí, že další útěk by mohl stát Karu i Lhorise život. Začne proto předstírat spolupráci a místo toho sbírá informace.

Během útěku Reyna potká Vorora, bílou sovu se zlatými skvrnami, která s ní dokáže mluvit telepaticky. Poslala ho neznámá fae žena s vlasy ze světla; její vzkaz zní, že osud zlatonošky s měděnými vlasy může změnit celý Yggdrasil. Voror se stane Reynininým tajným spojencem. Zároveň jí pomůže pochopit, že podivné náhody v paláci — klíč, otevřený kotec i ukradený vak — možná nejsou pomoc, ale něčí promyšlený pokus dostat ji do nebezpečí.

Když Reyna konečně Mazritovi řekne, že u řeky viděla hladového, vezme ji do tajné svatyně ukryté pod palácem. Stojí tam obrovské sochy fae se zlatem a pradávnou magií uvnitř. Nápisy mluví o dívce s měděnými vlasy, která drží klíč; Mazrit po Reyně chce, aby dokázala sochy otevřít a opravit. Při doteku zlata získává další vize a útržky cizích vzpomínek. Čím víc odhaluje, tím jasnější je, že Mazritův původ, její schopnosti a hrozba hladových spolu souvisejí.

Mezi Reynou a Mazritem roste přitažlivost, ale nikdy ne bez napětí. On ji chrání a tvrdí, že drží slovo, zároveň ji drží svázanou, odmítá jí říct pravdu a při zmínce o zlatých runách reaguje násilným hněvem. Reyna ví, že ji možná potřebuje živou — stále však neví, zda ji chce zachránit, nebo využít.

Útoky ve stínech

Reyna je v paláci napadena modrým hadem a otrávena. Mazrit ji zachrání protijedem, ale pak brutálně vyslýchá strážného, který selhal. Reynu děsí, jak snadno dokáže použít své stíny k mučení; pochybnosti o tom, zda je princ skutečně nebezpečný, se vrátí naplno. Mazrit je přesvědčený, že za útokem stojí někdo, koho chrání královna, a Reyna se rozhodne přestat být jen jeho pěšákem.

Vrací se proto do svatyně a začne opravovat část zlaté hole uvnitř sochy. Zlatovid jí tentokrát ukáže ženu z minulosti, mlžnou hůl a nakonec Mazritovy zlaté oči. Než dokáže vizi pochopit, napadne ji maskovaná postava. Shodí ji z kamenné ruky sochy do propasti; Voror ji v poslední chvíli srazí na vrstvu řas a zachrání jí život. Reyna si při pádu vezme ulomený kus zlaté hole, který může být důkazem i klíčem k dalším odpovědím.

Podzemní proud Reynu vyplaví za palácem. Má konečně možnost utéct, ale magické pouto s Mazritem a hlavně hrozba nad Karou a Lhorisem ji přimějí vrátit se. V lese ji pak obklíčí hladoví, které dosud znala jen z děsivých vizí. Jsou skuteční, krutí a snaží se z ní udělat svou kořist.

Mazrit ji najde a v plné síle své stínové magie hladové zničí. Během boje se objeví tajemná žena, která nestvůry ovládá a chce, aby jí Reynu vydal. Mazrit ji odmítne, čímž potvrdí, že o hladových a o Reynině roli ví mnohem víc, než připustil. Do střetu vpadne obrovský medvěd, který rozpráší část nestvůr, ale Mazrit po vyčerpávajícím boji zkolabuje právě ve chvíli, kdy se blíží královna.

Kniha končí otevřeně: Reyna je stále Mazritovou snoubenkou a jeho vězeňkyní, ale už není jen bezmocnou otrokyní. Ví, že její původ, zlaté runy, svatyně i hladoví jsou propojení s budoucností Yggdrasilu — a že v následujících událostech bude muset zjistit, komu může věřit.

Zlodějka ze Stříbrného města

Zilvaren, Stříbrné město spalované dvěma slunci, už tisíc let ovládá nesmrtelná královna Madra. Společnost je rozdělená do obvodů a nejchudší Třetí obvod sužuje nemoc, žízeň i karanténa. Čtyřiadvacetiletá Saeris Faneová se tam stará o mladšího bratra Haydena. Krade vodu, kov a cokoli, co lze proměnit v prostředky k přežití; pomáhá jí zkušenost, kterou získala po smrti matky po boku skláře Elroye. Její největší tajemství je však schopnost cítit kov — pod rukama jí reaguje, vibruje a někdy se pohne.

Když Saeris při útěku před strážcem ukořistí jeho zlatou rukavici, nevědomky spustí řetězec událostí. Rukavice se chová téměř jako živá a Saerisina moc se probouzí. Hayden ji vezme k překupníkovi, ale stráže ho dopadnou. Saeris se přizná, aby bratra ochránila. Madra se rozhodne potrestat nejen ji, ale celý Třetí obvod: sto tisíc lidí má zemřít v ohni. Kapitán Harron Saeris mučí a probodne, jenže ona v zoufalství roztaví kov kolem sebe, zničí ho živým stříbrem a z prastarého meče otevře stříbrný bazén. Z něj vystoupí černovlasý cizinec se zelenýma očima, zachrání ji a odvleče ji branou mezi světy.

Yvelia, král a alchymistka

Saeris se po deseti dnech probudí v ledové Yvelii, v Zimním paláci fae. Laskavá Everlayne jí vysvětlí jen málo; muž od stříbra se jmenuje Kingfisher a Saeris se domů vrátit nemůže, dokud se nenaučí svou moc ovládat. Její přítomnost potřebuje král Belikon De Barra: staré portály ze živého stříbra byly po staletí uzavřené a jejich znovuotevření má zvrátit válku proti Madře.

