Čarodějka, která chránila své nepřátele | Stříbrná krev #1

Zvrácený osud od Monicy Dake otevírá temnou fantasy sérii plnou magie, démonů, dávných tajemství a krutých tradic. Hlavní hrdinka Anarché celý život věří, že jako čarodějka chrání svou vesnici před nebezpečím z Hvozdu, za což však platí vysokou cenu. Když se začne hroutit vše, čemu dosud věřila, odhaluje jednu šokující pravdu za druhou a zjišťuje, že skutečné zlo možná nikdy neleželo za hranicí lesa. V tomto článku najdete kompletní shrnutí děje celé knihy Zvrácený osud včetně všech důležitých událostí, odhalení i závěrečných spoilerů, které vám připomenou celý příběh před čtením dalšího dílu.

Autor/ka: Monica Dake

Série Stříbrná krev shrnutí:
#1 Zvrácený osud (tato stránka)
#2 

Vše pod tímto textem obsahuje spoilery.

Život postavený na lži

Anarché je čarodějka žijící ve vesnici na okraji Hvozdu, lesa obývaného démony. Každý měsíc připravuje tradiční hon, během kterého naláká nižšího démona až k hranici lesa, spoutá jej stříbrnými okovy a umožní démonobijcům mezi sebou soutěžit o to, kdo bestii uloví. Vítěz má následně v noci během rituálu ulehnout s Anarché, protože právě jejich spojení má posílit magickou hranici oddělující Hvozd od lidských sídel. Anarché tuto tradici nenávidí, ale podřizuje se jí, protože věří, že je nezbytná k ochraně vesnice.

Během dalšího honu vede Seamus O'Brienn, zatímco Fergus a Connor po vzájemném střetu spadnou do řeky a jsou diskvalifikováni. Anarché přitom drží spoutaného démona připraveného k vypuštění. Náhle však zaslechne hluboký mužský smích, který nepatří žádnému člověku ani uvězněnému démonovi. Okamžitě zbystří, protože má podezření, že se poblíž skrývá mnohem nebezpečnější bytost. Přesto démona vypustí, aby hon mohl pokračovat. Seamus jej zasáhne oštěpem a spolu s ostatními démonobijci se za ním rozběhne. Anarché místo sledování lovu pátrá po neznámé přítomnosti, ale nikoho neobjeví.

Démonobijci nakonec nižšího démona zabijí. Anarché z jeho těla vytáhne oštěp, oznámí Seamuse vítězem a nařídí, aby bylo tělo spáleno a popel rozprášen kolem vesnice jako součást ochrany hranice. Seamus však odmítne. Protože jde o dosud neznámý druh démona, rozhodne se jeho kůži stáhnout a vystavit ji v Síni slávy jako trofej. Anarché ho varuje, že ponechání kůže může přilákat další démony, ale muži její varování ignorují. Ve stejnou chvíli znovu uslyší varovné vrčení neznámého hlasu, které nikdo jiný nevnímá. Uvědomuje si, že v Hvozdu je něco mnohem nebezpečnějšího, než běžní démoni.

Anarché se následně vrací do vesnice. Connor obviňuje Ferguse, že jej během závodu shodil do řeky, Fergus však vše klidně popírá. Ceannair, vůdce vesnice a Connorův otec, se snaží Ferguse přimět, aby se více snažil hon někdy vyhrát, protože je zřejmé, že schopnosti na to má. Fergus však zájem o vítězství neprojevuje. Ceannair následně přikáže Anarché, aby Connorovi vyléčila zranění kouzlem, ale Fergus se jí zastane a přesvědčí vůdce, že obyčejná mast bude stačit, protože Anarché musí šetřit síly na večerní rituál.

Po odchodu Ceannaira si Anarché s Fergus krátce povídá. Je zřejmé, že Fergus jako jediný z mužů ve vesnici nesouhlasí s tradicí, která Anarché nutí každý měsíc spát s vítězem honu. Brzy se k nim připojí Fergusova snoubenka Niamh, která Anarché přinese medovinu. Přátelé si připijí, ale Niamh si všimne, že je Anarché nezvykle odtažitá. Anarché nakonec přizná jen to, že má strach z démoní kůže ponechané ve vesnici, protože může přivolat další nebezpečí. Fergus označí Seamuse za idiota a Anarché jen suše konstatuje, že právě s tímto idiotem bude večer muset znovu spát.
Lidé jsou mor, jenž se rozlézá jako zkáza.
Anarché se vrací do své chatrče, kde ji vítá její věrný černý kocour Grimor. Připravuje se na večerní rituál. Přichází šest dívek vedených Niamh, jejichž úkolem je čarodějku před obřadem vykoupat a připravit. Zatímco Niamh se k ní chová laskavě, ostatní dívky jí dávají najevo odpor, protože ji považují za ženu, která spí s jejich budoucími manžely. Ukáže se také, že Anarché není obyčejný člověk. Od narození pila démoní krev, aby získala schopnosti potřebné k obnovování hranice. Díky tomu má drápy, výjimečné regenerační schopnosti i purpurově zbarvenou krev.

