Dvě sestry v kruté hře vílího krále | Dohoda růží #2

Trnová královna od Sashy Peyton Smith pokračuje v příběhu Ivy Bentonové, která se po dramatických událostech předchozího dílu ocitá v roli královny po boku vílího prince Brama. Z pohádkového života se však rychle stává boj o moc, svobodu i osudy lidí, na kterých Ivy záleží, zatímco hranice mezi lidským světem a říší víl přestávají být tak pevné, jak bývaly. Pokud si před pokračováním potřebujete připomenout, co všechno se v knize odehrálo, připravila jsem pro vás kompletní a podrobný souhrn děje knihy Trnová královna, který vás provede příběhem od začátku až do samotného závěru. Upozorňuji, že následující text obsahuje zásadní spoilery, včetně hlavních zvratů a samotného konce knihy.
Autor/ka: Sasha Peyton Smith
Série Dohoda růží shrnutí:
#2 Trnová královna (tato stránka)
Vše pod tímto textem obsahuje spoilery.
Hra vílího krále
Příběh začíná pohledem prince Emmetta de Vere, který je po událostech na svatbě uvězněný v temné cele. Nemá ponětí, jak dlouho přesně je zavřený, protože v podzemí nedokáže rozeznat den od noci, podle hojící se rány na hlavě ale odhaduje, že uplynuly nejméně dva týdny, pravděpodobně ještě déle. Strážní mu zpočátku nosili jídlo pravidelněji, postupně se však intervaly mezi jednotlivými příděly prodlužují a Emmett začíná hladovět. Jeho tělo slábne, pod roztrhanou a špinavou košilí se mu rýsují žebra a uvědomuje si, že pokud chce uniknout, musí se o to pokusit dřív, než přijde o poslední zbytky sil. Přestože věří, že ho Bram chce potrestat, nikoli zabít, už nemůže spoléhat na to, že ho král nakonec propustí. Nejvíc ho přitom pronásledují vzpomínky na Ivy. Má pocit, že ji zklamal a že ji zklamává každou další chvílí, kterou tráví zavřený v cele.
Když mu strážný konečně přinese další skromné jídlo, Emmett se po jídle rozhodne jednat. Ze svého oděvu si ponechal stříbrný špendlík, kterým se mu podaří vypáčit zámek cely. Proplíží se kolem ostatních vězňů, kteří jsou příliš slabí, apatičtí nebo v bezvědomí, než aby ho prozradili, a nakonec objeví schodiště vedoucí vzhůru. Poprvé od svatby spatří sluneční světlo a už je téměř u východu, když ho načape strážný. Popadne jeho vyhublé tělo, shodí ho ze schodů a brutálně ho zbije. Emmett se udeří do hlavy, krvácí a před ztrátou vědomí myslí pouze na Ivy – na různé okamžiky, které spolu prožili, její tvář, oči, vlasy i drobnosti, které na ní miloval. Ničeho z toho nelituje, protože díky tomu mohl být s ní. Jeho poslední představou je Ivy ve svatebních šatech zalitá slunečním světlem.
Ivy mezitím žije jako Bramova manželka a královna Anglie. Od svatby zmizeli Emmett i Lydia a Bram nechal uvěznit svou matku, královnu Mor. Zrušení jejích dohod přivedlo zemi do chaosu a mezitím se situace ještě zhoršila. První měsíce manželství Bram Ivy téměř ignoroval a nechával ji zavřenou v Kensingtonském paláci s jejími dvorními dámami a Emmettovým psem Prasátkem. Postupně však začal přicházet do její ložnice, většinou po svých slavnostech, a usínat v její posteli. Ve spánku dokonce opakovaně šeptá její jméno. Navenek se k ní přesto chová odtažitě.
Na podzim Bram přesunul celý dvůr do Bathu. S Ivy obývají dům číslo jedna v Královském půlměsíci, zatímco ostatních devětadvacet domů zabrali členové jeho vílího dvora. Pomocí magie byly jednotlivé budovy propojeny chodbami a průchody, takže se celý komplex změnil v Bramův zimní palác. Právě zde se jeho návštěvy v Ivyině ložnici stávají častějšími. Ivy jeho náklonnost předstírá a využívá okamžiky, kdy je unavený a zranitelný, aby z něj získala informace o Emmettovi a Lydii. Je přesvědčená, že oba skončili ve světě víl, protože v Anglii po nich není jediná stopa. Bram však jejich existenci téměř vymazal – Emmettovy portréty zmizely a Lydiino jméno před ním Ivy nesmí vyslovovat.
Ivy se mezitím snaží vystupovat jako poslušná Bramova manželka, přestože ho ve skutečnosti nenávidí a v duchu si představuje, jak mu ublíží. Jejím skutečným cílem je najít způsob, jak zachránit Emmetta a Lydii. Pomáhají jí její bývalé soupeřky ze soutěže o Bramovu ruku – Faith, Marion, Olive a Emmy –, které se staly jejími nejbližšími důvěrnicemi.
Jedním z jejich plánů je získat informace od Aurelie Vallenové, manželky Bramova věrného poradce Paxe. Ivy a její přítelkyně si všimly, že Aurelia mezi ostatními vílími ženami nezapadá a je terčem jejich posměchu, a proto se několik měsíců snažily získat její důvěru. Příležitost přijde na Rhionově slavnosti s tématem Divoké honby. Samotná slavnost Ivy znovu ukazuje, jak krutý Bramův dvůr je. Lidé pod vlivem kouzel tančí tak dlouho, až si rozdírají nohy do krve, víly s nimi zacházejí jako s hračkami a večírek postrádá téměř jakékoli zábrany.
Ivy se dá s Aurelií do řeči a postupně stočí rozhovor k její cestě ze světa víl do Anglie. Aurelia už začíná mluvit, když ji náhle popadnou dva Bramovi strážní. Přestože Ivy jako královna nařídí, aby ji pustili, úplně ji ignorují. Vyděšená Aurelia prosí, aby nic neříkali králi, slibuje, že bude hodná, a strážní ji odvlečou pryč. Ivy si uvědomí nejen to, že její několikaměsíční plán selhal, ale také že Bram sleduje její počínání mnohem pečlivěji, než předpokládala. Vzápětí se na slavnosti objeví samotný Bram.
Bram Ivy bolestivě sevře a dává jí najevo, že ví, že na slavnosti jeho přítomnost nechtěla. Před ostatními však zároveň trvá na respektu k její královské pozici. Když jedna víla prohlásí, že Ivy není důležitá, Bram ji srazí na kolena, chytí za vlasy a donutí ji Ivy oslovit jako „Vaše Veličenstvo“ a omluvit se. Ivy je jeho chováním zmatená. V některých okamžicích působí, jako by mu na ní skutečně záleželo, ale stačí jí pohlédnout na krutost kolem sebe, aby si připomněla, jaký Bram doopravdy je. Bram jí také oznámí, že pro ni má dárek, který dorazí následující den.
Ivy se poté pokouší využít alespoň druhou část svého plánu a sblížit se s Bramovým nejlepším přítelem a poradcem Rhionem. Rozhovor je však přerušen zmínkami o Emmettovi, o němž Bram nechal rozšířit historku, že utekl od dvora a někde se oddává alkoholu a ženám. Ivy ví, že skutečnost je jiná – věří, že Emmett je Bramovým vězněm, případně že je mrtvý, což si však odmítá připustit.
Rhion Ivy odvede ven k ohništím, kde pokračují další kruté vílí hry. Ivy zachrání opilého muže z očarované hry s mincí, kterou nemůže vyhrát. Potom spatří mladou lidskou dívku s jelení maskou, kterou víly honí kolem ohně jako kořist. Dívka nemůže masku sundat, protože je součástí kouzla a dohody. Ivy přikáže vílám, aby hru ukončily, ale nikdo ji neposlechne. Kouzlo vytvořil jistý Westcott, který už na místě není. Ivy dívce slíbí, že za ní má ráno přijít a společně Westcotta najdou a přinutí ho dohodu zrušit. Celá situace jí znovu připomene, že její titul mezi Bramovými dvořany prakticky nic neznamená. Začíná dokonce přemýšlet, zda si ji Bram nedrží pouze jako dalšího lidského mazlíčka, protože ho baví sledovat její bezmocnost.
Když Rhion Ivy doprovází domů, překvapivě se zmíní o Olive. Tvrdí, že ji každé ráno kolem jedenácté vídá odcházet z domu v převleku, se šálou omotanou kolem hlavy. Ivy jeho tvrzení odmítne, protože Olive bezvýhradně důvěřuje, přesto v ní Rhionova slova zasévají první pochybnosti. Kvůli kouzlům navíc Ivy nedokáže ve vlastním domě najít svou ložnici a nakonec přespí v pokoji služebné, kde objeví také ztracené Prasátko. V noci myslí na Emmetta a Lydii a děsí ji rozdílné plynutí času mezi světy. Bojí se, že zatímco pro ni uplynuly měsíce, oni mohli ve světě víl prožít celé roky.
