Tajemství Elverdinu | Lovkyně stínů #1
Zapomněli jste, co se odehrálo v Lovkyni stínů od Lynette Noni, a chcete si před dalším dílem rychle připomenout celý příběh? Připravili jsme pro vás kompletní souhrn děje včetně všech důležitých zvratů a spoilerů. Společně si znovu projdeme cestu mladé lovkyně Viri Solaceové, která se při pátrání po Pastorovi požíračů zaplete do událostí sahajících hluboko do minulosti Elverdinu. To, co zpočátku vypadá jako hon na nebezpečného zločince, se postupně promění v odhalování tajemství, která navždy změní její pohled na vlastní rodinu, historii ostrova i na požírače, které celý život považovala za své nepřátele.
Autor/ka: Lynette Noni
Série Lovkyně stínů shrnutí:
#1 Lovkyně stínů (tato stránka)
#2
Vše pod tímto textem obsahuje spoilery.
Hon na Pastora
Sedmnáctiletá Viridie Solaceová, známá jako Viri, je jednou z nejmladších lovkyň požíračů na ostrově Elverdin. Už v šestnácti letech dokončila náročný výcvik a získala znamení lovce, které ji dokáže navádět k požíračům tím, že začne pálit, kdykoliv se některý z nich nachází poblíž. Přestože se po městě Aravell po setmění kvůli smrtící černé mlze téměř nikdo nepohybuje, Viri vyráží uprostřed noci do chudinských čtvrtí na další lov. Ví, že právě tam se požírači nejčastěji ukrývají.
Znamení ji dovede až k zanedbanému hostinci U Kapajícího sudu. Barman se ji snaží přesvědčit, že zde nikoho nenajde, ale svým chováním ji zároveň nenápadně navede ke dveřím vedoucím do sklepa. Viri seběhne dolů právě ve chvíli, kdy objeví požírače, který už stačil vysát magii z jednoho malého chlapce a zabil ho. Vedle mrtvého dítěte se krčí další dvě vyděšené děti, které se mají stát jeho dalšími oběťmi.
Viri okamžitě zaútočí svým zlatým filiem, vzácnou magickou zbraní zděděnou po rodičích. Požírač je ale díky právě ukradenému elixenu mimořádně silný a rychlý, takže se dlouhou dobu úspěšně brání. Během souboje Viri utrží ránu do tváře a jen o vlásek unikne smrtelnému bodnutí dýkou. Nakonec využije experimentální alchymistický prášek zvaný poutoprach, který vytvořila její nejlepší kamarádka Wynter. Prášek požírače na několik vteřin ochromí, což Viri stačí k tomu, aby mu omotala zápěstí filiem. Filium okamžitě potlačí jeho magii, začne z něj vysávat síly a znemožní mu klást další odpor.
Požírač je zatčen za nezákonné vysávání elixenu a vraždy. Viri se mezitím ujistí, že dvě zachráněné děti nejsou zraněné. Odvede je zpět do hostince, zaplatí hostinskému, aby se o ně postaral do příjezdu strážných, a sama odvádí zajatce k nejbližšímu portálu, odkud má být převezen do Podzámku.
Cestou se požírač snaží Viri zastrašit. Tvrdí, že po ní půjde samotný Pastor požíračů, tajemný vůdce celé organizace. Viri mu však dává najevo, že právě jeho už sedm let hledá a že se ho nebojí. Z výslechu navíc vyplyne, že zajatý požírač Pastora nikdy osobně nepotkal a neví, kde se nachází. Viri si znovu připomene svůj skutečný cíl – dopadnout Pastora, který před sedmi lety zavraždil její rodiče. Právě kvůli pomstě se stala lovkyní a zasvětila tomuto jedinému cíli celý svůj život.
Po několika hodinách spánku ji doma probudí nejlepší kamarádka Wynter Starlingová, dcera konzulkyně Sarielle Starlingové, která je zároveň Virinou poručnicí. Wynter se okamžitě vyptává na účinky poutoprachu, protože právě ona tajně experimentuje s dávno zakázanou alchymií. Viri jí přizná, že jí její vynález během souboje zachránil život. Wynter navíc poskytne Viri vlastní zakázanou hojivou mast, díky níž se jí téměř okamžitě zahojí zranění na tváři.
Obě dívky znovu řeší Wynteřinu posedlost alchymií. Přestože je na Elverdinu tento obor přísně zakázaný kvůli své nebezpečnosti, Wynter se ho dál tajně učí pouze ze starých knih a provádí vlastní pokusy. Viri se ji opakovaně snaží přesvědčit, aby přestala, ale Wynter odmítá. Studuje totiž oficiálně ranhojičství jen proto, aby splnila přání své matky, ve skutečnosti ji však mnohem více přitahuje právě zakázaná magie.
Rozhovor přeruší důležitá zpráva, kterou Wynter zaslechla od své matky. V noci byl dopaden někdo mimořádně významný z řad požíračů. Viri okamžitě pochopí, že by mohlo jít o zásadní průlom v pátrání po Pastorovi, a bez váhání se vydává na ústředí Nox Custodia.
Na cestě se dozvídá od svého nejlepšího přítele Sorena Archera, mladého strážného, že zajatcem není obyčejný požírač. Jde o Reevea Ashtona – Pastorovu pravou ruku a nejvěrnějšího služebníka. Tato informace Viri naprosto ochromí. Reeve totiž není jen nebezpečný zločinec. Před sedmi lety býval jejím blízkým přítelem a po smrti jejích rodičů společně s Pastorem zmizel beze stopy.