Večer přichází čas samotného rituálu. Anarché dorazí do kamenného kruhu u hranice Hvozdu, kde se musí svléknout a vypít pohár stříbrné démoní krve. Seamus přináší krev zabitého démona a ihned po obřadu s ní začne bezohledně souložit. Anarché při styku necítí téměř nic a jako obvykle orgasmus pouze předstírá. Všimne si přitom, že Fergus stojí na stráži otočený zády, aby ji nemusel sledovat.

Po návratu do chatrče se snaží ze sebe ve vaně smýt vše, co po rituálu zůstalo. Náhle však u lesa spatří dalšího nižšího démona, kterého přilákala vystavená kůže jeho mrtvého druha. Grimor okamžitě začne syčet. Anarché bez váhání vyběhne z chatrče úplně nahá a démona začne pronásledovat hluboko do Hvozdu. Nakonec jej dostihne u vodopádu a vlastními drápy mu roztrhne krk.

Teprve poté si uvědomí, že se dostala příliš hluboko do nepřátelského území. Když se chystá napít démonovy krve, aby překryla svůj lidský pach, ozve se hlas, který ji celý den pronásledoval. Ve stínech se skrývá vyšší démon, který tvrdí, že lidské sperma z ní cítí na míle daleko. Když jej vyzve, aby vystoupil, objeví se před ní obrovský démon se stříbrnými vlasy, rohy a stříbrnýma očima. Doprovází ho démonický kůň. Muž se představí jako Toren, vládce Hvozdu.

Toren umí číst její myšlenky a začne si s ní pohrávat. Vyčítá jí, že zabíjí démony, spolupracuje s lidmi a narušila jeho spánek. Tvrdí, že právě její hlas jej probudil po dlouhých staletích. Anarché se odmítá podřídit a pokusí se jej zabít. Skočí mu na záda a snaží se mu prokousnout hrdlo, ale jeho kůže je příliš tvrdá. Toren ji nakonec přemůže, přirazí ke stromu a začne ji líbat. Přestože se Anarché brání, nadává mu a opakovaně mu vyhrožuje smrtí, Toren ji ovládne svou silou i zvláštní aurou. Nakonec s ní proti její vůli souloží.

Během styku se Anarché ocitá v rozporu sama se sebou. Nenávidí Torena i sebe za to, že její tělo na jeho dotek reaguje mnohem intenzivněji než kdy při lidských rituálech. Poprvé v životě skutečně prožije silný orgasmus. Toren se udělá do ní a teprve tehdy si Anarché plně uvědomí, že právě měla pohlavní styk s démonem. Když protestuje, Toren se překvapivě stáhne, přehodí jí přes ramena svůj kožešinový plášť a prohlásí, že už z ní necítí lidský pach, takže se může bezpečně vrátit domů. Zároveň ji varuje, že pokud se jí dotkne jakýkoliv člověk, zabije ho.

Anarché se vydává zpět k vesnici. Nenávidí Torena i samu sebe a přemýšlí, jak jej jednou zabije. Přesto si uvědomuje, že její tělo na něj reagovalo způsobem, který nikdy nezažila. Když dorazí k magické hranici, zjistí něco nečekaného. Bariéra září mnohem silněji než kdykoliv předtím a při průchodu klade odpor i samotné Anarché, jako by ji považovala za bytost částečně patřící k démonům. Přesto se jí podaří projít. Doma se znovu snaží smýt Torenovo semeno i jeho pach, vysype pod okno ochrannou sůl a usíná s jedinou myšlenkou – najít způsob, jak Torena zabít.

Druhý den navštíví Síň slávy, aby mezi trofejemi našla informace o démonovi podobném Torenovi. Nejprve mluví s Fergusem, který jí mimochodem prozradí, že magickou hranici viděl v noci zářit mnohem později, než skončil její rituál se Seamusem. Anarché pochopí, že právě styk s Torenem způsobil neobvykle silné posílení hranice, ale nic mu neprozradí. V Síni slávy prohlíží lebky, kostry i popisy známých démonů, žádný z nich se však Torenovi nepodobá.

Proto navštíví kronikáře Lorcana, který ji od dětství vychovával a učil o démonech. Z rozhovoru vyplývá, že právě on kdysi téměř vyhrál první hon o Anarché, ale přišel o nohu, a vítězem se nakonec stal současný Ceannair, který Anarché jako první znásilnil během rituálu. Lorcan Anarché nabídne jídlo a během rozhovoru se dozví, že v noci skutečně zaútočil další vyšší démon. Anarché mu však zalže a tvrdí, že jej zabila pomocí lektvaru Šerosvit. Využije toho, aby si mohla odnést kroniky o vyšších démonech. Když si chce vypůjčit také knihu bájí a pověstí, Lorcan jí to výjimečně přísně zakáže.