Následující ráno Ivy při cestě k Rhionovi objeví na trávníku mrtvou dívku z předchozí noci. Její jelení maska leží vedle těla a bez ní Ivy vidí, jak byla mladá – odhaduje, že jí nebylo více než sedmnáct. Ivy se zhroutí pod tíhou viny, protože dívka ji prosila o pomoc a ona ji nedokázala zachránit. Dokonce ani neznala její jméno.
Přesto pokračuje na domluvenou snídani k Rhionovi. Jeho dům je plný mladých lidských „mazlíčků“, které kolem sebe shromažďuje. Rhion se chová lehkovážně a vtipkuje, zároveň však Ivy poskytne několik znepokojivých náznaků. Když se ho zeptá na Lydii, jeho tváří na okamžik proběhne výraz připomínající bolest a vysloví její jméno způsobem, který Ivy přesvědčí, že ji skutečně zná. Přímé otázce, zda je Lydia ve světě víl, se ale vyhne.
Ivy se snaží z Rhiona vytáhnout informace o cestování mezi světy. Ví, že Bram se svými lidmi opakovaně přechází tam a zpět, ale nikdo jí nechce vysvětlit, jak dveře fungují. Připomíná si také, že se několik týdnů po svatbě tajně vrátila do Toweru za uvězněnou královnou Mor. Její celu však našla prázdnou, takže netuší, kam bývalá královna zmizela. Bramovi se o své návštěvě Toweru neodvažuje říct.
Rhion ji místo odpovědí znovu upozorňuje na Olive a zároveň ji zve do lázní. Když Ivy odchází, ještě jednou se ho zeptá na Lydii. Rhion odpoví vyhýbavě, poté se však rozhlédne, jako by se bál odposlechu, obejme Ivy a zašeptá jí hádanku: „Co se dá zničit jediným slovem?“ Ivy si následně uvědomí, že Rhion během jejich rozhovoru ve skutečnosti vůbec nepůsobil opile, přestože se tak obvykle prezentuje.
Vedle pátrání po Emmettovi a Lydii musí Ivy prakticky sama řídit Anglii. Bram se o vládu nezajímá a všechny povinnosti považuje za nudné. Ivy proto navštěvuje charitativní setkání a naslouchá problémům svých poddaných. Důsledky příchodu víl jsou katastrofální. Lord Bexley byl zabit při karetní hře s vílami, dcera vévodkyně Altonové zmizela poté, co několik dní slyšela v zahradě zvláštní hudbu, a nájemníci baronky Trilbyové opustili půdu kvůli lákavým vílím dohodám, takže okolnímu městu hrozí hlad. Ivy se snaží řešit alespoň problémy, které jsou v jejích možnostech, například nařídí poslat zásoby obilí do ohrožené oblasti.
Setkává se také s někdejšími poradci královny Mor, které Bram ignoruje. Řeší s nimi daně, úrodu, zločinnost i technologický rozvoj země. Lord Langley jí například představí plány železnice a parních lokomotiv. Ivy projekt podporuje, zároveň však požaduje, aby byli odškodněni farmáři a aby se myslelo na provozovatele zájezdních hostinců, kteří by kvůli rychlejšímu cestování mohli přijít o živobytí. Přestože je mezi vílami bezmocná, při této práci alespoň získává pocit, že jako královna může být užitečná.
Večer se Ivy účastní tajné schůzky odbojové skupiny ve sklepě domu Faith a Marion. Kromě Ivy, Faith, Marion, Emmy a Olive do skupiny patří Marionina sestra Este, komorná Lottie, mladý kuchař Ben a také Eduart, více než čtyři sta let starý bývalý rytíř, který kdysi získal od královny Mor nesmrtelnost. Na rozdíl od jejích nesmrtelných komorníků se po zrušení dohod nerozpadl na prach. Nyní však zjistí, že začíná stárnout, což skupina interpretuje tak, že se po staletích stal znovu smrtelným.
Ivy se na schůzce přímo zeptá Olive na Rhionovo tvrzení. Olive nejprve popírá, že by dělala něco tajného, a naznačuje, že se Rhion pouze snaží zasít mezi ně nedůvěru. Když však Ivy upřesní, že ji údajně vídá každý den kolem jedenácté, Olive zbledne. Tvrdí, že chodí za Benem do kuchyně zkoušet nové recepty. Ivy se nakonec rozhodne své přítelkyni věřit a omluví se jí. Skupina dále probírá Rhionovy podivné hádanky, zmizení královny Mor i možnosti, jak najít dveře do světa víl, ale k žádnému řešení nedospěje.
Večer Ivy vyřizuje královskou korespondenci a potom píše dopisy lidem, kteří jí chybějí. Lydii píše o životě v Bathu, přestože ví, že dopis nikdy neodešle. Odpoví také své více než osmdesátileté příbuzné Ethel, s níž si dopisuje už od dětství a která sdílela její někdejší fascinaci vílami. Nakonec napíše Emmettovi pouze tři krátké věty: že jí chybí, že ho miluje a že se omlouvá. Dopisy Emmettovi a Lydii následně spálí. Za rozbřesku se v její posteli znovu objeví Bram a požádá ji, aby mu vyprávěla příběh o vílím králi.
Ráno Bram Ivy připomene slíbený dárek. Prozradí, že jde o ženu a že už dorazila. Ivy se nejprve vyděsí, že přivezl její matku nebo dokonce Lydii, ale nakonec zjistí, že Bram nechal do Bathu přivézt Ethel. Ta však není v domě. Zvenčí se ozývá vílí smích a Ivy s Bramem vyběhnou ven, kde najdou dva vílí muže, kteří se nekontrolovatelně smějí. Ivy vzápětí zjistí, proč. Ethelino mrtvé tělo visí vysoko ve větvích stromu a z něj na zem kape krev.
Ethel podle víl dobrovolně uzavřela dohodu, protože chtěla létat. Víly jí přání splnily, ale nevarovaly ji před větvemi stromů, které její tělo probodly. Pro ně je její smrt pouze zábavná pointa. Ivy se psychicky zhroutí. Obviňuje se, že Ethel nevarovala před cestou do Bathu, a zároveň ji ničí vědomí, že její stará přítelkyně možná přijela především proto, aby ji viděla. Přikáže Bramovi, aby nechal tělo sundat, a v návalu vzteku požaduje také smrt obou víl. Nakonec ji musí odvést služebnictvo.
Po několika hodinách pláče se v Ivy něco zlomí. Ethelina smrt následuje bezprostředně po smrti dívky v jelení masce a Ivy začíná přemýšlet nad tím, kam Bramova vláda Anglii dovede. Za pouhé čtyři měsíce přinesla zemi strach, chaos a smrt. Pokud to bude pokračovat, Ivy se obává, že z ní jednou bude „královna popela“. Její zoufalství dospěje tak daleko, že si poprvé v životě skutečně přeje být mrtvá.
Večer zastihne Brama s Rhionem při rozhovoru, ve kterém zaslechne slova týkající se lesa, lovu a královny. Jakmile ji spatří, oba zmlknou. Ivy se Brama zeptá, co udělal s Etheliným tělem, a dozví se, že ho nechal poslat její rodině. Když chce vědět, co se stalo s vílami odpovědnými za její smrt, Bram pouze pokrčí rameny. Podle něj Ethel uzavřela dohodu dobrovolně a on nemá důvod své poddané trestat. Ivy je jeho lhostejností zděšená.
Rhion jí v té chvíli prozradí řešení své hádanky. To, co lze zničit jediným slovem, je „slib“. Ivy si pomyslí, že ona sama by odpověděla „srdce“.
Poté se Ivy vydá do kuchyně za Benem. Mladý kuchařský učeň je součástí jejich odboje především díky své náklonnosti k Olive, do které je beznadějně zamilovaný, a zároveň díky tomu může nenápadně sledovat dění v domácnosti. Ivy mu vypráví o Ethelině smrti a následně se ho zeptá na Olive. Doufá, že Ben Rhionovo podezření definitivně vyvrátí.
Ben ale její obavy naopak posílí. Potvrdí, že Olive za ním obvykle chodí až odpoledne, nikoli kolem jedenácté dopoledne. Navíc pokaždé přichází s úplně mokrými vlasy, jako by předtím plavala. Když se jí Ben ptal, kde byla, odpověděla, že v lázních. Olive však Ivy o žádných pravidelných návštěvách lázní nikdy neřekla.
Ivy proto přestává Rhionovo varování považovat za pouhou manipulaci. Už za rozbřesku stojí před domem Faith a Marion, nechá vzbudit obě své přítelkyně a požaduje, aby poslaly také pro Emmy. Tentokrát má jasný plán: všechny společně se vydají do lázní zjistit, co tam Olive každé dopoledne tajně dělá.
Ivy se podle plánu vydává společně s Faith, Marion a Emmy do bathských lázní, aby zjistily, co tam Olive každé dopoledne tajně dělá. Prohledají šatny, jednotlivé bazény, léčebnu i caldarium, ale Olive nikde nenajdou. Ivy už začíná litovat, že uvěřila Rhionovým slovům a začala svou přítelkyni podezírat. Když však vyjdou zpět do ulic Bathu, zahlédne v dálce postavu v šedém plášti. Všechny čtyři ji začnou sledovat a poznají Olive. Ta je zavede do méně rušné ulice, kde jim náhle zmizí z očí. Ivy při pátrání objeví místo ve zdi, které vypadá pevně, ale její ruka jím bez problémů projde. Za iluzí se skrývá tajný průchod vedoucí do podzemí.