Kingfisher je Belikonův vězeň, spoutaný a označovaný za zrádce. Král mu dá týden, aby Saeris naučil pracovat se stříbrem, jinak přijde o drahocenný stříbrný amulet, který ho drží při životě a brání mu propadnout šílenství. V palácové knihovně Saeris s Everlayne a učencem Rusariem zjistí, že je alchymistka řádu kovů a rud. Živé stříbro propojovalo všechny světy, dokud Madra alchymistickým mečem jeho proudy neuspala a fae neuvěznila v Yvelii. Saeris dokáže jednotlivé bazény probouzet i znovu uspávat.

Kingfisherovy lekce jsou drsné, ale fungují. Nutí Saeris soustředit se na stříbrnou kapku a na slova „Annorath mor“, až ji dokáže ovládnout. Zároveň jí přizná, že kdysi nechal zničit celé město, i když tehdy neviděl jiné východisko. Je Belikonův nevlastní syn a král ho nenávidí jak kvůli smrti Kingfisherova otce, tak kvůli smrti jeho matky. Mezi Saeris a Fisherem vzniká nedůvěra, ostré pošťuchování i zjevná přitažlivost. Když se Saeris pokusí otevřít bránu do Zilvarenu sama, málem ji stříbro pohltí; Fisher ji zachrání. Uzavřou proto krevní dohodu: Saeris mu bude vyrábět amulety a on najde Haydena.

Carrion místo Haydena

Fisher opravdu projde do Zilvarenu, ale narazí na pašeráka a hazardního hráče Carriona Swifta, s nímž má Saeris dávnou, nevyřešenou minulost. Carrion pochopí, pro koho Fisher přišel, a vydává se za Haydena. Fisher ho tak přivede do Yvelie místo chlapce. Saeris je vzteky bez sebe, přesto se s Carrionem, Fisherem a Renem vydává do Fisherova domova Cahlishe. Cestou přes Kvílející hvozd se ukáže, že Carrion je užitečný, a v hostinci Saeris poprvé uvidí, jak lidé Fishera ctí jako Drakobijce — válečného hrdinu, který zachránil mnohá města. On sám tuto přezdívku odmítá jako připomínku selhání.

V Cahlishe Carrion konečně prozradí, že Hayden žije: po Saerisině zatčení ho dostal do Sedmého obvodu s falešnými doklady, prací a přístupem k vodě. Úleva ale netrvá dlouho. Saeris se nejprve nedaří vyrobit ochranné amulety a skupina musí pokračovat k pohraničnímu vojenskému táboru u Darnu. Na druhém břehu řeky stojí obsidiánová pevnost Ammontraíeth, sídlo upírů a jejich krále Malcolma. Kapitáni Fisherovi buď bezvýhradně věří, nebo mu dávají za vinu katastrofu v Gillethrye. Když Danya Saeris napadne, Saeris roztříští její meč na kovové úlomky a definitivně prokáže, že její alchymie je mocná zbraň.

Válka na Darnu a cesta k sobě

První útok sanasrothských upírů přes zamrzlou řeku donutí Fishera znovu převzít velení. Obránci led prolomí a nápor odrazí, ale hrozba je stále větší. Po bitvě se Saeris s Fisherem a ostatními zastaví v Ballardu při oslavě dlouhé noci. Místní ho přijímají jako ztraceného syna; Saeris začíná chápat, že jeho století stará vina souvisí s lidmi, které nedokázal ochránit. Jejich vzájemná přitažlivost se promění v intimní vztah.

Fisher jí pak ukáže dům své matky Ediny Sedmi věží a Saeris poprvé na vlastní oči zažije záchvat, při němž ho živé stříbro mučí celé hodiny. Neopustí ho. Sama mu na oplátku vypráví, jak její matka pašovala zbraně povstalcům, byla popravena Madřinými strážci a její tělo děti nakonec spálily. Saeris pochopí, že dokáže se živým stříbrem vyjednávat. S Lorrethem a Carrionem proto uková meč Andělský dech; stříbro si vyžádá píseň a přijme ho až po oběti krve.

Saeris se následně pokusí oddělit stříbro od Fisherovy mysli. Zjistí však, že ho stříbro zachránilo už jako chlapce a že jsou neoddělitelní — jejich rozpojení by zabilo oba. V další bitvě u Darnu Saeris bojuje Fisherovým rodovým mečem Spásou, Ren s Nimerelle a Lorreth s Andělským dechem drží linii a útok znovu ustojí. Vítězství však okamžitě zkazí Everlayne: objeví se v Malcolmově moci, pokousaná a připoutaná řetězem. Jeho syn Taladaius oznámí podmínku — pokud Fisher nepřijde do Gillethrye, Everlayne se stane upírkou.

Družka, kterou se Fisher bojí přijmout

Na záchranu Everlayne potřebují krevní čarodějku, a tak Fisher, Ren a Danya vyhledají Iseabail, vnučku čarodějky Maliny. Saeris s Carrionem však odmítají zůstat v bezpečí. Ještě před výpravou Fisher vezme Saeris do Ballardu a jejich vztah se prohloubí. Ráno se na obou objeví runy. Te Léna jim vysvětlí, že jde o znamení pravých druhů, božsky určených partnerů; výraz oshellith, kterým Fisher Saeris nazýval, znamená „nejsvětější“.