Po návratu domů ji však čeká Connor. Na krku má galenit, kámen, který Anarché bere veškerou magickou sílu a znemožňuje jí odpor. Connor ji chytí, prohlašuje ji za svůj majetek a chce si násilím vzít to, co podle něj jako synovi Ceannaira náleží. Anarché se snaží bránit, ale kvůli galenitu téměř nemůže pohnout tělem. Ve chvíli, kdy se zdá, že ji Connor znovu znásilní, jej od ní někdo prudce odtrhne.

Současně čtenář získává pohled Torena. Ukazuje se, že spal více než šest set let, během nichž byl spoután řetězy na příkaz svého otce Midira. Probudily jej právě Anarchéiny myšlenky a hlas. Po probuzení se dozvídá od svých věrných přátel Belena a Darrina, že Midir i ostatní odešli do Tír na nÓg a jeho zde nechali uvězněného. Toren se cítí zrazený, ale zároveň se dozvídá, že Hvozd je ohrožen probouzející se prastarou bytostí a že lidé začali démony systematicky lovit za pomoci čarodějky žijící ve vesnici. Když se napojí na hlas, který jej probudil, objeví Anarché. Původně ji chce pouze zabít, ale její přítomnost i zvláštní pouto mezi nimi v něm probudí zvědavost. Po propuštění z okovů se vydává do Hvozdu s úmyslem zastavit hrozbu ohrožující jeho říši a zároveň nalézt čarodějku, která jej probudila.
Zabil bys přítele, abys zachránila člověka? Zabil bych přítele, abych ho zachránil před dalšími výčitkami.
Příběh se vrací do současnosti a zjišťujeme, že Anarché před Connorem zachránila Niamh. Její kamarádka se jí zastala a díky ní jí Connor dal pokoj. Anarché je vzteky bez sebe a upozorňuje Connora, aby nezapomněl, kdo je a že ho při příští návštěvě Hvozdu nemusí chránit před démony a jednoduše ho může nechat zemřít. Connor se vzteká a upozorňuje, že je synem Ceannaira, ale Anarché se mu vysměje. Společně s Niamh pak zamíří k Anarché do chatrče, kde si spolu povídají, dokud pro Niamh nepřijde Fergus. Po jejich návštěvě se Anarché vydá k řece, kde běžně provádí obřad. Svlékne se a vleze do vody, aby obřad započal. 

Příběh se opět stáčí k Torenovi a sledujeme teď dění jeho očima. Znovu se mu do hlavy dostává Anarché a její nitky, které ho k ní táhnou. Když Anarché poprvé spatřil během měsíčního rituálu, byl přesvědčený, že záměrně přijala podobu ženy jménem Aisling, která pro něj v minulosti mnoho znamenala. Právě podobnost s ní je důvodem, proč ji nedokáže okamžitě zabít, přestože si to původně přál. V jeho nitru tak neustále bojuje touha po pomstě s neochotou ublížit ženě, která vypadá jako někdo z jeho minulosti.

Jakmile prošel stíny, objevil se kousek u řeky, kde se Anarché snažila provést obřad. Jakmile si ho Anarché všimla, vrhla se na souš, kde měla připravené lahvičky s kouzly, které by jí mohly pomoci Torena porazit. Toren byl však rychlejší a po Anarché skočil a uvěznil ji pod sebou. Celá situace se ale změní, když si všimne, že má mezi ňadry škrábance. Okamžitě v něm vzkypý vztek, že se jí dotkl člověk a žádá od Anarché jméno toho bídáka. Slíbil jí, že za to zaplatí a pak si jí prostě vzal a souložil s ní.

Další dny Anarché tráví hledáním odpovědí. V Lorcanových knihách nenachází jedinou zmínku o démonovi podobném Torenovi ani o jeho druhu. Zároveň ji začínají pronásledovat podivné sny. Opakovaně se jí zdají útržky neznámého chrámu s freskami, oltářem, nemocnými lidmi, modlitbami a silnými emocemi. Po každém probuzení má pocit, že ztratila něco velmi důležitého, přesto si nedokáže vybavit jedinou konkrétní vzpomínku. Neustále přemýšlí také nad Torenovým tvrzením, že používá cizí tvář, protože sama ví, že její obličej byl odjakživa stejný.

Uběhl týden od jejího setkání s Torenem u řeky a Connor je stále naživu. Anarché byla nesvá a věděla, že Torena využívá aby se zbavila Connora. Vydá se proto vyčistit si hlavu, když zahlédne ruch na náměstí. Do vesnice přijíždí kupec Valtor. Anarché doufá, že by od něj mohla získat knihy obsahující informace o Torenovi. Během setkání však znovu zažívá ponižování ze strany Ceannaira i Connora. Ceannair jí připomíná, že byl jejím prvním mužem při rituálu, a cynicky prohlašuje, že jsou vlastně něco jako manželé. Anarché jeho poznámku obrátí proti němu a s ironickým klidem prohlásí, že je tedy Connorovou macechou. Rozhovor následně stočí k obchodování s démonickými ostatky, které Valtor vykupuje a prodává dál šlechticům nebo apatykářům.