Dívky pokračují temnými, vlhkými chodbami páchnoucími sírou až do starých podzemních prostor. Tam je čeká překvapení – v železné kleci je uvězněná královna Mor, o jejímž osudu Ivy od Bramova převratu nic nevěděla. Vzápětí se objeví také Olive s tácem jídla. Chová se nepřítomně, své přítelkyně prakticky nevnímá a pouze nakrmí Mor. Královna vysvětlí, že Olive neočarovala ona, ale Bram. Potřeboval někoho, kdo by se o jeho uvězněnou matku staral. Kouzlo navíc funguje tak, že Olive po odchodu z podzemí opět přijde k sobě a nic si neuvědomuje.
Ivy se pokusí Mor přesvědčit, že Bramova vláda je neudržitelná a že v Anglii kvůli jeho dvoru umírají lidé. Mor však lidskou smrt vnímá naprosto lhostejně. Protože se v cele nudí, Ivy využije Emmyiny tarotové karty a nabídne jí hru. Při ní se snaží Mor přimět k rozhovoru a přesvědčit ji, že její syn potřebuje zastavit. Mor se však odmítá obrátit proti Bramovi. Dokonce Ivy obviní z toho, že kdyby skutečně věřila, že Bram míří k vlastnímu zničení, jednoduše by ho nechala zemřít. Ivy by zůstala královnou a případné děti, které by s Bramem měla, by mohly dál vládnout. Ivy představa intimního vztahu s Bramem znechutí a trvá na tom, že Mor potřebuje pouze proto, aby Brama zachránila před ním samotným. Mor však pomoc odmítne. Dívky nakonec podzemí opouštějí.
Ještě důležitější objev však Ivy učiní díky Rhionovi. Postupně vyjde najevo, že jeho vztah k Lydii je mnohem osobnější, než Ivy tušila. Rhion přizná, že Lydii miloval a stále ji miluje. Potvrzuje tím Ivyino dávné podezření, že během dvou týdnů, kdy Lydia před časem zmizela z Anglie, skutečně pobývala ve světě víl. Kvůli rozdílnému plynutí času tam však prožila celé měsíce. Rhion Lydii poznal právě tehdy a nyní Ivy potvrdí, že ji Bram znovu drží ve světě víl. Podle Rhiona je Lydia v pořádku. O Emmettovi ale nic neví, protože Bram o něm odmítá mluvit a Rhion se od Ivyiny svatby do světa víl nevrátil. Ani on už nedokáže říct, zda by byl Bram schopný Emmetta zabít.
Rhion zároveň vypráví více o Bramově minulosti. Bram byl podle něj manipulativní už od mládí, využíval lidi kolem sebe a neváhal své výhrůžky uskutečnit. Když byli s Rhionem ještě na vílí poměry mladí, světu víl vládli Bramovi rodiče Moryen a Urien. Zásadní spor mezi nimi se týkal lidí. Mor sice nebyla nijak zvlášť empatická, ale věřila v právo a spravedlnost a kruté zacházení víl s lidmi považovala za nekultivované. Nakonec rozhodla, že dveře mezi oběma světy uzavře, což vyvolalo mezi vílami obrovský odpor.
Po návratu do domu Faith a Marion svolají Ivy a její přátelé celou odbojovou skupinu a přivedou mezi sebe i Rhiona. Olive dorazí bez jakéhokoli povědomí o tom, co toho dne dělala. Rhion jí vysvětlí, že ji Bram očaroval, aby každé dopoledne v jedenáct chodila krmit královnu Mor. Aby mohl kouzlo zrušit, požaduje nějakou formu výměny, a Olive ho proto musí políbit na ruku. Jakmile to udělá, vzpomínky se jí vrátí a Olive si uvědomí, že celou dobu nevědomky znala místo Morina vězení. Přátelé ji však ujistí, že za nic nemůže.
Rhion následně vysvětlí fungování dveří mezi světem lidí a světem víl. Kdysi po Británii existovalo mnoho míst, kudy bylo možné hranici překročit. Mor je však při svém odchodu nechala zapečetit. Jako člen královské rodiny dokáže Bram vytvořit nový průchod. Nejde ovšem o obyčejné dveře, které by někde čekaly na objevení – samotný Bram funguje jako prostředek k jejich otevření. Proto se víly po pádu Moriných dohod objevily právě tam, kam je Bram přivedl. Ivy tak dochází, že pokud chce Lydii a případně Emmetta zachránit, musí přimět Brama, aby jí cestu otevřel.
Rhion jim navíc vysvětlí jednu zásadní vlastnost víl. Přestože jsou nesmrtelné, velmi špatně udržují pozornost a právě lidská společnost je pro ně proto tak přitažlivá. V souvislosti s plánem na Brama vyjde najevo, že víly dokážou určitým způsobem vnímat a přijímat silné lidské emoce. Ivy pochopí Rhionův návrh: musí Brama „opít“ vlastními emocemi natolik, aby ztratil ostražitost a otevřel jí cestu. Ivy namítá, že nedokáže předstírat lásku k muži, kterého nenávidí. Rhion ji však upozorní, že tou silnou emocí nemusí být láska. Celá skupina proto až do rána připravuje plán, jak Brama přimět otevřít průchod. Ivy po dlouhé době poprvé cítí skutečnou naději.
Následující večer Ivy začne jejich plán uskutečňovat. Přijde za Bramem před další vílí slavností a záměrně se k němu chová jako oddaná manželka. Na večírku jí pomáhá Rhion, který před Bramem zdůrazňuje, jak nádherný pár tvoří a jak je Ivy svému manželovi oddaná. Bram je očividně potěšený. Přitáhne si Ivy na klín, lichotí jí a začne si hrát s jejími vlasy. Potom pronese, že se velmi podobá své sestře, což Ivy znechutí, ale kvůli plánu se ovládne. Dává Bramovi další vílí víno a nakonec ho přesvědčí, aby s ní odešel ze slavnosti.
V soukromí Ivy pokračuje v předstírání intimity a nechává Brama čerpat z jejích emocí. Pokouší se soustředit na lásku a vybavuje si chvíle s Emmettem – jejich tanec, hádku v loděnici, společnou noc v hostinci i jejich poslední noc před svatbou. Silné vzpomínky na Emmetta v ní probouzejí intenzivní lásku, kterou Bram přijímá, až působí téměř opile. Ivy se k němu přiblíží a dovolí mu, aby se jí dotýkal, přestože ji jeho blízkost odpuzuje. Nakonec už nedokáže svůj skutečný odpor potlačit a zaplaví ji nenávist. Domnívá se, že plán pokazila, ale Bram ji překvapí – poznamená, že její nenávist „chutná“ ještě lépe než láska.
Ivy využije Bramova omámení a požádá ho, aby jí ukázal svět víl. Připomene mu svou dětskou fascinaci vílami i prsten, který jí kdysi daroval, a vyčítá mu, že od něj nikdy nedostala svatební dar. Bram nakonec podlehne. Natáhne ruku, jako by uchopil neviditelnou kliku, a v místnosti se otevře průchod. Ivy spatří za jeho hranicí zelenou krajinu plnou podzimních stromů. Plán tedy funguje a Ivy se skutečně dostává do světa víl.
Po příchodu se ocitne přímo uprostřed velké vílí slavnosti. Stráže jí odhodí na zem před stovky dvořanů a po chvíli si uvědomí, že před ní stojí dva trůny. Na jednom sedí Lydia. Ivy svou sestru téměř nepoznává – je nádherně oblečená, korunovaná a působí jako skutečná vílí královna. Druhá postava je obklopená vílími ženami, které se jí dotýkají a krmí ji medem. Teprve po chvíli Ivy pozná Emmetta. Také on má korunu a s Lydií jsou oblečení tak, aby spolu ladili. Když se jejich pohledy setkají, Ivy si navíc všimne Lydiina snubního prstenu. Celý vílí dvůr se její reakcí začne bavit a propukne v hysterický smích.
Otřesená Ivy uteče ze sálu a Lydia ji následuje. Z jejich rozhovoru postupně vyplyne pravda o Lydiině minulosti. Když před rokem zmizela z Anglie, strávila ve světě víl ve skutečnosti mnohem delší dobu. Do Brama se zamilovala a žila s ním v paláci. Nakonec se dokonce vzali. Teprve po svatbě pochopila, že jejich vztah byl součástí Bramova plánu. Pokoušel se totiž svatbou s Lydií zlomit dohody své matky, ale neuspěl, protože k uzavření manželství došlo ve světě víl. Došlo mu proto, že se musí oženit na anglické půdě. Právě proto později vyhlásil hledání nevěsty a nakonec si vzal Ivy. Když se Lydia tehdy vrátila do Anglie, na svůj pobyt ve světě víl si nevzpomínala. Vzpomínky se jí vrátily až při Ivyině svatbě, kdy byly Moriny dohody zrušeny.