Fisher o jejich poutu věděl od prvního setkání. Prosil ale o čas, protože stříbro ničí jeho mysl a nechce Saeris připoutat k vlastnímu konci. Jeho věštecká matka kdysi předpověděla temnovlasou ženu, která ho zachrání, ovšem označila ji za fae, ne za člověka. Saeris ho odmítá odepsat a nechce ani slyšet o tom, že by ho měl Ren jednou ze soucitu zabít. Fisher se však rozhodne sám: ráno zmizí a v dopise oznámí, že se Malcolmovi vydal výměnou za Everlayne.

Pravda o Gillethrye

Everlayne otevře portál a Saeris, Carrion a Lorreth jí projdou v patách; Ren ho už nestihne. Brána je vyvrhne do jezera a Lorreth zachrání oba lidi před utonutím. V obsidiánové aréně Gillethrye najdou zraněného Fishera před Malcolmem, Belikonem a Madrou. Trojice vytvořila spojenectví: Belikon celou dobu věděl, že Madra portály zavřela, nechal Fisherova otce Finrana nést hanbu a tím upírům umožnil nerušeně sílit.

Belikon přinutí Fishera znovu vyprávět, proč Gillethrye zničil. Během svátku První písně zaútočila upíří horda. Malcolm nabídl Fisherovi hod mincí: na jednu stranu se stáhne, na druhou město padne; Fisher navíc krví slíbil, že dokud mince nedopadne, nikomu neublíží. Malcolm ji podvodně chytil dřív, než se dotkla země, a útok pokračoval. Fisher si uvědomil, že každá oběť se stane dalším upírem, město uzavřel a nechal je spálit. V jeho troskách pak více než sto let hledal Malcolmův pravý peníz — jediný předmět, který může smlouvu ukončit. Dnešní Koloseum stojí na vězněných duších mrtvých obyvatel.

Fisher Belikona napadne, ale zjistí, že Madra, Malcolm a Belikon sdílejí moc: aby jeden padl, musí padnout všichni. Saeris se střetne s Harronem a zlomí mu vaz, Lorreth zadrží Malcolma Andělským dechem a skupina uteče do stříbrného labyrintu pod arénou.

Mince, krev a nová královna

V labyrintu Saeris vede ostatní podle stříbra. Cestou se střetnou s Morthilem, pavoučím démonem s faeským torzem, a v jeho středu naleznou hromadu milionů mincí. Než se Saeris dostane k pravé, Malcolm zajme Carriona a napije se jeho krve. Ta ho otráví: Carrion má královskou krev a je skutečným dědicem sanasrothského trůnu. Saeris pochopí, že pravý peníz neleží v hromadě, ale v Morthilově tlamě. Vytáhne ho a nechá ho konečně dopadnout na zem. Smlouva se zlomí, duše Gillethrye jsou propuštěny a labyrint ztratí svou moc.

Malcolm Saeris smrtelně zraní. Ona ho ještě probodne Spásou a usekne mu hlavu; král shoří v modrém ohni. Taladaius jí na Fisherův souhlas zachrání život tím, že z ní udělá upírku. Během proměny Saeris navštíví bohyně sluncí Mithin a Bal a poté Zaretha, boha chaosu a změny. Ten jí prozradí, že zasáhl do jejího osudu: Saeris měla být fae v Fisherově světě, ale narodila se jako člověk v jiném. Aby mohla Fishera zachránit a uniknout vlivu bohů, musí ho skutečně přijmout za druha a nechat svou životní nit vyjmout z kosmické tapisérie. Saeris souhlasí.

Probudí se v Ammontraíethu jako bytost napůl upírka a napůl fae, s děsivou částí proměny dočasně vytěsněnou z paměti. Fisherovo stříbrné oko je díky léčitelům slabší, ale jeho pouto se stříbrem nezmizelo. Fisher jí oznámí poslední převrat: protože zabila Malcolma, Saeris je nyní královnou Sanasrothu. Korunovace má proběhnout za dva dny — a Saeris zůstává daleko od Haydena, Zilvarenu i války, která teprve začíná.

Hry, které vezmou Andrise

Krvavá říše navazuje přímo na cliffhanger předchozí knihy. Brexley, Scorpion a Hanna stojí v aréně Věrhăzy jako figurky v další Ištvánově hře. Ištván Markos nutí Hannu bojovat proti lidem, na kterých jí záleží. Když se Hanna vzepře, přivede její rodiče a nechá jejího otce zastřelit, aby jí ukázal, že odpor vždy někdo zaplatí. Hanna pak souhlasí s bojem jen proto, aby zachránila matku. Scorpion chce zemřít místo Brexley, ale Brexley ho vyřadí, protože se domnívá, že její vlastní smrt by mohla ostatní ochránit před dalším využíváním její moci.

Do Ištvánovy hry zasáhne Andris, Brexleyin strýc. Nabídne se na její místo, ale Ištván vymyslí ještě krutější podmínku: Brexley a Andris se mají utkat na život a na smrt, přičemž pokus o vzdání znamená smrt v plamenech pro oba. Andris chápe, že Brexley nezachrání, pokud se bude držet života za každou cenu. Jeho láska Ling je mrtvá, sám už jednou zemřel a k životu se vrátil jen díky Brexleyině moci. Ištván nakonec rozkáže Andrise upálit. Brexley se pokusí zasáhnout, ale strýc utrpí smrtelné popáleniny a v agónii ji požádá, aby jeho trápení ukončila. Brexley ho zastřelí, čímž ztratí poslední otcovskou oporu i část sebe samé.