Přestože Torena nenávidí, rozhodne se zatím jej nezabít. Začne si uvědomovat, že on i kupec Valtor naznačili existenci tajemství, které před ní všichni ve vesnici skrývají. Nabývá přesvědčení, že odpovědi zná Lorcan, a rozhodne se jej při první příležitosti přimět, aby jí konečně řekl pravdu.

Současně pokračuje Torenovo pátrání po tom, co se za šest set let změnilo. Zjišťuje, že Hvozd je zaplaven zmutovanými démony, které považuje za škodnou narušující přirozenou rovnováhu lesa, a proto je bez milosti zabíjí. S Nyrou zároveň hledá způsob, jak obejít dávná ochranná kouzla, která mu stále brání dostat se na některá posvátná místa. Jedno z nich nese starou pečeť se slovy, že dovnitř neprojde ten, kdo lační po krvi, což jej přiměje uvědomit si, že ochranné magie vytvořené v minulosti jsou stále funkční.

Když se Anarché po návštěvě krčmy vrátí do své chatrče připravená si jít lehnout, zaslechne venku pokřikování a uvidí, že se Connor, Seamus, dva jejich kamarádíčci a Finn vydávají do Hvozdu a jsou naprosto na mol. Anarché se je pokusí zastavit a tak dochází k další nepříjemné konfrontaci, kdy je ostatními ponižována. Connora to však nezastaví a stejně vkročí do Hvozdu. 

Příběh se znovu stáčí k Torenovi, kde zjišťujeme, že Toren provedl na Connora kouzlo, které ho mělo k němu dovést, aby vykonal onen slib, který dal Anarché, a to, že ho zabije. Už tři dny na něj s Nyrou čekali, až konečně nastal den, kdy přišel, ale nebyl sám. V doprovodu měl dalšího démonobijce a Anarché. V Torenovi okamžitě vzplanula touha si jí znovu vzít. 
Vytrhli jse ji z Hvozdu, ale já jsem Hvozd a přišel jsem si pro ni!
Jakmile Connor vstoupil hlouběji do Hvozdu, Toren jej i jeho společníka spoutá pomocí kořenů. Connor se snaží vzdorovat, ale démon jej začne systematicky mučit. Postupně mu usekává prsty, přičemž se představí jako Toren, pán Hvozdu, a dává jasně najevo, že Connor umírá proto, že se odvážil dotýkat Anarché, kterou považuje za svou čarodějku. Connor i jeho přítel propadají panice a marně prosí o milost.

Anarché dorazí na místo ve chvíli, kdy Connor už prožívá poslední okamžiky života. Toren před ní Connorovi rozdrtí krk a zabije jej. Přestože si Anarché dlouhá léta přála Connorovu smrt a ví, kolik utrpení jí způsobil, nepocítí úlevu, ale pouze zvláštní prázdnotu. Toren následně obrátí pozornost ke Connorovu společníkovi. Zeptá se Anarché, zda se jí i tento muž někdy dotýkal. Když přikývne a nestihne vysvětlit, že šlo pouze o součást rituálů, Toren jej bez váhání popraví useknutím hlavy.

Anarché se snaží pochopit Torenovo chování. Překvapuje ji, že kvůli ní zabíjí lidi, přestože ji zároveň považuje za nepřítele. Když se ho zeptá, proč mu tolik záleží na tom, aby se jí nikdo nedotýkal, Toren zopakuje, že je pánem Hvozdu a ona je jeho čarodějka. Současně ji znovu obviní, že nosí tvář ženy, která jí nepatří. Anarché mu důrazně vysvětlí, že žádnou jinou tvář nikdy neměla, nic o tom neví a nikomu nepatří. Když se ale Toren pokusí s Anarché opět souložit, Anarché ho přelstí a spoutá ho Šerosvitem a ponechá ho tam napospas.

Po Connorově smrti se Anarché vrací sama do vesnice a připraví si věrohodnou verzi událostí. Ceannairovi i ostatním oznámí, že Connor i jeho společník padli za oběť neznámému mocnému démonovi, který je mučil a nakonec zabil. Aby její slova nemohl nikdo zpochybnit, použije kouzlo pravdomluvnosti založené na vlastní krvi. Vše, co říká, je totiž technicky pravda – démon skutečně oba muže zavraždil. Zamlčí však svou vlastní přítomnost, Torenovu posedlost jí i všechny okolnosti, které smrti obou mužů předcházely. Ceannair jejím slovům uvěří jen částečně. Přestože kouzlo potvrzuje pravdivost výpovědi, dál ji obviňuje, že syna nezachránila a že měla zemřít místo něj. Anarché jeho výčitky mlčky snáší, protože ví, že odhalení celé pravdy by znamenalo ještě mnohem větší katastrofu.