Do chodby následně přijde Emmett. Ivy je přesvědčená, že jejich shledání konečně ukončí měsíce nejistoty, jenže Emmett reaguje úplně jinak. Nejdříve se podívá na Lydii a mezi nimi je patrná blízkost vybudovaná během společně stráveného času. Ve světě víl totiž kvůli odlišnému plynutí času uplynuly přibližně dva roky. Emmett i Lydia se změnili a jsou na sebe zvyklí způsobem, který Ivy nezná.
Ještě bolestivější je Emmettovo přesvědčení, že Ivy není skutečná. Tvrdí Lydii, že Ivy zemřela v noc své svatby s Bramem a že žena před nimi musí být nějaká bytost schopná měnit podobu. Ivy se ho zoufale snaží přesvědčit společnými vzpomínkami, jenže Emmett odpovídá, že Bramovi při výsleších řekl úplně všechno, včetně podrobností o jejich vztahu a společné noci. Z jeho slov je patrné, že během svého pobytu ve světě víl prožil něco velmi traumatického a naučil se nevěřit ničemu, co by mohlo být Bramovým trikem. Ani vzpomínky na zájezdní hostinec nebo růžovou mašli z Ivyiny noční košile proto nestačí.
Lydia je přístupnější. Ivy jí připomíná vzpomínky z jejich dětství, které Bram nemohl znát, a nakonec ji přesvědčí, že je skutečně její sestra. Lydia později přizná, že jí uvěřila i proto, že nikdo jiný by se na Emmetta nedokázal dívat s takovým zoufalstvím. Zároveň Ivy varuje, že Emmett potřebuje čas. To, co ve světě víl prožil, ho změnilo a zanechalo v něm hlubokou nedůvěru. Když se Ivy ptá, co přesně se mu stalo, Lydia odmítne odpovědět s tím, že tento příběh musí jednou vyprávět sám Emmett.
Ivy původně plánovala najít Lydii, osvobodit Emmetta z vězení a společně s nimi uprchnout do lesa, kde by počkali, až Rhion znovu přiměje Brama otevřít průchod do Anglie. Realita je však úplně jiná. Emmett není vězněm v klasickém smyslu a Lydia zde vystupuje jako královna. Navíc se ukáže, že díky rozdílnému plynutí času mají určitou výhodu: zatímco v Anglii uplyne jen několik hodin, ve světě víl mohou získat několik dní. Ivy proto dostane pokoj v paláci a má čas promyslet další postup.
Emmett se Ivy nadále vyhýbá, protože je přesvědčený, že jde o další Bramovu formu mučení. Ivy se však odmítá vzdát. Když se jí konečně podaří přimět ho alespoň pootevřít dveře, Emmett jí otevřeně řekne, že už si užil dost mučení a nechce se nechat znovu nachytat. Ivy proto zvolí velmi jednoduchý důkaz. Vezme kbelík vody a polije se od hlavy až k patě. Mokrá látka její noční košile se jí přilepí k tělu a Emmettova reakce je okamžitá – pozná ji. Přitáhne si ji k sobě a prudce ji políbí. Po dlouhých měsících odloučení tak Emmett konečně uvěří, že Ivy skutečně přežila a že před ním nestojí další Bramova iluze.
Ani jejich shledání však nedokáže okamžitě napravit všechno, co Emmett během uplynulých dvou let prožil. Je zřejmé, že jeho zkušenosti s Bramem ho hluboce poznamenaly a že se naučil očekávat podvod prakticky za vším. Přesto se jeho vztah s Ivy začne obnovovat a Emmett se nakonec rozhodne zůstat poblíž jejího pokoje – lehne si na chodbu před její dveře a tam usne.
Následujícího rána Ivy probudí vílí služebná Eloree. Ivy je stále velmi opatrná vůči všemu, co jí ve světě víl nabídnou, protože si pamatuje příběhy o nebezpečí vílího jídla a pití, nakonec však trochu čaje ochutná. Eloree ji oblékne do bílých šatů vyšívaných zlatem a bez vysvětlení ji vede palácem. Teprve když na ni Ivy naléhá, prozradí jí, že ji očekávají „Její Veličenstvo královna Lydia“ a „Jeho Výsost princ Emmett“. Ivy tak znovu naráží na skutečnost, že během její nepřítomnosti si její sestra i Emmett ve světě víl vytvořili úplně jiné postavení a život, než jaké znala v Anglii.
Situace se však brzy dramaticky obrátí. Bram Ivyin útěk odhalí a získá nad celou situací kontrolu. Ivy, Lydia a Emmett jsou donuceni čelit jeho nové hře, přičemž Bram otevřeně využívá jejich vzájemné city proti nim. Ivy například ponižuje před Emmettem tvrzením, jak snadno ho pouští do své postele, a zároveň dává najevo svou zášť vůči Lydii, která ho opustila. Když se Ivy pokusí odmítnout spolupráci, Bram odhalí, že zajal Faith a Marion. Faith má monokl a Marion krvavé klouby, takže je zřejmé, že se před zajetím bránily.
Společně s nimi se objeví také Rhion. Ivy má okamžitě pocit, že je zradil, jeho pozornost se však soustředí především na Lydii. Jejich první reakce při shledání potvrzuje, že mezi nimi skutečně existovala silná minulost – Lydia si všimne, že si ostříhal vlasy, a Rhion na její slova reaguje způsobem, který nedokáže skrýt vlastní emoce. Bram mezitím použije zajaté přátele jako pojistku. Ivy oznámí, že Faith a Marion budou v bezpečí pouze tehdy, pokud bude spolupracovat. Lydii zase pohrozí Emmettem: jestli se nebude chovat podle jeho představ, potrestá jeho. Lydia proto okamžitě slíbí poslušnost. Bram tak všechny tři připoutá k sobě nikoli kouzlem, ale prostřednictvím lidí, na kterých jim záleží, a donutí je účastnit se toho, co pro ně připravil.
Bram okamžitě zahájí nové hry, jejichž cílem je rozhodnout, která ze sester zůstane po jeho boku jako královna. Ivy i Lydia jsou nucené spolupracovat, protože Bram drží Faith a Marion jako rukojmí a Lydii navíc vyhrožuje, že případnou neposlušnost odnese Emmett. První úkol zavede obě sestry do lesa. Bram jim přikáže ulovit označené stvoření a přinést mu jeho hlavu. Ivy se ještě před začátkem pokusí z celé situace vytěžit alespoň něco a s Bramem uzavře dohodu: pokud kolo vyhraje, Faith a Marion budou propuštěny ze sklepení a ještě téhož večera dostanou pokoje pro hosty v paláci.
V lese se ukáže, že jejich kořistí je jednorožec. Ivy se nejprve snaží soutěžit s Lydií, situace se ale dramaticky změní, když zjistí, že jde o malé jednorožčí mládě. Stvoření má do boku vypálený Bramův erb a Ivy odmítne něco tak nevinného zabít. Pokusí se zastavit i Lydii, vezme jim oběma meče a zahodí je do potoka. Lydia však pokračuje. Když Ivy zakopne o kořen a nedokáže jí zabránit, sestra jednorožce zabije a odnese jeho tělo zpět k Bramovi. Ivy je jejím činem zděšená a poprvé má pocit, že Lydii vůbec nepoznává. Bram je naopak nadšený a prohlásí Lydii za vítězku.
Později však vyjde najevo, že Lydia mládě ve skutečnosti nezabila. Jednorožci jsou nesmrtelní a Lydia mu ulomila roh, čímž pouze dočasně zastavila jeho srdce. Udělala to záměrně, protože věděla, že Bram hru neukončí, dokud jedna z nich úkol nesplní, a zároveň nechtěla, aby něco tak násilného musela udělat Ivy. Svět víl je podle Lydie živoucí organismus, který si pamatuje činy jeho obyvatel, a Lydia nechtěla, aby Ivyin první významný čin v této zemi poznamenalo násilí. Sama si uvědomuje, že si tím naopak poškodila vlastní vztah k zemi i pověst, kterou si během let vybudovala.
Lydiin pohled zároveň odhaluje, jak složitý je její vztah k Bramovi. Přestože si plně uvědomuje jeho krutost a manipulaci, stále zoufale touží po jeho pozornosti a uznání. Nedokáže ani přesně oddělit lásku, nenávist, touhu a odpor, které k němu cítí. Bram její nejistotu cíleně využívá – připomíná jí, že by mohl místo ní zvolit Ivy, zpochybňuje její postavení královny a tvrdí, že její vláda nemá žádnou skutečnou moc. Přitom se ukazuje, že Lydia společně s Emmettem během Bramovy nepřítomnosti zavedla pravidelné audience a skutečně se snažila řešit problémy obyvatel světa víl. Bramovy hry proto Lydia chápe nejen jako způsob, jak rozeštvat ji s Ivy, ale také jako snahu veřejně zničit respekt, který si jako královna získala.
V noci se Lydia tajně vrátí k jednorožčímu mláděti, které se mezitím probralo. Omluví se mu a odvede ho za brány paláce, aby mohlo uprchnout. Zároveň sama přemýšlí nad tím, co k Bramovi skutečně cítí. Když se jí Bram později ptá, zda si myslí, že ho Ivy miluje, Lydia zalže a odpoví, že ano. Uvědomuje si totiž, že tím Ivy před Bramem chrání, zároveň si ale připouští mnohem sobečtější důvod – pokud Bram uvěří v Ivyinu oddanost, Lydia ho možná stále bude moci mít pro sebe.