První záblesk návratu moci

Ištván sleduje Andrisovu smrt s potěšením, protože Brexleyin čin považuje za důkaz, že ji dokáže proměnit v nástroj stejně krutý jako on sám. Brexley si naopak slíbí, že pokud dostane druhou šanci, zaměří se přímo na něj. Když jí po návratu z arény hrozí další násilí, Warwick jí přes jejich obnovující se spojení pomůže se bránit. Jejich magické pouto, poškozené Nektarem i předchozím mučením, se začíná znovu hlásit o slovo. Nevymaže to Andrisovu smrt ani vězeňskou bezmoc, ale Brexley poprvé po dlouhé době cítí, že na všechno není sama.

Vězni dál pracují v továrně až do kolapsu, hladoví a mizí beze stopy. Když se jedna dívka pokusí zemřít, Brexley instinktivně sáhne po moci a zkusí ji přivést zpět. Na okamžik se jí to podaří, ale dívčina duše se z těla znovu vytratí. Brexley si uvědomí, že její magie se vrací, jenže ještě není schopná poroučet životu a smrti bez následků. Musí zároveň tajit, že ve Věrhăze existuje síla, kterou zdejší vězení mělo zcela zablokovat. Jakákoli naděje by se v Ištvánových rukou okamžitě změnila v další materiál pro experimenty.

Plán povstání ve Věrhăze

Od Nory Brexley zjistí, jak daleko Ištvánova moc sahá. Pod továrnami Molnárových nechal vybudovat rozsáhlý komplex spojený tunelem s nákladním nádražím Ferencváros. Tudy může do ciziny posílat drogy z vílí esence, které z lidí dělají silnější a nebezpečnější bojovníky. Nora také ví, že Rebeka zmizela poté, co začala pochybovat o Ištvánovi, a že Albert Molnár zemřel, když odkryl příliš mnoho. Ištvánova vláda tedy nestojí jen na vězeňských strážích, ale na promyšlené síti továren, vydírání a mezinárodního obchodu s ukradenou magií.

Brexley začne s Rosie, Hannou, Norou a Stopařem plánovat vzpouru. Zaznamenávají směny, slabá místa a den Her, kdy budou stráže rozptýlené přípravami arény. Kilián přizná, že pevnost sám navrhl a její ochrannou magii vytvořil druid Tad. Hlavní brána má však jen jednu vrstvu druidského kouzla, a právě Brexleyin druidský původ by mohl ochranu narušit. Brexley drží před Ištvánem i většinou vězňů tajemství Nektaru, který je s ní propojený. Společně se Scorpionem, Ashem a Kiliánem se přes oslabená astrální spojení připravuje na útěk, i když všichni vědí, že jediná chyba znamená smrt celé skupiny.

Vězňové se pokusí vzít si vězení zpět

Nejtěžší je pro Brexley snášet Warwickovo utrpení. Boyd a další dozorci ho systematicky mučí a Brexley cítí jeho bolest přes jejich pouto. Stráže zároveň přitvrzují i vůči ostatním, zejména vůči Rosie. Přesto se mezi vězni šíří tichá víra, že tentokrát mohou změnit víc než jen přežít další den. Když Kilián zabije krutého Kristofa, propukne chaos. Brexley využije okamžik, prolomí druidskou bránu a vězni se pokusí z továrny vyběhnout.

Ištván je ale připravený. Konvoj LOS vzpouru rychle sevře a všechny nahná zpět do arény. Tam předvede své nové politické spojence: Olenu, Cadena, Sonyu, Leona a Iaina, který dříve zradil Kiliánův palác. Jejich společným cílem je ovládnout Budapešť i širší východní Evropu. Tentokrát nemají vězni bojovat jeden proti druhému, ale proti hladovým a rozzuřeným zvířatům. Brexley povolá duchy, kteří zvířata zničí, čímž znovu ukáže rozsah své moci. Za útěk a chaos však zaplatí Maddox životem a ostatní pochopí, že Ištván už nezkouší jen zlomit jednotlivce — buduje nový řád postavený na strachu.

Laboratoř, krev a Caden

Po ukázce Brexleyiny moci Ištván odveze ji i Warwicka do laboratoří. Tam odhalí skutečný cíl svých pokusů: chce spojovat lidskou a vílí krev, vyrábět vojáky s vlastnostmi obou ras a vytvořit si armádu, která nebude podléhat běžným hranicím magie ani těla. Caden je jedním z jeho pokusných subjektů. Ištván je ochotný použít i vlastního syna, aby mu do těla dostal Warwickovu esenci. Výsledky ukazují, že Brexley a Warwick mají nepřirozeně rychlou tvorbu krve, silnou imunitu a hluboké biologické i magické spojení, které věda nedokáže vysvětlit.

Brexley se pokouší nabídnout sebe místo Warwicka, ale Ištván chce oba. Je připoutaná, uspávaná a přichází o množství krve, které by normální člověk nepřežil. Aby otestoval její schopnosti, napojí její krev na vyčerpanou dívku z Divoké říše. Dívka se nejprve zdánlivě uzdraví, sílí a zahojí se jí jizvy, jenže pak se její tělo zhroutí a ona zemře. Brexley tak vidí, že její krev není lék, ale něco, co lidské tělo nepřijme. Ištvánův výzkum je o to děsivější, že ho nezastaví ani smrt nevinných — naopak ji bere jako další údaj, který ho přibližuje k dokonalému supervojákovi.