Celá vesnice je na nohou, když se Ceannair rozhodne se okamžitě vydat do Hvozdu a najít svého syna a pomstít ho. Anarché se nakonec rozhodne, že půjde s nima, kdyby náhodou Toren ještě stále byl spoutaný tam, kde ho nechala. Jelikož si není jistá, zda tam Toren je nebo ne, pomocí její magie se snaží vesničany a démonobijce vystrašit. Když se všichni dostanou téměř až k místu, kde leží Connor a jeho kamarád, ozve se Torenův hlas z lesu, který vesničanům vyhrožuje. Ceannair Bres Korr nakonec požaduje pouze aby si mohli odnést mrtvé, což jim Toren umožní za podmínky, že mu tam nechají Anarché. Ceannair s tím nakonec souhlasí. 

Anarché se probudí uprostřed neznámého sídla ukrytého hluboko ve Hvozdu. Zjišťuje, že Toren není sám. Seznamuje se s jeho společníky Belenem a Darrinem, kteří se k ní chovají překvapivě přátelsky a snaží se rozptýlit její obavy. Toren jí pomocí své magie vytvoří nové šaty a odvede ji do rozlehlého paláce rodu Sídhe, který je podle jeho slov skutečnou součástí Hvozdu, nikoli sídlem démonů, jak celý život věřila. Přesto Anarché zůstává ostražitá a předpokládá, že může jít pouze o rafinovanou past.

V hodovní síni se mezi nimi rozvine dlouhý rozhovor. Anarché odmítá uvěřit jejich tvrzení, že celý její život stál na lži. Domnívá se, že se ji pouze snaží přimět, aby přestala obnovovat ochrannou bariéru kolem vesnice a umožnila démonům zaútočit. Darrin i Belen ji ujišťují, že nemají důvod lhát, ale Anarché zůstává nedůvěřivá. Situaci navíc odlehčuje Darrinův provokativní humor, který několikrát vyvolá Torenovu žárlivou reakci. Když Darrin naznačí, že by si Anarché možná vybrala jeho, Toren se okamžitě rozzuří, což Anarché ještě více utvrdí v přesvědčení, že démonovo chování je krajně nevyzpytatelné.

Během rozhovoru začne Anarché poprvé otevřeně vyprávět o svém dětství. Popsuje život ve vesnici, každoroční rituály i zneužívání, které musela od útlého věku snášet kvůli údajnému udržování ochranné magie. Přiznává také, že byla od malička nucena pít démonickou krev, protože jí všichni tvrdili, že právě ta z ní dělá čarodějku a je zdrojem její síly. Její vyprávění všechny přítomné hluboce zasáhne. Toren jen stěží ovládá svůj hněv a následně se jí opatrně zeptá na osud její matky.

Postupně vychází najevo, že historie Hvozdu je úplně jiná, než Anarché celý život slýchala. Belen s Darrinem vysvětlují, že jejich rod se v minulosti nemohl do událostí kolem vesnice vměšovat, protože byl vázán prastarými zákony a zároveň musel chránit Torena. Přesto připouštějí, že situace zašla příliš daleko. Anarché jejich vysvětlení přijímá jen částečně. Prohlašuje, že staré křivdy už napravit nelze a že vesnici vyřeší sama, bez jejich pomoci. Toren s tím však zásadně nesouhlasí a odmítá ji nechat jednat samotnou.

Současně se prostřednictvím Torenových vzpomínek dozvídáme další střípky minulosti. Pomocí magického předmětu znovu prožívá okamžik, kdy nalezl mrtvou Aisling ležící na oltáři chrámu. Teprve nyní si definitivně uvědomí, že Aisling a Anarché jsou ve skutečnosti jedna a tatáž duše. Toto poznání v něm znovu probouzí bolest ze ztráty ženy, kterou kdysi miloval, ale zároveň i odhodlání tentokrát o ni nepřijít.
Ve tvé otázce je víc lží než pravdy.
Po dlouhém rozhovoru se Anarché rozhodne vrátit do vesnice. Přestože Toren nechce riskovat její odchod těsně před novem, nakonec její přání respektuje. Ještě ale než se vůbec vydají společně na cestu zpět, prožijí spolu poprvé dobrovolný sex. Než ji dopraví zpět, předá jí amulet z měsíčního kamene. Vysvětlí jí, že šperk dokáže propojit nositele se vzpomínkami jeho matky. Pokud jej použije společně s předmětem, který po matce zdědila, může sama spatřit minulost a ověřit si, zda jí Toren a jeho druhové skutečně říkali pravdu. Zároveň ji upozorní, že během kouzla bude její tělo bezbranné, a slíbí, že zůstane poblíž, aby ji ochránil.

Toren následně přenese Anarché pomocí stínů zpět k vesnici. Cesta ji natolik vyčerpá, že na jejím konci ztratí vědomí. Když se probudí, zjistí, že ji Toren celou dobu držel v náručí. Ještě než se stačí rozloučit, oba zaslechnou skupinu čtyř vesničanů přicházejících od bariéry. Je to Fergus s ostatními, kteří Anarché hledali.

