Zlatý dvůr jako klec

Reyna Thorvaldová je runou poznamenaná zlatonoška, člověk narozený do otroctví na Zlatém dvoře. Vyrábí magické hole, díky nimž fae ovládají svou moc, a proto je pro své pány cenná — zároveň však ví, že mimo jejich území by ji jiné dvory nejspíš lovily nebo zabily. Její jedinou rodinou jsou mentor Lhoris a kamarádka Kara, další zlatonoška. Reyna sní o svobodě, schovává peníze na útěk a aspoň na chvíli uniká do hostince v Horní Krosse, kde provokuje bojovníka Skegina u hazardní hry.

Po návratu ji čeká hrozná zpráva: lord Orm, jeden z nejkrutějších fae Zlatého dvora, ji zařadil mezi pět otrokyň, z nichž si vybere novou konkubínu. Před Reynou bez milosti zabije jednu z žen, která se mu odmítne podřídit, a pak si vybere právě ji. Nejde mu jen o její tělo; chce také vlastnit zlatonošku, která bude udržovat jeho hůl. Reyna si v tu chvíli uvědomí, že musí utéct dřív, než si pro ni Orm přijde.

Při práci se zlatem navíc Reynu pronásleduje zlatovid: vídá runy, stíny a hladové — děsivé, znetvořené bytosti, které kdysi bývaly lidmi. Netuší, co její vize znamenají, ale stále sílí. S Karou a Lhorisem začne chystat útěk, přestože všichni vědí, že opustit Zlatý dvůr může být stejně smrtící jako zůstat.

Ještě než Reyna stihne utéct, Zlatý dvůr přepadnou stínoví bojovníci. Do dílny vstoupí princ Mazrit Andaskar, muž v masce černé lebky obklopený živými stíny, a žádá právě Reynu. Lhoris se postaví na její obranu a Kara se snaží skrýt, ale Mazrit hrozbou jejich smrti Reynu donutí, aby s ním odešla. Nakonec odvede všechny tři. Při cestě z paláce Reyna vidí, že za faeské spory umírají hlavně lidé: zlatí fae bránili své bohatství, nikoli vlastní otroky.

Na lodi plující po Kořenové řece se Reyna setká s Mazritovými lidmi — Frimou, Svangriorem a lidským bojovníkem Ellisarem. Při náhodném doteku Mazritovy magie znovu prožije zlatovid a spatří na něm zlaté runy, přestože princ přece není spojený se zlatem. Mazrit okamžitě pozná, že něco viděla, a zakáže jí o tom mluvit. Reyna zároveň zjistí, že řeka, brány mezi dvory i samotný Yggdrasil nejsou v pořádku: jejich magie slábne a za branami číhají nestvůry.

Reyna čeká, že Dvůr stínů bude vypadat jak noční můra z pověstí. Jeho palác je skutečně děsivý, ale zároveň podmanivě krásný. Už při příjezdu zahlédne hladového a fyzicky se jí udělá zle. Mazrit si všimne, že ví něco, co by vědět neměla, ona však odmítá vysvětlovat svoje vize. Všechno, co o princi ví, jí velí bát se ho — jeho chování ji ale zároveň nutí pochybovat, jestli jsou pověsti celé pravdivé.

Vězeňkyně, nebo snoubenka?

Na Dvoře stínů se Reyna, Kara i Lhoris okamžitě ocitnou před Mazritovou macechou, královnou. Ta chce zlatonoše zabít, protože jejich schopnosti považuje za hrozbu. Mazrit jim zachrání život tím, že Reynu před jejíma očima připoutá magickým svazkem. Aby ochránila přátele, Reyna nakonec pouto přijme — a dozvídá se, že nejde o pouto vlastnictví, ale o zásnuby. Jako Mazritova budoucí manželka je pro královnu nedotknutelná, i když sama se cítí spíš jako uvězněná.

Mazrit tvrdí, že ji potřebuje k výrobě nové zbraně, ale tají skutečný důvod i význam svých zlatých run. Zároveň ji chrání před královniným myslovidem a dává jí očarovanou čelenku, která má ukrýt její myšlenky. Reyna si všímá, že prince jeho macecha očividně drží pod tlakem a že každý rozhovor s ní pro něj představuje nebezpečí. Přesto se nehodlá nechat obměkčit tím, že pod maskou objeví zjizveného, přitažlivého muže místo netvora, kterého očekávala.