Situace s Faith a Marion však zůstává nevyřešená. Ivy se nakonec vydá do palácového sklepení a podaří se jí obě přítelkyně najít. Jsou špinavé, zraněné a jejich šaty jsou potrhané a potřísněné zaschlou krví. Ivy je pomocí ukradených klíčů osvobodí. Faith je vzteky bez sebe a prohlásí, že Brama – nebo možná Rhiona – zabije. Marion však Ivy před odchodem upozorní, že během zajetí nezahálely a objevily něco důležitého.
V poslední cele najdou královnu Mor. Ivy se ji znovu pokusí přesvědčit, že musí proti Bramovi zasáhnout. Připomíná jí, že jeho brutalita ohrožuje oba světy a že Mor kdysi na lidech záleželo natolik, že kvůli nim byla ochotná riskovat vlastní trůn. Mor však nadále odmítá svému synovi odporovat a Ivyinu snahu odbyde. Ivy alespoň odchází s Faith a Marion a vezme je do svého pokoje. Tam se dozví, že ostatním členům jejich skupiny se zřejmě podařilo uprchnout a podle původního plánu zamířili na sever.
Ivy následně odvede Faith a Marion přímo na další vílí slavnost. Bram je už značně opilý, a Ivy proto využije jeho slabosti. Přistoupí k němu jako jeho manželka a začne předstírat náklonnost. Záměrně se ho dotýká a flirtuje s ním, přestože zároveň přes taneční parket sleduje Emmetta. Žárlivost, kterou při tom cítí, ještě využívá k tomu, aby Bramovi nabídla silnější emoce. Nakonec ho přesvědčí, aby zrušil trest Faith a Marion a nechal je zůstat v paláci jako hosty, přestože Ivy první hru nevyhrála. Bram souhlasí a nařídí připravit jim pokoje.
Ivy však za svůj úspěch zaplatí další ranou ve vztahu s Emmettem. Ten celé její svádění Brama sleduje. Když Ivy po Bramově souhlasu znovu vzhlédne, Emmett už ze sálu odešel. Vyrazí proto za ním na terasu a jejich vztah se dostává do dalšího kritického bodu. Emmettův pohled i chování dávají Ivy stále jasněji najevo, že mezi nimi neleží pouze dva roky odloučení, ale také všechno, co během nich musel přežít. Přesto se nakonec domluví, že se následujícího rána znovu sejdou a Emmett jí řekne víc. Když odchází, Ivy má z jeho pohledu jediný bolestný pocit: jako by jí beze slov říkal, že se vrátila o dva roky pozdě.
Ivy mezitím těžce nese nejen průběh hry, ale především Emmettovo chování. Přestože konečně uvěřil, že je skutečně naživu, drží si od ní odstup. Ivy proto postupně poznává život, který si za její nepřítomnosti ve světě víl vybudoval. Emmett ji zavede do vesnice k Nan a Fennickovi a jejich dětem Orinovi a Vedě. Rodina ho přijala téměř jako vlastního syna a Nan s Fennickem jsou při zjištění, že Ivy žije, upřímně dojatí. Bram totiž Emmettovi tvrdil, že Ivy během chaosu po jejich svatbě ušlapal dav.
Od Nan a Fennicka se Ivy dozvídá, jakým člověkem se Emmett během dvou let stal. Jako Bramův regent se nezajímal pouze o palác, ale pomáhal i obyčejným obyvatelům. Když opilí členové Bramova dvora začali ničit hostinec Nan a Fennicka a při jednom incidentu dokonce zapálili střechu nad pokojem jejich dětí, Emmett dvořanům zakázal během slavností vstupovat do vesnice a střechu hostince následně vlastníma rukama opravil. Ivy také zjišťuje, že většina obyvatel světa víl se Bramovu dvoru vůbec nepodobá. Nan dokonce souhlasila s rozhodnutím královny Mor uzavřít průchody mezi světy, protože právě Bramovi dvořané podle ní představují to nejhorší z jejich druhu.
Při společném pikniku Ivy a Emmett poprvé dostanou prostor mluvit o letech, které prožil bez ní. Emmett přizná, že se ve své roli regenta překvapivě našel, a Ivy mu na oplátku poprvé nahlas řekne něco, co si začala připouštět i sama – že ani ona není špatná královna. Přesto mezi nimi zůstává propast způsobená tím, co Emmett prožil během Ivyiny údajné smrti. Jeho nový život ve světě víl je mnohem hlubší a skutečnější, než si Ivy před příchodem dokázala představit.
Napětí mezi nimi ještě zesílí poté, co Ivy vyhledají Faith a Marion. Když jim se slzami přizná, že má pocit, že už o ni Emmett nestojí, Faith okamžitě přijde s řešením: půjdou na vílí slavnost a Emmettovi připomenou, o co přichází. Bram má navíc několik následujících dní pobývat v Anglii, což se dozvěděly ze zprávy od Rhiona. Ivy je překvapená, že jim Rhion po jejich únosu stále pomáhá, ale nakonec se nechá přesvědčit. Faith jí vybere mimořádně odvážné šaty z téměř průhledného šifonu, o nichž je přesvědčená, že při pohledu na ně Emmett omdlí.
Plán zafunguje až příliš dobře. Během slavnosti se Ivy dostane pod vliv vílího nápoje lásky. Její emoce vůči Emmettovi se několikanásobně zesílí a Ivy začne mít pocit, že bez něj doslova nemůže existovat. Když se situace mezi nimi vyhrotí a Emmett ji následně opustí, Ivy se psychicky zhroutí. Lydia si všimne pohárku, ze kterého pila, a pochopí, co se stalo. Vysvětlí jí, že ji někdo otrávil nápojem lásky pravděpodobně pouze pro pobavení ostatních víl. Odvede ji proto do pokoje a zabrání jí, aby se v omámení vydala za Emmettem.
Ivy v horečnatém zoufalství Lydii obviní, že jí Emmetta vzala. Lydia se ji snaží přesvědčit, že Emmettovo odmítání neznamená, že ji přestal milovat. Podle ní je pravda přesně opačná: odstrkuje Ivy právě proto, že ji miluje natolik, že jí nechce ublížit. Co přesně za jeho chováním stojí, ale Lydia opět odmítá vysvětlit – Emmett jí to musí říct sám. Ivy si navíc začíná uvědomovat, že ani její vztah s Lydií už není stejný jako dřív. Když se jí zeptá, zda jí samotné nevadí Ivy ubližovat, Lydia se přímé odpovědi vyhne.
Druhý den ráno přijde Emmett za Ivy. Tentokrát už před ní nechce nic skrývat a začne jí vysvětlovat, co s Lydií během posledních let připravovali. Ukáže se, že jejich snaha nespočívala jen v udržování pořádku během Bramovy nepřítomnosti. Celou dobu hledali způsob, jak ho zbavit moci. Jejich největší nadějí je Ferrinus – bájná čepel, kterou Bram kdysi zavraždil vlastního otce. Protože je Bram jako král chráněný před magií ostatních víl, běžným způsobem ho zabít nelze. Ferrinus je však vyrobený z čistého, nezpracovaného železa a podle všeho představuje jedinou zbraň schopnou zabít člena vílí královské rodiny. Emmett s Lydií přitom doufají, že Brama nebude nutné skutečně zabít. Chtějí Ferrinus použít především jako hrozbu, která ho donutí vzdát se obou trůnů. Lydia je přesvědčená, že pokud Bram pochopí, že už není nedotknutelný, abdikuje.
Emmett během let shromažďoval informace od víl i malého lidu a podařilo se mu zjistit, jak Ferrinus vypadá i kde by se mohl nacházet. Současně vyvstává otázka, co by se stalo, kdyby Bram skutečně zemřel. Svět víl nemůže jednoduše převzít kdokoli – země je magicky propojená se svým vládcem a nového krále nebo královnu musí sama přijmout. Mezi možnými nástupci padne jméno královny Mor, ale také lady Thalie, Emmetta či Rhiona. Emmett ani Rhion o trůn nestojí a Lydia se obává, co by nastalo, kdyby země žádného nového vládce nepřijala. Bez panovníka by mohl celý svět víl upadnout do chaosu. Lydia proto stále trvá na tom, že cílem není Bramova smrt, ale jeho abdikace.