Jakmile se Anarché společně s ostatními vrátí do vesnice, dozví se zdrcující zprávu. Niamh ji jběží naprosti a oznámí jí, že Lorcan umírá. Anarché se bez váhání rozběhne k jeho chatrči, protože si uvědomuje, že s jeho smrtí může navždy zmizet i jediný člověk, který znal pravdu o její minulosti a mohl jí vysvětlit vše, co se kolem ní celé roky odehrávalo. Když doběhla do jeho chatrče, objevila tam Caennaira, který se právě zvedal k odchodu a oznámil jí, že Lorcan je mrtvý. To Anarché zdrtí. Během rozloučení s Lorcanem ale nahmatá starou knihu bájí a pověstí, kterou jí Lorcan nechtěl předtím půjčit. Z knihy vypadl vzkaz "neměl jsem do dopustit" a Anarché ví, že to je vzkaz pro ní. Knihu si odnese k sobě do chatrče. 

Pravda, která změnila vše

Po Lorcanově smrti se Anarché vrací do své chatrče, kde se jí Niamh snaží pomoci omýt zranění a Fergus jí mezitím vypráví, co se po Connorově smrti odehrálo ve vesnici. Když démonobijci našli zohavená těla Connora a Dolidha, vydali se je odnést zpět, ale téměř okamžitě je napadli démoni, jako by je dosud něco zadržovalo a náhle byli osvobozeni. Fergus přiznává, že chtěl Anarché okamžitě hledat, ostatní mu v tom ale zabránili a dokonce ho za jeho odpor nechali připoutaného na návsi. Anarché si uvědomuje, že vesnice se začíná hroutit a napětí mezi lidmi narůstá.

Po koupeli zůstává sama se svými myšlenkami. Nedokáže přestat přemýšlet nad vším, co se dozvěděla od Torena a jeho druhů ani nad Lorcanovými posledními slovy. Rozhodne si přečíst knihu bájí a pověstí a tam se dozví drcující pravdu, a to, že Belen a Darrin nelhali a čarodějka opravdu vždy prováděla rituál z Hvozdu, který chránila před lidmi, nikoli opačně, jak to bylo od malička vštěpováno jí. Po tomhle zjištění se rozhodně použít i amulet, který dostala od Torena. Nejprve ho však musí získat zpět od svého kocoura Grimora, jenž jí ho schoval. Po krátkém přemlouvání jí ho neochotně vrátí a Anarché se rozhodne konečně ověřit, zda Toren mluvil pravdu. Nasadí si amulet, přitiskne k sobě matčinu knihu formulí a po vyslovení kouzelné formule se její vědomí přenese do vzpomínek Calanthy.

Ve světě vzpomínek se před ní objeví dvě magické nitě představující různé cesty minulostí. První vzpomínka ji zavede do Síně slávy, kde její matka tajně odnáší skalpy zabitých Bestií z Hvozdu a zároveň v náručí ukrývá malou Anarché. Snaží se zachránit ostatky bytostí dříve, než ji někdo objeví. Když se ozvou přicházející lidé, Calantha s dítětem rychle utíká. Anarché bezmocně sleduje události, do nichž nemůže zasáhnout.

Další vzpomínka odhaluje rozhovor mezi Calanthou a Lorcanem v době, kdy byla Anarché ještě nemluvně. Oba byli partnery a Lorcan plánoval stát se novým ceannairem, aby zrušil krutou tradici rituálů, kterým byly čarodějky podrobovány. Jejich vztah však ničí tlak jeho rodiny i blížící se sňatek, který mu byla nucena zařídit matka. Přesto Lorcan Calanthě slíbí, že pokud se jí něco stane, postará se o jejich dceru a udělá vše pro to, aby rituály jednou skončily. Anarché poprvé zjišťuje, že Lorcan nebyl jen jejím učitelem, ale ve skutečnosti jejím otcem.
Odpovědi byly celou dobu ukryté v minulosti.
Vzpomínky následně naberou tragický spád. Calantha se pokusí z vesnice uprchnout společně s malou Anarché a zachránit ji před budoucím osudem. Vesničané ji však dostihnou. Korr starší ji brutálně napadne a ostatní démonobijci ji bez slitování zasypou střelami z luků. Anarché bezmocně přihlíží matčině smrti a poprvé na vlastní oči vidí, že její matku nezabili démoni, jak jí celý život tvrdili, ale lidé z její vlastní vesnice. Celý její dosavadní svět se v jediném okamžiku definitivně zhroutí.