Reyna se snaží využít každou příležitost k útěku. Někdo jí podstrčí klíč od komnaty, ona osvobodí Karu a Lhorise z cel a společně se vydají z paláce. Zabloudí však do stájí s nebezpečnými tvory; před obřím medvědem je zachrání Svangrior. Neúspěch Reynu přesvědčí, že další útěk by mohl stát Karu i Lhorise život. Začne proto předstírat spolupráci a místo toho sbírá informace.

Během útěku Reyna potká Vorora, bílou sovu se zlatými skvrnami, která s ní dokáže mluvit telepaticky. Poslala ho neznámá fae žena s vlasy ze světla; její vzkaz zní, že osud zlatonošky s měděnými vlasy může změnit celý Yggdrasil. Voror se stane Reynininým tajným spojencem. Zároveň jí pomůže pochopit, že podivné náhody v paláci — klíč, otevřený kotec i ukradený vak — možná nejsou pomoc, ale něčí promyšlený pokus dostat ji do nebezpečí.

Když Reyna konečně Mazritovi řekne, že u řeky viděla hladového, vezme ji do tajné svatyně ukryté pod palácem. Stojí tam obrovské sochy fae se zlatem a pradávnou magií uvnitř. Nápisy mluví o dívce s měděnými vlasy, která drží klíč; Mazrit po Reyně chce, aby dokázala sochy otevřít a opravit. Při doteku zlata získává další vize a útržky cizích vzpomínek. Čím víc odhaluje, tím jasnější je, že Mazritův původ, její schopnosti a hrozba hladových spolu souvisejí.

Mezi Reynou a Mazritem roste přitažlivost, ale nikdy ne bez napětí. On ji chrání a tvrdí, že drží slovo, zároveň ji drží svázanou, odmítá jí říct pravdu a při zmínce o zlatých runách reaguje násilným hněvem. Reyna ví, že ji možná potřebuje živou — stále však neví, zda ji chce zachránit, nebo využít.

Útoky ve stínech

Reyna je v paláci napadena modrým hadem a otrávena. Mazrit ji zachrání protijedem, ale pak brutálně vyslýchá strážného, který selhal. Reynu děsí, jak snadno dokáže použít své stíny k mučení; pochybnosti o tom, zda je princ skutečně nebezpečný, se vrátí naplno. Mazrit je přesvědčený, že za útokem stojí někdo, koho chrání královna, a Reyna se rozhodne přestat být jen jeho pěšákem.

Vrací se proto do svatyně a začne opravovat část zlaté hole uvnitř sochy. Zlatovid jí tentokrát ukáže ženu z minulosti, mlžnou hůl a nakonec Mazritovy zlaté oči. Než dokáže vizi pochopit, napadne ji maskovaná postava. Shodí ji z kamenné ruky sochy do propasti; Voror ji v poslední chvíli srazí na vrstvu řas a zachrání jí život. Reyna si při pádu vezme ulomený kus zlaté hole, který může být důkazem i klíčem k dalším odpovědím.

Podzemní proud Reynu vyplaví za palácem. Má konečně možnost utéct, ale magické pouto s Mazritem a hlavně hrozba nad Karou a Lhorisem ji přimějí vrátit se. V lese ji pak obklíčí hladoví, které dosud znala jen z děsivých vizí. Jsou skuteční, krutí a snaží se z ní udělat svou kořist.

Mazrit ji najde a v plné síle své stínové magie hladové zničí. Během boje se objeví tajemná žena, která nestvůry ovládá a chce, aby jí Reynu vydal. Mazrit ji odmítne, čímž potvrdí, že o hladových a o Reynině roli ví mnohem víc, než připustil. Do střetu vpadne obrovský medvěd, který rozpráší část nestvůr, ale Mazrit po vyčerpávajícím boji zkolabuje právě ve chvíli, kdy se blíží královna.

Kniha končí otevřeně: Reyna je stále Mazritovou snoubenkou a jeho vězeňkyní, ale už není jen bezmocnou otrokyní. Ví, že její původ, zlaté runy, svatyně i hladoví jsou propojení s budoucností Yggdrasilu — a že v následujících událostech bude muset zjistit, komu může věřit.