Útěk s dětmi

Lena Brexley tajně varuje, že Ištván chce svou proměnu v supervojáka předvést vůdcům při veřejné akci. Při dalších transfuzích se Brexleyina hrůza z Warwickovy ztráty spojí s narůstající magií. Zničí laboratoř, osvobodí sebe i Warwicka a najde Cadena v bezvědomí. Pokusí se ho vzít s sebou, ale Caden odmítne opustit vlastní matku, která je také vězněná v laboratoři. Brexley tak musí přijmout, že v této chvíli nemůže zachránit všechny, i když to chce udělat.

S Warwickem se místo okamžitého útěku rozhodne osvobodit alespoň uvězněné děti. V tunelech pod továrnou utíkají k nádraží Ferencváros, zatímco je vojáci pronásledují z obou stran. U poslední mřížové brány děti riskují život, aby odemkly zámek, a Brexley s Warwickem kryjí jejich ústup. Některé děti jsou zasaženy a ne všechny přežijí, ale brána se nakonec otevře a alespoň část z nich se rozptýlí mezi koleje a vlaky. Ištván je dostihne až ve chvíli, kdy už pro něj děti nemohou být snadno uzavřené zpět v kleci. Brexley a Warwick jsou zranění, ale uniknou do Divoké říše.

Krátká svoboda a Nektar

Úkryt najdou u Gawela, řezníka s vazbami na Warwickovu minulost. V zadní místnosti řeznictví jim musí bez umrtvení vyjmout kulky z fae kovu; přežijí jen díky vlastní vytrvalosti a silné domácí pálenky. Pod řeznictvím se rozkládá opiové doupě, kde si po dlouhé době dovolí aspoň na chvíli vydechnout. Brexley a Warwick se znovu naladí na své pouto, které mučení a drogy téměř přetrhly. Jejich blízkost není řešením války ani viny, ale vrátí jim schopnost být jeden pro druhého oporou a Brexley cítí, že její síla roste do podoby, kterou zatím nezná.

Opie a Mrňouska je vypátrají a Brexley si díky snu a volání knihy uvědomí, že Nektar je ukrytý v Kiliánově chatě. U ní se setkají s Tadem, Elizou, Simonem a Zanderem; Warwick se konečně znovu shledá se svou rodinou. Tad vysvětlí, že Nektar leží v zakouzleném ohništi, ale dorazí také Eabha s nekromanty a varuje Brexley před černou magií i cenou, kterou Nektar žádá. Skupina chce osvobodit zbývající vězně ve Věrhăze: Tad má prolomit kouzla, odboj vedený Mykelem zaměstnat vojáky a Brexley s Warwickem získat spojence. Bez skutečné armády však nemají šanci Ištvánovu pevnost dobýt.

Druhý pád do Věrhăzy

Na cestě za Povstalci skupina padne do předem připravené léčky. Ostnatý pás zničí motorky a jednotky LOS vyjedou z temnoty dřív, než se mohou bránit. Brexley s Warwickem kryjí ústup Elizy a Zandera a podaří se jim je vyslat pryč s informací o základně Povstalců v Sedlecké kostnici. Sami jsou však zasaženi uspávacími šipkami. Kalaraja, Ištvánův fae stopař zvaný Pán smrti, je našel cíleně. Jejich krátká svoboda tak skončí další zradou, jejíž zdroj zůstává nejasný.

Brexley se probere zpět ve Věrhăze v černé uniformě a s elektrickým obojkem ze skřetího kovu, který potlačuje její magii a může ji kdykoli mučit proudem. Ištván jí tvrdí, že ví, kde Nektar leží, a že ochranná kouzla dříve nebo později prolomí. Oznámí jí také smrt Elizy a Zandera, aniž by Brexley mohla ověřit, zda jde o pravdu, nebo o další psychologický útok. Warwick dostane stejný obojek a oba jsou před vězni veřejně zbiti a označeni za vyvrhele, s nimiž nesmí nikdo mluvit. Věznice se mezitím změnila: Hry jsou častější, stráže brutálnější a Rosie, Hanna i další ženy nesou následky systematického násilí.

Obojek, díra a nevyhnutelné hry

Když se vojáci pokusí odvést Rosie, Hannu a Birdie, Brexley už nedokáže jen přihlížet. S Warwickovou pomocí je srazí, ale Boyd aktivuje její obojek a elektrické šoky ji srazí do křečí. I tento vzdor se tedy změní v důvod k dalšímu trestu a Brexley skončí v díře. Tam se znovu setká s Kiliánem a později i se Stopařem. Zjišťuje od něj hrozivou věc: Ištván může Nektar opravdu získat, protože lidé na jeho pilulkách jsou jen částečně fae a mohou projít druidskou bariérou vytvořenou proti skutečným vílám.

Brexley a Warwick vědí, že pro ně už nepřijede žádná záchrana zvenčí. Musí přežít znovu zevnitř systému, který je nyní na jejich odpor lépe připravený než kdy dřív. Brexley se zároveň děsí toho, co by se stalo, kdyby Ištván Nektar spojil se svými transfuzemi a hybridními vojáky. Hry, k nimž se schyluje, proto nejsou jen trestem pro vězně: mají se stát veřejným představením Ištvánovy nové moci před lidmi, kteří mohou rozhodnout o budoucnosti celého města.

Ištván se prohlásí králem

Do arény jsou vyvedeni téměř všichni důležití hráči — Brexley, Warwick, jejich přátelé, Caden s Rebekou, Tad i malý Simon. Ištván před zahraničními vůdci otevřeně ukáže svou pravou tvář. Stopař, kterého skupina pokládala za spojence, je ve skutečnosti jeho nasazený špion a pomohl mu získat Nektar. Leon je za pokus odejít zastřelen, ostatní státníci se stanou rukojmími a Ištván se prohlásí králem. Po boku stojí Olena, těhotná s jeho dědicem, a oba představují obraz nové dynastie, která má sjednotit svět pod jedinou lidskou vládou.