Po otřesném odhalení pravdy o matčině smrti se Anarché probouzí z noční můry plná vzteku, bolesti a touhy po pomstě. Hněv ji zcela pohltí a za doprovodu podivných stříbrných siluet svých předchůdkyň schází do vesnice. Nejprve zamíří k domům starších, kteří se podíleli na Calanthině smrti. Pomocí své magie zapaluje jejich domy jeden po druhém a bez jediného zaváhání pokračuje dál. Ve vesnici propuká chaos, lidé se snaží hasit požáry a prchají do bezpečí, zatímco Anarché věří, že konečně splácí dluh za všechny čarodějky, které byly po generace zneužívány a zabíjeny.

Démonobijci se ji pokoušejí zastavit střelami s galenitem. Zpočátku se jim dokáže bránit, ale jakmile se kolem ní začne hromadit více šípů s tímto nerostem, její síla rychle slábne. Grimor se ji snaží přimět k útěku, zatímco Seamus a ostatní se k ní přibližují. Anarché nakonec ztrácí vědomí.

Ve stejné době čeká Toren na okraji Hvozdu. Když zachytí podivnou temnou přítomnost, vrhne se společně s Nyrou do sféry stínů. Tam narazí na zmutovanou Púcu, která tvrdí, že je pouze poslem Morrígan. Toren se od ní dozví, že jejich setkání nebylo poslední. Vzápětí si uvědomí, že z vesnice přicházejí výkřiky a kouř. Okamžitě se vydává Anarché na pomoc.

Anarché mezitím procitá v podzemní kobce připoutaná řetězy. Vedle ní stojí obrovský kus galenitu, který jí téměř úplně znemožňuje používat magii. Ceannair Bress Korr jí právě znovu znásilnil a bez výčitek přiznává, že stál za vraždou její matky i otce, že celé generace démonobijců čarodějky zneužívaly a že ostatky Calanthy prodal kupci výměnou za galenit. Chystá se Anarché vyříznout runu z břicha, když vesnici přepadnou démoni. V nastalém zmatku je galenit zničen, Anarché získá zpět svou sílu a osvobodí se. Svou magií Bresse znehybní a po brutální odplatě ho zabije. Pomsta za rodiče je konečně dokonána.

Když Anarché vyběhne z domu, vesnice se změnila v bojiště. Hořící domy, démoni a prchající obyvatelé vytvářejí naprostý chaos. Uprostřed něj stojí Toren, který s pomocí svých stínových spojenců likviduje démonobijce a zoufale hledá Anarché. Jakmile ji spatří, nejprve se mu uleví, ale když si všimne stop násilí na jejím těle, jeho hněv ještě zesílí.

Anarché však místo něj hledá Ferguse a Niamh. Díky Grimorovi zjišťuje, že Fergus a bratři Niamh jsou pouze v bezvědomí a v bezpečí. Teprve tehdy vyjde najevo, že Grimor není obyčejný kocour, ale Púca, který se po prolomení své dávné kletby dokázal proměnit do skutečné podoby. Když Niamh zasáhne Grimora solí, je nucen vrátit se zpět do kočičí podoby.
Tentokrát už nebyla démonobijcem, ale svobodnou čarodějkou.
Fergus se mezitím pokusí zaútočit na Torena, ale Anarché jej svou magií v poslední chvíli odhodí stranou a zachrání mu život. Přesto Fergus nedokáže pochopit, proč zapálila domy starších, a stále věří, že ji démon ovládl. Vyčerpaná Anarché se zhroutí a Toren ji odnáší zpět do její chýše.

Po probuzení zjišťuje, že Toren přivedl svázaného Ferguse, aby si spolu mohli konečně promluvit. Anarché mu podrobně vysvětlí pravdu o své matce, o zločinech starších i o tom, proč se rozhodla k pomstě. Toren zároveň odhalí skutečný původ čarodějek a důvod, proč si pro Anarché přišel. Fergus sice stále zápasí s pochybnostmi, ale začíná připouštět, že celou dobu žili ve lži.

Po jeho odchodu Anarché konečně vyslechne Grimorův příběh. Dozvídá se, že si ji kdysi sám vybral za svou paní, ale kvůli dávné kletbě byl po celé roky uvězněn v podobě obyčejného kocoura. Teprve nynější události mu umožnily získat zpět jeho pravou podobu a zachránit ji.

Než Anarché vesnici definitivně opustí, Fergus jí předá ostatky jejích předchůdkyň, které se mu podařilo zachránit. Niamh se s ní ale odmítne rozloučit a zůstává pomáhat raněným. Anarché se proto vydává na cestu pouze s Torenem, Grimorem a Nyrou. Jejich prvním cílem je najít kupce, který odvezl ostatky Calanthy na severozápad. Anarché se naposledy ohlédne za svým dosavadním životem – tentokrát už však nikoli jako démonobijec, ale jako svobodná čarodějka, která vstupuje do zcela nové kapitoly svého osudu.