Přesto se Ivy s ostatními drží původního plánu a vydávají se hledat Ferrinus. Výprava je zavede přes podivný most, jehož duch od každého cestujícího požaduje určitou platbu. Ivy mezitím při cestě přes most dopadne jinak než ostatní. Duch odmítne její nabízený knoflík a Ivy se náhle ocitne v děsivé iluzi. Zdá se jí, že byla pryč sedmdesát let a po návratu nachází zestárlý svět, v němž je už příliš pozdě napravit cokoli mezi ní a Emmettem. Když se z iluze konečně dostane, ocitne se zpět v palácových zahradách. Ostatní mezitím zjistí, že s nimi není. Emmett okamžitě propadne panice a odmítá řešit cokoli dalšího, dokud Ivy nenajdou. Přesto ale skupina musí pokračovat v cestě dál. Ta je plná vílí magie a nebezpečí a skupina se nakonec dostane až do chatky, kde pátrá po ztracené čepeli. Chatku ale obydlují karkulinky a nakonec s nimi dojde ke krvavému střetu. Emmett je po boji celý od krve a Rhion mu zachrání život ve chvíli, kdy mu hrozí zásah nožem do krku. Ferrinus se jim však získat nepodaří a navíc jim karkulinka sdělí, že onen nůž hodili do jeskyní.
Skupina se proto vrací k paláci. Jakmile zaslechnou Ivyin křik, Emmett se bez váhání rozběhne za ní a dorazí jako první. Najde ji na zemi, vyděšenou a plačící, a vezme ji do náruče. Ivy je po iluzi přesvědčená, že o něj i o jejich společnou budoucnost přišla. Když pochopí, že představa sedmdesáti let byla pouze krutým trikem mostního ducha a skutečný Emmett je stále před ní, v návalu úlevy ho políbí. Emmett nejprve ztuhne, ale nakonec přestane bojovat sám se sebou a polibek jí opětuje.
Po návratu Ivy vysvětlí, co jí mostní duch ukázal, a Rhion ji ujistí, že šlo pouze o zlý sen. Ivy si všimne, že Ferrinus nemají, a Emmett jí cestou zpět vypráví o jejich střetu s karkulinkami. Pátrání po zbrani tedy zatím selhalo, ale výprava zároveň ukázala, jak moc se Emmett o Ivy stále bojí a jak silné city k ní navzdory všemu chová.
Stopy vedou k nebezpečným jeskyním, které mají být prokleté a podle legend v nich existuje pouze bolest. Čepel tam zřejmě odnesly karkulinky, které se jí chtěly zbavit. Problémem je nejen samotná cesta, ale také Bram. Jeskyně leží zhruba den cesty od paláce a Bram se má každou chvíli vrátit, takže by si Ivyiny nebo Lydiiny delší nepřítomnosti okamžitě všiml. Ivy proto přijde s řešením: Brama neobejdou, ale naopak ho přimějí, aby je tam poslal sám. Navrhne Lydii, aby ho přesvědčila, že výprava k jeskyním bude jejich druhou zkouškou.
Když se konečně koná druhá zkouška, jsou Ivy a Lydie poslány do jeskyně. Nejprve se nic neděje a Ivy se podaří téměř ihned najít nůž, po kterém pátrají, ale zároveň zůstane uvíznutá v jeskyni. Jeskyně jí totiž umožní nahlédnout do minulosti a Ivy začne sledovat události, které se odehrály během dvou let její nepřítomnosti. Vidí Emmetta a Lydii krátce po příchodu do světa víl, kdy oba stále vypadají zničeně tím, co se stalo. Lydia tehdy ukáže Emmettovi Ivyin dětský náhrdelník, který kdysi se sestrou nechaly pod stromem při dětské hře na přivolávání víl. Ivyin přívěsek tehdy záhadně zmizel, ale Lydia ho po návratu do světa víl našla ve svém pokoji. Oba z toho vyvodí znepokojivý závěr: Bram sestry pravděpodobně sledoval už v dětství a mezi Anglií a světem víl cestoval mnohem déle, než si kdokoli uvědomoval.
Ivy se zároveň dozvídá další nepříjemnou pravdu o Emmettově životě během její nepřítomnosti. Jeho vztah s lady Thalií nebyl pouhým flirtováním, které Ivy viděla na slavnostech. V době, kdy byl přesvědčený, že Ivy zemřela, se Emmett snažil chránit Lydii a její křehké postavení u dvora. Lady Thalia patřila k mocným členům rady a dokázala ohrozit vše, čeho Lydia s Emmettem dosáhli. Nabídla proto Emmettovi spojenectví výměnou za vztah s ní. Emmett zpočátku její postoje otevřeně odmítal, protože Thalia mimo jiné prosazovala návrat praktik, proti nimž se s Lydií snažili bojovat. Thalia mu však dala jasně najevo, že pokud se spojí, stáhne své návrhy, podpoří jeho politické cíle a pomůže chránit Lydii.
Emmett nakonec nabídku přijal. S lady Thalií uzavřel svou vůbec první vílí dohodu a dokonce si ji vzal. Když se to Lydia dozvěděla, zuřila. Emmett jí vysvětlil, že šlo čistě o politický sňatek. Thalia byla na Brama rozzlobená, protože ji zapudil, a díky manželství s Emmettem skutečně stáhla svůj návrh z rady a přesvědčila několik vlivných lordů, aby zůstali ve světě víl místo toho, aby následovali Brama do Anglie. Emmett tím zároveň získal větší respekt u dvora a mohl Lydii účinněji chránit. Lydia mu ale vyčítala, že kvůli ní obětoval vlastní život. Emmett jí na to odpověděl, že Ivy je mrtvá a nikdy se nevrátí, takže chce alespoň udělat něco, čím Lydii pomůže.
Pro Ivy je zjištění o lady Thalii obzvlášť bolestivé, protože nejde pouze o minulost. Emmett s ní spal ještě nedávno – dokonce téže noci, kdy byl s Ivy na slavnosti pod vlivem nápoje lásky. Ivy si uvědomuje, že by dokázala přijmout, kdyby si Emmett během dvou let, kdy ji považoval za mrtvou, našel jiné ženy. Mnohem hůř však snáší skutečnost, že jeho vztah s Thalií pokračoval i po jejím návratu.
Vzpomínky Ivy zároveň ukazují, jak se postupně vytvořilo mimořádně silné pouto mezi Lydií a Emmettem. Když Bram celé měsíce pobýval v Anglii, Lydia zůstala sama jako nejistá královna mezi vílami, které ji příliš nerespektovaly. Emmett byl člověkem, o kterého se mohla opřít, a postupně se z nich stali nejbližší přátelé a političtí spojenci. Ivy při sledování jejich společných okamžiků znovu pocítí starou žárlivost vůči sestře. Má dojem, že Lydia s Emmettem sdílejí dva roky života a zkušeností, do nichž ona nikdy nebude skutečně patřit.
Když královny odmítnou hrát
Po návratu z výpravy se Ivy snaží vyrovnat s tím, co jí jeskyně ukázala. Nejvíc ji zasáhne zjištění, že Emmett je ženatý s lady Thalií a že jejich vztah pokračoval i po Ivyině návratu. Nezáleží jí ani tolik na důvodech, které ho ke sňatku vedly – především ji bolí, že jí Emmett nic neřekl a že Lydia jeho tajemství také znala. Přesto se musí soustředit na jejich původní plán, protože Ferrinus se jí teď podařilo získat.
Ivy Ferrinus ukryje ve své ložnici. Čepel odpovídá kresbě, kterou viděla u Lydie: jde o krátký kus nezpracovaného železa opracovaný do podoby nože se zlatým jílcem. Ivy doufá, že ho nikdy nebude muset skutečně použít, protože jejich cílem stále zůstává přimět Brama k abdikaci.
Lydia se později pokusí Ivy pomoci pochopit Emmetta a přinese jí krabici plnou dopisů, které jí Emmett psal během dvou let, kdy ji považoval za mrtvou. Ivy postupně čte dopisy vznikající od doby krátce po její údajné smrti. Emmett v nich popisuje své zoufalství, vzpomíná na jejich společné chvíle, prosí Ivy, aby se k němu nějakým způsobem vrátila, a dokonce ji žádá, aby ho přišla strašit, pokud z ní v jejich světě cokoli zůstalo. Z dopisů je patrné, že na ni nepřestal myslet ani během svého života ve světě víl.
Jeden z dopisů vznikl také v době Emmettova sňatku s Thalií. Přiznává v něm, že sice složil manželský slib jiné ženě, ale při obřadu myslel pouze na Ivy. Představoval si, jaké by bylo vzít si místo Thalie ji, a píše, že Ivy byla jediným člověkem, kterému se kdy skutečně chtěl zaslíbit. Další dopisy pokračují v podobném duchu a Ivy nakonec pláče natolik, že je nedokáže všechny přečíst. Poslední z nich znovu potvrzuje, že ji Emmett nikdy nepřestal milovat.
Situace mezi Ivy a Emmettem se díky tomu začne měnit a oba se k sobě znovu přibližují. Jejich nově obnovený vztah ale dlouho nezůstane tajemstvím. Jedné noci Ivy nejprve navštíví Bram. Chová se k ní stále důvěrněji, vyptává se jí na lásku a pokusí se ji políbit, Ivy ho však odmítne. Jenže Ivy s Emmettem se společně scházeli a právě v tu chvíli, kdy je u Ivy Bram Emmett zaklepe. Ivy v panice, že je Bram odhalí, křikne na dveře, že má u sebe manžela a předstírá, že klepe služebná. Jakmile Bram od Ivy odejde, jde si lehnout. Když později zaslechne zaklepání a objeví se Emmett, pustí ho do svého pokoje. Emmett ji uklidní a jejich blízkost rychle přeroste v intimní chvíli. Ivy si však příliš pozdě uvědomí, že muž vedle ní není Emmett. Bram na sebe vzal jeho podobu a tímto způsobem si potvrdil své podezření, že mezi Ivy a Emmettem stále něco je.