Z klecí tentokrát vycházejí Ištvánovi první skuteční supervojáci: bývalí bachaři LOS proměnění drogami v hybridy s lidskou inteligencí, zvířecími instinkty, vílí silou, téměř necitliví k bolesti a schopní se rychle zotavovat. Vede je Joska. Nora je zabita téměř okamžitě před Hannou a aréna se změní v jatka. Brexley se snaží své lidi rozdělit, propojí se se Scorpionem a Warwickem, Birdie bojuje samostatně a Caden se také zapojí. Warwick se střetne s Joskou, ale brzy je jasné, že běžné zranění hybridy nezastaví. Ištván konečně ukazuje armádu, na kterou se celou knihu připravoval.

Nektar a pád Brexley

Mohutné výbuchy otřesou komplexem a vyvolají zmatek mezi diváky, strážemi i hybridy. Vězni pochopí, že odboj nebo někdo další zaútočil zvenčí. Ištván proto prchá k továrně s Olenou, Ivanenkem, Simonem, Tadem a Nektarem. Brexley pošle ostatní, aby se vyzbrojili a probili ven, zatímco s Warwickem vyráží za Ištvánem. V tunelech cítí Nektar jako část sebe samé, obojek ji ale stále omezuje. Když se dostanou ven, vidí boj Mykelových Povstalců proti LOS a vědí, že tato chvíle rozhodne nejen o jejich útěku, ale i o tom, kdo bude ovládat Budapešť.

Ištván přitiskne Simonovi nůž ke krku, ale Nektar mu vypadne na zem. Brexley po něm sáhne a naplněná jeho mocí zabije stovky vojáků. V zuřivosti však nedokáže rozlišovat mezi hrozbou a člověkem, který stojí v cestě. Nechtěně usmrtí Tada, jenž se pokouší ochránit Simona, a málem zabije i samotného chlapce. Teprve pak jí dojde, že Nektar z ní na okamžik udělal přesně to, čeho se bála: bytost schopnou zničit vše kolem sebe, jen aby se dostala k Ištvánovi. Pustí ho, magie pohasne a zůstane po ní prázdnota i vina za masakr.

Co zůstane po vítězství bez vítěze

Ištván chaos využije. Se Stopařem, Olenou a Ivanenkem odjede autem a odveze s sebou Simona. Warwick se za nimi rozběhne, ale nemůže je dostihnout. Simon se později objeví v lese a Warwick se s ním znovu shledá, takže alespoň tento pokus o vydírání neskončí jeho smrtí. Ištván však uniká, stále má spojence, hybridní program a ambici vládnout jako král. Věrhăza je narušená, ale válka tím nekončí ani se odboj automaticky nestává vítězem.

Když se Warwick vrátí k místu boje, Brexley už je pryč. Andrisova oběť, Nora, Tad, oběti laboratoří i lidé, které Brexley zabila pod vlivem Nektaru, na ni dopadnou najednou. Její spojení s Warwickem vyhořelo a ona odchází sama, protože se bojí, že je spíš hrozbou než hrdinkou. Závěr proto nestaví Brexley proti Ištvánovi jako jasnou vítězku. Nechává ji na hraně mezi mocí, která může zachraňovat, a mocí, která ji může proměnit v další monstrum. Warwick ji neztrácí z lásky, ale Brexley musí nejdřív zjistit, zda sama dokáže žít s tím, co udělala.

Probuzení Šedé

Zkažená říše začíná bezprostředně po událostech Mrtvé říše. Brexley se probírá po obrovském výbuchu moci Nektaru a zjišťuje, že o sobě nevěděla to nejdůležitější. Není jen kříženka mezi lidmi a vílami, ale Šedá — bytost stojící mezi životem a smrtí. Energie, kterou nechtěně uvolnila, má dalekosáhlé následky: z ruin vstane její strýc Andris, o němž všichni věřili, že zemřel, a spolu s ním se probudí sedm mrtvých nekromantů. Mezi nimi je i Eabha, Brexleyina matka, kterou Brexley považovala za mrtvou od dětství.

Setkání s Eabhą je šokující a bolestivé. Matka vysvětlí, že nekromanti nejsou samostatná rasa, ale lidé stižení prastarým prokletím, a že její rod měl chránit Nektar. Brexley nemá čas se s odhalením vyrovnat. K Budapešti se nese obrovská exploze, a tak se s Warwickem, Andrisem a ostatními okamžitě vrací do města. Tam najdou zničený vílí palác. Nyx jim s krutým uspokojením oznámí, že král Kilián, Warwickova sestra Eliza a její syn Simon zemřeli. Warwickovi tato zpráva vezme poslední zbytek klidu a znovu v něm probudí bezohledného Vlka, který myslí jen na pomstu.

Život bez Nektaru

Pro Brexley je zkáza paláce zároveň osobní ranou. Magické pouto, které ji spojovalo s Warwickem a Scorpionem, zmizelo; všichni se domnívají, že bylo spotřebováno při vzkříšení Andrise a nekromantů. Brexley přišla i o rychlé hojení, svou fyzickou převahu a o pocit, že nikdy není sama. Zůstává jí vzpomínka na sílu Nektaru, ale její tělo je teď zranitelné a obyčejně lidské. Warwick se pod tíhou domnělé ztráty Elizy a Simona uzavře a chová se k ní chladně, takže Brexley místo opory zažívá další odloučení.