Důležité postavy

Anarché: Hlavní hrdinka příběhu, čarodějka žijící ve vesnici na okraji Hvozdu. Celý život věří, že jejím posláním je chránit vesnici před démony a každý měsíc obnovovat ochrannou hranici prostřednictvím rituálu s vítězem honu. Od dětství pije démonickou krev, díky níž disponuje mimořádnou magií, regenerací, drápy a purpurovou krví. Postupně odhaluje, že celý její život byl postaven na lžích, její matku nezabili démoni, ale lidé z vesnice, a čarodějky byly po generace zneužívány. Na konci knihy opouští vesnici a vydává se hledat ostatky své matky.

Toren: Pán Hvozdu, mocný Sídhe, kterého Anarché nechtěně probudí po více než šesti stech letech spánku. Vládne Hvozdu a je považován za mimořádně silnou bytost. Umí číst myšlenky, ovládat stíny a disponuje obrovskou magickou silou. Zpočátku chce Anarché zabít, protože si myslí, že má tvář ženy z jeho minulosti, Aisling. Později zjišťuje, že Anarché a Aisling jsou stejná duše. Je extrémně ochranářský a považuje Anarché za svou čarodějku.

Fergus: Démonobijec a přítel Anarché. Od začátku nesouhlasí s tradicí, která nutí Anarché každý měsíc podstupovat rituál s vítězem honu. Je zasnoubený s Niamh. Na rozdíl od většiny vesničanů se k Anarché vždy chová s respektem. Po odhalení pravdy dlouho bojuje s tím, čemu věřit, ale nakonec jí pomůže zachránit ostatky čarodějek a umožní jí odejít z vesnice.

Niamh: Snoubenka Ferguse a jedna z mála žen, které se k Anarché chovají laskavě. Pomáhá jí při přípravách na rituály a je její nejbližší přítelkyní ve vesnici. Po útoku na vesnici zůstává pečovat o raněné a s Anarché se nerozloučí, protože nedokáže zpracovat vše, co se stalo.

Grimor: Anarchéin černý kocour a její dlouholetý společník. Později vyjde najevo, že jde o Púcu – magickou bytost, která byla kvůli dávné kletbě uvězněná v podobě obyčejného kocoura. Po zrušení kletby získá zpět svou pravou podobu. Celé roky Anarché tajně chránil a zůstává jí věrný i na konci knihy.

Lorcan: Kronikář vesnice a Anarchéin učitel. Celý život ji vzdělává v historii i magii. Později se ukáže, že je jejím skutečným otcem a bývalým partnerem Calanthy. Snažil se zrušit tradici zneužívání čarodějek, ale selhal. Před smrtí se pokouší Anarché naznačit pravdu.

Calantha: Matka Anarché. Také čarodějka. Objevila pravdu o původu čarodějek a pokusila se s malou Anarché uprchnout z vesnice. Byla však dopadena a zavražděna vesničany. Celý život Anarché věřila, že ji zabili démoni.

Ceannair Bress Korr: Vůdce vesnice. Vyhrál první hon o Anarché a jako první ji během rituálu znásilnil. Je hlavním strůjcem většiny lží, které vesnici po generace udržovaly při životě. Přizná se k vraždě Lorcana i Calanthy a také k obchodování s ostatky čarodějek. Anarché jej nakonec zabije.

Connor: Syn Ceannaira. Od dětství Anarché opakovaně znásilňuje a považuje ji za svůj majetek. Toren jej následně brutálně zabije.

Seamus O'Brienn: Démonobijec, který několikrát vyhrál měsíční hon. Vítězství mu vždy zajišťuje právo strávit noc s Anarché během rituálu. Ignoruje její varování ohledně démoní kůže a později se podílí na jejím pronásledování. Při útoku Torena na vesnici umírá.

Valtor: Potulný kupec obchodující s démoními ostatky i magickými předměty. Od Ceannaira získá ostatky Calanthy výměnou za velký kus galenitu. Na konci knihy se jeho nalezení stává hlavním cílem Anarché.

Belen: Jeden z Torenových nejbližších přátel. Patří mezi Sídhe. Snaží se Anarché vysvětlit skutečnou historii Hvozdu a původ čarodějek.

Darrin: Další Torenův přítel. Má smysl pro humor a často Torena provokuje. K Anarché se chová přátelsky a snaží se zmírňovat napětí mezi ní a Torenem.

Nyra: Torenova Púca v podobě černé klisny. Je Torenovi naprosto oddaná a několikrát mu zachrání život. Dokáže měnit podobu a bojovat jako mocná magická bytost.

Aisling: Žena z Torenovy minulosti. Z jeho vzpomínek vyplývá, že ji hluboce miloval. Později se ukáže, že Anarché a Aisling jsou jedna a tatáž duše.

Midir: Torenův otec. Před staletími Torena uvěznil a odešel do Tír na nÓg. V příběhu se přímo neobjevuje, ale jeho rozhodnutí zásadně ovlivnilo současné události.

Morrígan: Prastará a velmi mocná bytost, o níž se mluví především v souvislosti se zmutovanou Púcou. Posílá Torenovi vzkaz a zjevně představuje jednu z největších budoucích hrozeb.

0 comments