Ivy se snaží Brama přesvědčit, že se spletl, ale on její výmluvě nevěří. Prosí ho, aby se s ní rozvedl, nechal ji odejít a případný trest směřoval pouze proti ní, nikoli proti Lydii nebo Emmettovi. Bram však odmítne. Naopak se těší na další „zkoušku“, kterou pro ně připraví. Jakmile odejde, Ivy okamžitě běží za skutečným Emmettem a oznámí mu, že Bram jejich vztah odhalil. Oba pochopí, že už nemají čas čekat a musejí uskutečnit záložní plán, který si připravili předchozího večera.
Ivy vezme ukrytý Ferrinus a společně s Emmettem se tajně vydají do sklepení. Potřebují se dostat ke královně Mor, protože právě ona by jim mohla umožnit návrat do Anglie. Emmett ukradne strážnému klíče a společně zamíří k nejvzdálenější cele, v níž je Mor uvězněná. Ivy jí ukáže Ferrinus a vyhrožuje, že ji čepelí zabije, pokud je okamžitě nevezme do Anglie a následně za nimi dveře mezi světy neuzavře. Ví totiž, že Mor něco podobného dokázala už před staletími.
Plán se však zkomplikuje a i když se oba dostanou do Anglie, tak Ivy tam Emmetta nechá a vrátí se zpět do světa víl, kde hodlá provést svůj plán, který si sama vymyslela. Mor nakonec dostane Ivy před Brama s tím, že se jí pokusila využít, aby utekla s Emmettem. Ivy ví, že jejich původní plán selhal a že Bram dobrovolně neustoupí. Lydia s Rhionem se snaží Ivy zachránit před jistou smrtí, ale jsou odvedeni pryč a Ivy zůstane před Bramem a královnou Mor sama. Ivy využije chvíle, kdy k ní Bram přistoupí. Předstírá, že ho chce naposledy políbit, sáhne do svého pláště, vytáhne Ferrinus a vrazí mu ho přímo do srdce.
Ivy přitom od začátku počítala s tím, že tento pokus nepřežije. Emmettovi sice slíbila, že po útoku uteče, ve skutečnosti ale ví, že v místnosti plné dvořanů a královských stráží nemá téměř žádnou šanci. Ferrinus Bramovi skutečně projde hrudí a Ivy slyší, jak mu praskne hrudní kost, takže je přesvědčená, že ho zasáhla přímo srdce. Bram se však k jejímu zděšení začne znovu hýbat. Ferrinus tedy nezpůsobí očekávanou smrt. Než Ivy stihne zaútočit podruhé, objeví se lady Thalia a vezme jí čepel.
Lady Thalia Ivy Ferrinus sebere a stráže ji okamžitě zadrží. Ivy čeká, že ji Bram nebo Mor na místě zabijí, místo toho však uslyší Bramův smích. Rána v jeho hrudi se během několika okamžiků úplně zahojila a po bodnutí zůstala pouze krev na košili. Ivy tak pochopí, že Ferrinus skutečně nefungoval tak, jak předpokládali. Bram ji nechá odvést do sklepení, kde Ivy zůstává uvězněná a přemýšlí nad tím, kde jejich plán selhal. Stále nechápe, proč zbraň, která měla být schopná zabít člena královské rodiny, Brama nezranila.
Ivy je stále uvězněná, ale zjistí přitom něco zásadního o svých vlastních schopnostech: dokáže sama otevřít dveře mezi světem víl a Anglií. Když se jí podaří průchod znovu vytvořit, Emmett se k ní vrátí. Ivy mu vysvětlí, že se nechala od něj odvést záměrně, protože věřila, že jedině tak se dostane dostatečně blízko k Bramovi a bude ho moci zabít. Přizná také, že už se ho Ferrinem pokusila zabít – jenže čepel z neznámého důvodu nefungovala.
Ivy se snaží znovu otevřít dveře do Anglie, aby společně unikli, ale kvůli Emmettově přítomnosti a vlastním emocím se nedokáže dostatečně soustředit. Vtom se objeví Rhion, který přišel Ivy osvobodit. Prozradí jim, že Faith, Marion a Lydia jsou naživu, ale Bram je nechal zamknout v jejich pokojích. Bram zuří a Mor jeho vztek ještě podporuje. Rhion Ivy odemkne a trojice se pokusí uniknout ze sklepení. Strážný, kterého Rhion předtím omráčil, se však mezitím probere a spustí poplach.
Chodbu zaplní stráže a Ivy, Emmett i Rhion jsou přemoženi. Ivy spoutají ruce za zády, což jí způsobuje obrovskou bolest kvůli zraněné ruce, zatímco ke spoutání Emmetta a Rhiona je potřeba několik mužů. Nakonec se před nimi objeví Bram. Už ví, že Ivy usilovala o jeho smrt, a přímo se jí zeptá, zda ho skutečně chtěla zabít. Ivy už nemá důvod cokoli předstírat a otevřeně se mu postaví.
Bram se však rozhodne pokračovat ve své kruté hře. Ivy a Lydia se nakonec znovu ocitnou proti sobě v poslední zkoušce, kterou Bram připravil jako definitivní rozhodnutí o tom, která ze sester má zůstat jeho manželkou a královnou. Tentokrát mají bojovat přímo jedna proti druhé a jedna z nich má druhou zabít. Lydia dostane jako zbraň roh jednorožce, zatímco Ivy Ferrinus, kterým se předtím pokusila zabít Brama. Ani jedna však není ochotná svou sestru zavraždit.
Lydia si během zkoušky definitivně uvědomí, že celé roky milovala spíš představu Brama než člověka, kterým se skutečně stal. Když byly malé, její první instinkt vůči Ivy byl chránit ji, a právě k tomu se nyní vrací. Sestry odmítnou Bramovu hru dohrát podle jeho pravidel a místo vzájemného boje se rozhodnou jedna druhou chránit a zabít samy sebe. Když však Lydia pozvedne roh, aby se zabila, Ivy jí v tom zabrání. V tom se mezi sestrami strhne boj, kdy i Ivy sama se chce zabít aby ochránila Lydii, ale ta se jí v tom taky snaží zabránit. Bram jejich vzdor neunese. Zuří, že mu všechno pokazily, a když zjistí, že už je nedokáže přimět ke spolupráci, přestane si hrát. Pomocí magie zvedne ze země Ferrinus a vyšle ho přímo proti Lydii. Čepel jí probodne srdce a Lydia je mrtvá ještě dříve, než její tělo dopadne na zem.
Ivy se ke své sestře okamžitě rozběhne a vezme její bezvládné tělo do náruče. Lydiina smrt ale nezasáhne pouze ji. Ukáže se, že Lydia byla se světem víl propojená mnohem silněji, než kdokoli tušil. Země začne truchlit společně s ní a její bolest cítí i její obyvatelé.
Lydiina smrt zároveň obrátí samotnou zemi proti Bramovi. Ivy uslyší jeho bolestný výkřik, ale než se za ním vydá, Duddon jí z pramene přinese meč, který Ivy během první zkoušky zahodila do vody ve snaze zachránit jednorožce. Právě tehdy Ivy pochopí, v čem se celou dobu mýlili ohledně Ferrinu. Věděli, že královskou vílu dokáže zabít čisté železo, ale slovo „čisté“ si vyložili jako neopracované. Meč, který nyní drží, je však čistý v jiném smyslu – nikdy předtím neprolil krev.
Ivy se vydá za Bramem a objeví ho připoutaného k obrovskému stromu, který vyrostl uprostřed arény. Větve mu pevně svírají ruce a nohy a další se mu omotá kolem krku. Samotný svět víl ho trestá za vraždu své královny a Ivy pochopí, že kdyby nezasáhla, země by ho pravděpodobně nechala trpět navěky. Bram ji prosí, aby ho osvobodila, ale Ivy se ho místo toho ptá, proč je proti sobě s Lydií poštval. Bram pouze odpoví, že chtěl, aby za něj Ivy bojovala. Ani tváří v tvář následkům svých činů tak neprojeví skutečnou lítost.
Ivy se nakonec rozhodne jeho utrpení ukončit. Naposledy ho políbí na tvář a řekne mu, že doufá, že to, co se chystá udělat, je laskavost. Poté mu čistým mečem probodne hruď až ke kmeni stromu za jeho zády. Tentokrát se Bramova rána nezahojí. Jeho tělo zůstane nehybné a po jeho smrti se bouře okamžitě utiší, déšť ustane, mraky zmizí a svět víl jako by si konečně oddechl. Ivy však ví, že přesto bude truchlit – ne tolik pro muže, kterým se Bram stal, jako spíš pro člověka, kterým podle ní kdysi mohl být, a také pro svou vlastní minulost předtím, než vstoupil do jejího života.