Původní úkryt skupiny už není bezpečný, proto se povstalci přesunou do nového zázemí Sarkisovy armády. Cestou vedou jako zajatce Cadena Markose. Ten ve chvíli, kdy mu hrozí smrt, zradí: vojákům LOS prozradí, že vůdcem povstalců je ve skutečnosti hledaný generál Andris Takacs. Skupina musí bojovat v ulicích a jen těsně unikne. Cadenova zrada prohloubí Brexleyin pocit, že se nemůže spolehnout ani na člověka, kterého znala od dětství, zároveň však zůstává nejasné, nakolik je opravdu na straně svého otce Ištvána a nakolik se jen snaží přežít.

Továrna na ukradenou magii

V novém úkrytu chybějí léky, jídlo i zbraně. Brexley se navzdory Warwickovu nesouhlasu přidá k výpravě na tržnici Lehel. Na vlastní oči tam vidí vojáky LOS pod kapitánem Kobakem a doktorem, jak do dodávek nakládají zbité a omámené víly. Když pozná jednu z obětí, nedokáže se držet zpátky, prozradí svou přítomnost a rozpoutá přestřelku. Při útěku si vážně poraní kotník a koleno. Zranění se jí nehojí jako dřív a nutí ji přijmout, že bez Nektaru už nemůže spoléhat na vlastní nezničitelnost.

Brexley pak získá od Leny, dcery své někdejší chůvy, informaci o tajné továrně LOS. S Ashem, Opiem a Mrňouskou se do ní vydá i přes odpor ostatních. V laboratořích objeví víly držené jako pokusné objekty: LOS z nich násilím odebírá magickou esenci a zpracovává ji do drog, které mají jejich lidem dát nadlidskou sílu a rychlost. Výprava je odhalena. Při zběsilém útěku Ashe srazí autem Ištvánův lovec Kalaraja, ale Ash přežije. Brexley se v nastalém chaosu oddělí od přátel a zmizí v rukou únosců.

Přeživší z vílího paláce

Brexley se neprobudí u Ištvána, jak se obává, ale spoutaná v chatrči, kde ji osvobodí Sloane. Čeká na ni další zásadní obrat: Kilián, Zander, Eliza i Simon výbuch paláce přežili. Smrt předstírali díky zradě v nepřítelově okolí, protože se potřebovali skrýt a získat informace o LOS. Pro Warwicka je návrat sestry a synovce úlevou, kterou však neumí hned proměnit v klid; škody z předchozích událostí a jeho odstup od Brexley tím nezmizí.

Druid Tad Brexley vyšetří a v její auře uvidí šedou, zamlženou stopu bez aktivní magie. Potvrdí, že její podstata souvisí se Šedými a s mocí, kterou kdysi nesla Aneira. Brexley touží po návratu ztracené síly, protože má pocit, že bez ní jen všechny ohrožuje. Kilián ji však přinutí čelit skutečnosti, že Nektar není předmět, který může jednoduše najít a vzít zpět. Je to živoucí zdroj propojený s jejím narozením a s druidskou i vílí krví. Vzkříšením Andrise a nekromantů Brexley Nektar vyčerpala, a tím sama sobě uzavřela přístup k moci, která ji dříve chránila.

Rodinné dědictví a cesta k Visegrádu

Tad postupně rozkrývá Brexleyin původ. Její otec Balfour kdysi zradil druidy kvůli Aneře, použil černou magii a uvrhl rodinu do prokletí. Tad ho nakonec zabil, ale následky jeho činů nezmizely. Brexleyina schopnost stát mezi životem a smrtí, Eabhino nekromantství i Nektar tedy nejsou náhodné jevy, ale části jedné rodinné historie. Brexley má poprvé možnost pochopit, odkud přišla, zároveň ji však pravda zbavuje jednoduchého obrazu rodičů i sebe samé.

Skupina se vydá lodí k Visegrádu, kde chce získat schránku s Nektarem. Setká se tam s nekromanty, Eabhą a Brexleyinou tetou Morgan. Vynoří se další podrobnosti o Balfourově zradě i o Aneirině manipulaci, ale místo sblížení přichází napětí. Když se zdá, že se podařilo vyjednat příměří, obklíčí je Kalarajovi muži a schránku s Nektarem zabaví. Warwick v pravou chvíli zasáhne, aby ostatním umožnil ústup, avšak Nektar zůstává mimo Brexleyin dosah a Ištvánova síť se ukazuje jako mnohem rozsáhlejší, než čekali.

Poslední pokus odboje

Po návratu k Andrisovi se Brexley znovu setká s Hannou a Cadenem. Vysvětlí jim, co odhalila v továrně: Ištván neplánuje jen ničit víly, ale vyrábět z jejich esence prostředek, který lidem LOS dá magii a fyzickou převahu. Caden otcovu vinu zlehčuje nebo popírá, přestože už jednou povstalce prozradil. Brexley nemůže určit, zda ho vede strach, rodinná loajalita, nebo snaha hrát na obě strany. Jejich přátelství z dětství se proto dál rozpadá pod tíhou války.

Skupina se rozdělí, aby získala poslední spojence a dopravní prostředky. Brexley s Kiliánem jdou jednat se Sarkisem, zatímco Warwick a Ash shánějí motorky. Všichni se mají sejít v baru u Kitty, který slouží jako úkryt. LOS je však předběhne: bar obklíčí stovky vojáků posílených ukradenou vílí esencí. Boj je brutální, budova vybuchne a povstalcům se podaří prorazit jen za cenu dalších ztrát. Útěk je zavede na náměstí Madách, kde na ně čeká mnohem větší past a Ištván konečně získá převahu nad celým odbojem.

Ištvánova past

Na náměstí Ištván předvede, že nejde jen o vojenského vůdce, ale o člověka, který umí záměrně ničit druhé přes jejich nejbližší. Aby zlomil Andrise, před jeho očima zastřelí Ling, Andrisovu životní lásku. Andris se zhroutí a zbytek skupiny ztrácí možnost organizovaného odporu. Caden a Hanna se náhle objeví po Ištvánově boku. Caden otci slíbuje, že mu Nektar obstará sám; není jasné, zda tím jedná z přesvědčení, nebo zda se pokouší Brexley uchránit před okamžitým mučením a smrtí.

Ištván Brexley opravdu nechá naživu, ale ne z milosti. Všechny povstalce dá zajmout, protože je může použít jako nástroj proti sobě navzájem. Brexley přichází o svobodu, o jistotu, že někdo z jejích blízkých je v bezpečí, a navíc musí žít s vědomím, že její cesta za Nektarem dala nepříteli další důvod ji lovit. Po chaotických bojích předchozí části se děj záměrně sevře do bezmoci: hrdinové už neutíkají městem podle vlastního plánu, ale jsou naloženi do nákladních vozů a odvezeni tam, kde Ištván určuje pravidla.

Vězení Věrhăza

Zajatci dorazí do Věrhăzy, nové věznice navržené tak, aby blokovala magii. Ironií je, že její architekturu vytvořil Kilián, a nyní je sám uvězněný ve stavbě určené k lámání nadpřirozených bytostí. Věznici vedou sadistický Boyd a jeho pobočník Zion. Příjem vězňů je ponížení samo o sobě: jsou svlečeni, omýváni hadicemi, dostanou stejnokroje a jsou připraveni o poslední soukromí. Brexley navíc zjistí, že Ištván nezavírá jen nepřátele; ve Věrhăze drží i bohaté lidi z vlastních řad, včetně Hanniných rodičů, pokud se pro něj stali nepohodlnými.

Vězni pracují v podzemních továrnách na munici a uniformy, mají hlad a žijí ve stálém strachu z trestu. Boyd se snaží Kiliána veřejně pokořit: vodí bývalého krále na řetězu a v obojku, aby ukázal, že vílí autorita už nic neznamená. Brexley se odmítá podrobit, ale tentokrát nemá ani Nektar, ani pouto s Warwickem, kterým by se mohla zachytit. Pomáhají jí drobné projevy solidarity mezi vězni, především Rosie, Kitty a lidé, kteří stále odmítají uvěřit, že je odpor zbytečný. Vězení je pro Brexley návratem k jejím nejhorším zkušenostem, jen s tím rozdílem, že nyní jsou uvnitř téměř všichni, na nichž jí záleží.

Pět dní v díře

Krizový okamžik přijde v jídelně, když se Boyd pokusí sexuálně napadnout Rosie. Brexley se jí okamžitě zastane a vyvolá rvačku. Warwick, který už dlouho potlačuje vztek i bezmoc, se vytrhne strážím a vrhne se na Boyda, aby Brexley ochránil. Vězni sice na chvíli uvidí, že Vlk nebyl zlomený, ale vojáci LOS ho nakonec přemohou. Ištvánovy stráže za odpor potrestají Brexley i Warwicka pěti dny v díře — samotce bez světla, jídla, kontaktu a téměř jakýchkoli vjemů.

Izolace Brexley přivede na hranici šílenství. Neví, zda Warwick přežil, a protože jejich magické spojení zmizelo, nemá žádný způsob, jak ho vycítit. Drží se jen vzpomínek a představ, v nichž jí Warwick opakuje, že musí vydržet. Když je konečně propuštěna, je zesláblá, ale ne zlomená. V noci se do její cely ventilací dostanou Opie a Mrňouska v maskování. Jejich návštěva není ještě útěkem, ale znamená, že zvenčí existuje pomoc a že ani Věrhăza nedokázala úplně přerušit pouta mezi lidmi, kteří se rozhodli stát při Brexley.

Návrat arény

Druhý den Brexley odvedou do nově postavené Arény. Ištván obnovil gladiátorské hry, v nichž vězni bojují na život a na smrt pro zábavu publika a pro demonstraci vlastní moci. Po jeho boku stojí Olena, Cadenova bývalá snoubenka, kterou Ištván představí jako svou novou snoubenku. První soupeřkou Brexley je Zuz z Sarkisovy armády. Zuz dostala příslib svobody, pokud Brexley zabije. Brexley zpočátku odmítá bojovat proti přítelkyni, ale Zuz na ni zaútočí a vytáhne ostrou sponu, kterou jí podstrčil Boyd.

Brexley se v sebeobraně vrátí k dravosti, kterou se snažila potlačit, a Zuz zabije. Nejde o vítězství, ale o další ztrátu, kterou jí Ištván vnutí před davem. Sotva stačí pochopit, co udělala, přivedou do arény další dva soupeře: Scorpiona a Hannu. Scorpion odmítá proti Brexley bojovat, ale Ištván má připravený ještě horší zvrat. Hannu ve Věrhăze celou dobu krmili jídlem s vílí esencí. Droga jí propůjčila nadpřirozenou sílu a magii a proměnila ji v živou zbraň. Kniha končí cliffhangerem: Brexley a Scorpion stojí v aréně proti Hanně, své někdejší nejlepší kamarádce, a žádná z možností nevede k bezbolestnému konci.