Bramovou smrtí ale Lydiin příběh nekončí. Samotná země se začne měnit. Kolem Lydiina těla vyrůstají rostliny a jejich úponky ji postupně celou obalí. Dav začne provolávat „Ať žije královna Lydia“ a rostliny se rozzáří stále silnějším světlem. Ivy tak definitivně pochopí, že Lydia nebyla pouze Bramovou lidskou manželkou, která si hrála na vládkyni. Svět víl ji skutečně přijal za svou královnu a Lydia s ním byla magicky spojená. Síla světa víl ji vrátí zpět a Lydia se po své smrti probudí změněná. Později Ivy přizná, že už není stejná jako dřív. Její kůže lehce září a její spojení se zemí je nyní ještě výraznější. Lydia zároveň Ivy oznámí, že se nejspíš nedokáže vrátit natrvalo do Anglie. Svět víl si zamilovala a našla v něm smysl, který jí její někdejší život v Londýně nikdy nedával.
Sestry spolu konečně otevřeně mluví také o všem, co jim Bram způsobil. Ivy Lydii prozradí, že Bram ji poprvé spatřil už jako šestiletou dívku na okraji lesa a následujících deset let ji sledoval a připravoval svůj vstup do jejího života tak, aby se objevil právě ve chvíli, kdy vstoupí do společnosti. Ivy si kvůli tomu vyčítá, že jejich osud zavinila, Lydia ji však odmítá vinit. Podle ní by si Bram jednoduše našel jiné dívky, kdyby nenarazil na ně. Navíc přizná, že navzdory všemu nelituje toho, že se do světa víl dostala, protože právě tam našla své místo.
Lydia se také vyrovnává se svými city k Bramovi. Přiznává, že milovala především chlapce, kterým si myslela, že Bram je, nikoli člověka, kterým se nakonec ukázal být. Rhion mezitím zůstává po jejím boku a jeho city k ní už jsou všem očividné. Lydia zatím na nový vztah není připravená, Ivy ale věří, že Rhionovi nebude vadit čekat.
Ivy se naproti tomu vrací s Emmettem do Anglie, kde po Bramově smrti vyvstává otázka následnictví trůnu. Podle původní lidské královské linie by měl korunu získat Wendell, desátý vévoda z Yorku, a část lordů odmítá považovat Ivy za něco víc než dočasnou regentku. Emmett se jí však veřejně zastane. Připomene, že právě Ivy Brama zabila a osvobodila Anglii od jeho krutovlády, ale především zdůrazní její vlastnosti: odvahu, spravedlnost, odhodlání a schopnost myslet na potřeby druhých. Podle něj země nepotřebuje pouze mocného panovníka, ale někoho laskavého a spravedlivého – a právě takovou vládkyní Ivy je.
Ivy se tak ocitá před možností pokračovat jako skutečná vládkyně Anglie. Přestože je po všem, co prožila, vyčerpaná a část z ní by nejraději předala odpovědnost někomu jinému, zároveň už ví, že jí na této práci skutečně záleží. Během svého předchozího působení zjistila, že chce vytvořit zemi, která nebude sloužit pouze šlechtě, ale bude naslouchat i těm nejzranitelnějším – a Emmett je přesvědčený, že právě proto si korunu zaslouží.
Celý příběh končí tím, že Ivy s Emmettem se vzali a mají spolu kupu dětí. Se svojí sestrou se navštěvují a děti milují svět víl. Jejich život se změnil v naprostou idylku a žijou spolu šťastně až do smrti.
Důležité postavy
Ivy Bentonová: Hlavní hrdinka příběhu a mladší sestra Lydie. Po událostech předchozího dílu se provdala za Brama a stala se královnou Anglie, postupně však poznává jeho skutečnou povahu a snaží se napravovat chaos, který svou vládou způsobuje. Stále miluje Emmetta, přestože se ho dříve pomocí vílí dohody pokusila vymazat ze svých vzpomínek. Vydává se do světa víl, kde se zapojí do soutěže o Bramovu manželku, pátrá po způsobu, jak ho porazit, a nakonec ho zabije čistým mečem, který nikdy předtím neprolil krev. Po Bramově smrti se vrací do Anglie a má se stát její skutečnou královnou.
Lydia Bentonová: Ivyina starší sestra a Bramova první manželka. Po dlouhou dobu Brama stále miluje a věří, že se v něm skrývá chlapec, do kterého se kdysi zamilovala. Ve světě víl se snaží vládnout a postupně si vytváří hluboké magické spojení se samotnou zemí. V závěrečné zkoušce odmítne Ivy zabít a Bram ji proto usmrtí Ferrinem. Svět víl ji však přijme za svou skutečnou královnu a vrátí ji k životu. Lydia nakonec zůstává ve světě víl a přijímá, že milovala spíše svou představu Brama než muže, kterým skutečně byl.
Emmett De Vere: Ivyina životní láska a jeden z jejích nejbližších spojenců. Po jejím domnělém úmrtí zůstává ve světě víl, kde pomáhá Lydii a nějakou dobu působí jako regent. Přestože uzavře politický vztah s lady Thalií, stále miluje Ivy. Po jejím návratu se k sobě postupně znovu přiblíží. Emmett se aktivně podílí na plánu proti Bramovi a po jeho smrti se vrací s Ivy do Anglie. Ve finále se veřejně postaví za její nárok na trůn a přesvědčuje ostatní, že právě ona je vládkyní, kterou Anglie potřebuje.
Bram: Syn královny Mor, vílí princ a později král. Je Lydiiným prvním a Ivyiným pozdějším manželem. Ukáže se, že Ivy sledoval už od jejího dětství a svůj návrat do lidského světa načasoval tak, aby ji mohl získat. Po převzetí vlády nad Anglií se ukazuje jako krutý, sobecký a nezodpovědný panovník. V minulosti zavraždil svého otce Ferrinem. Když se Ivy a Lydia v poslední zkoušce odmítnou navzájem zabít, usmrtí Lydii. Samotný svět víl se následně obrátí proti němu a Ivy ho nakonec zabije čistým železným mečem.
Královna Mor: Bramova matka a bývalá vládkyně světa víl i Anglie. Po svém svržení je uvězněná, přesto zůstává naprosto oddaná svému synovi. Její láska k Bramovi je natolik silná, že je ochotná tolerovat jeho činy a nakonec kvůli němu zradí i Ivy. Zároveň právě ona v minulosti držela dveře mezi světem lidí a víl zavřené.
Rhion: Vílí šlechtic a jeden z hlavních spojenců Ivy, Emmetta a ostatních. Dobře zná svět víl, jeho magii i nebezpečná místa a významně pomáhá s plánem na Bramovo sesazení. Je zamilovaný do Lydie a snaží se ji chránit, přestože ví, že ona dlouho miluje Brama. Na konci je naznačeno, že by mezi ním a Lydií mohl v budoucnu vzniknout vztah.
Faith Fairchildová: Jedna z Ivyiných blízkých přítelkyň a členka skupiny, která se postaví Bramovi. Je odvážná, přímočará a často používá sarkasmus a humor i v nebezpečných situacích. Společně s ostatními se účastní výpravy za Ferrinem a plánování Bramova svržení.
Marion: Další z Ivyiných blízkých přítelkyň a Faithina partnerka. Spolu s Faith, Ivy, Emmettem a Rhionem se účastní výpravy a spiknutí proti Bramovi. Stejně jako Faith zůstává Ivy věrná a patří k jejím nejbližším spojencům.
Lady Thalia: Mocná a politicky vlivná víla z Bramova dvora a jeho někdejší milenka. Po Bramově odchodu ze světa víl se snaží posílit vlastní postavení a ohrožuje Lydiinu autoritu. Nabídne Emmettovi politické spojenectví výměnou za vztah a Emmett na něj přistoupí především proto, aby ochránil Lydii a získal podporu pro její vládu. Později je opět na Bramově straně.
Nan: Víla žijící mimo královský dvůr, Fennickova žena a matka Orina a Vedy. Společně s manželem provozuje hostinec a s Emmettem si vytvořila velmi blízký vztah – oba ho vnímají téměř jako vlastního syna. Ivy u ní poznává, že obyčejné víly se výrazně liší od krutých členů Bramova dvora.
Fennick: Nanin manžel, otec Orina a Vedy a Emmettův přítel. Společně s Nan provozuje hostinec ve světě víl. Emmetta si oblíbil poté, co se zastal obyvatel vesnice proti členům Bramova dvora. Ivy později Nan a Fennicka požádá, aby se postarali o Lydii a její přátele, pokud by její plán na zabití Brama skončil její vlastní smrtí.
Eloree: Vílí dívka/služebná, která se stará o Ivy během jejího věznění a projevuje vůči ní soucit a oddanost. Ivy jí důvěřuje natolik, že jejím prostřednictvím řeší věci i v době, kdy očekává vlastní smrt.
Olive: Žena z Ivyina okolí, kterou Bram očaruje, aby se starala o uvězněnou královnu Mor. Za normálních okolností patří k lidem blízkým Ivy a Emmettovi; Bramovo kouzlo ji dočasně zbaví vlastní vůle.
dohoda ruzi
duologie
fae
fantasy
historical fiction
rekapitulace
romance
romantasy
sasha peyton smith
shrnuti
souhrn
trnova kralovna
young adult








0 comments