Někteří tvrdí, že život sám je vězení. Z toho tě osvobofit nemůžu.
Přestože Soren nesouhlasí, nakonec Viri tajně dovede až do nejhlouběji střeženého patra Podzámku, kde je Reeve vězněn. Viri chce být při setkání sama, protože věří, že by v ní mohl Reeve vidět někoho jiného než jen lovkyni.
Po sedmi letech se znovu setkávají tváří v tvář. Viri okamžitě poznává, že z někdejšího chlapce vyrostl nebezpečný mladý muž. Reeve ji oslovuje její starou přezdívkou „Stínečku“ a chová se, jako by mezi nimi neuplynuly roky. Celý rozhovor si očividně užívá a neustále ji provokuje.
Viri se snaží zjistit jedinou věc – kde se ukrývá Pastor požíračů. Reeve jí však odmítá odpovědět a místo toho navrhuje zvláštní hru, při níž si budou vzájemně odpovídat na otázky. Když Viri odmítne, nabídne jí jinou dohodu. Tvrdí, že jí prozradí úplně všechno, co ví o Pastorovi, ale pouze pod jedinou podmínkou – že mu pomůže uprchnout z vězení.
Viri jeho nabídku okamžitě odmítne. Je přesvědčená, že požírači jsou lháři a vrazi, kterým nelze věřit. Reeve ji ještě upozorní, že právě on představuje její jedinou šanci, jak se někdy dostat k Pastorovi, ale Viri odchází, aniž by na jeho podmínky přistoupila.
Po návratu ji okamžitě čeká výslech u velitelky lovců Meery Rothové a kapitána Nox Custodia Darika Farrowa. Oba už vědí, že navštívila Reevea bez povolení. Darik ji tvrdě kritizuje za porušení pravidel, zatímco Meera se snaží pochopit, proč to udělala. Viri jim sdělí pouze to, že se jí Reeve snažil vysmívat kvůli smrti jejích rodičů a že výměnou za svou svobodu nabídl informace o Pastorovi. O svém někdejším osobním vztahu k Reeveovi se však nezmíní.
Za neoprávněnou návštěvu dostane trest. Celý týden nesmí vyrážet na lov požíračů a místo toho musí pracovat jako pomocná archivářka v noxském archivu. Pro Viri, která nesnáší sezení na jednom místě, jde téměř o nejhorší možný trest.
První den v archivu je pro ni utrpením. Dostane za úkol pouze třídit stará hlášení podle barev a čísel. Během práce si však všimne zvláštní věci. V posledních šesti měsících výrazně přibylo hlášení označených červenou barvou a číslem tři. Když se vyptává vrchního archiváře Thorntona, zjistí, že jde o oznámení pohřešovaných dětí.
Thornton její obavy odmítá. Tvrdí, že požírači děti tajně nezabíjejí ani je neunášejí, ale zabíjejí je přímo na místě kvůli jejich magii. Většina těchto případů prý navíc bývá rychle vyřešena a děti se samy vracejí domů. Přesto Viri nedokáže potlačit svůj instinkt. Má silný pocit, že za neobvyklým nárůstem zmizení stojí něco mnohem závažnějšího, i když zatím netuší co.
Po několika dnech strávených v archivu si Viri stále nedokáže vyhnat z hlavy rostoucí počet hlášení o pohřešovaných dětech. Přestože se snaží přesvědčit sama sebe, že jde jen o shodu okolností, její instinkt jí neustále našeptává, že za zmizeními stojí něco mnohem vážnějšího. Když se během ranního výcviku svěří Meeře se svými pochybnostmi, přizná jí, že ji znepokojuje archivářovo vysvětlení, podle kterého byly některé případy sice uzavřeny, ale u jiných se jednoduše nenašlo dost stop k pokračování ve vyšetřování. Meera její intuici nezlehčuje. Naopak jí připomene, že právě schopnost vnímat věci, které ostatním unikají, z Viri dělá výjimečnou lovkyni, a povzbudí ji, aby ve svém volném čase pokračovala ve vlastním pátrání. Sama sice připouští, že za běžných okolností by podobné obavy neměla, ale zároveň nechce Viriny instinkty ignorovat.
Mezitím pokračuje i běžný život v domácnosti Sarielle Starlingové. Jednoho večera se všichni sejdou u společenské deskové hry – Viri, Wynter, Soren, Sarielle i Jessalyn Archerová, mladší Sorenova sestra, která se za dva týdny chystá podstoupit Poskytnutí. Během hry se rozvine rozhovor o požíračích. Jessalyn správně vysvětluje, že požírači mohou žít kdekoliv mezi obyčejnými lidmi, protože kromě lovců a ostatních požíračů nikdo nevidí jejich zčernalé žíly po načerpání ukradeného elixenu. Popisuje také, že se požírači stávají závislými na cizí magii, která jim přináší sílu, rychlost, lepší hojení i dlouhověkost, a že každý z nich se při prvním vysátí dítěte vědomě rozhodne stát vrahem. Když přijde řeč na původ požíračů, připomene nejrozšířenější teorii, podle níž vznikli vinou zakázaných alchymistických pokusů. Rozhovor následně přejde k blížícímu se Poskytnutí. Sarielle se nabídne, že Jessalyn uspořádá velkou oslavu, zatímco Viri si znovu vybaví vlastní Poskytnutí, které absolvovala už v deseti letech. Na samotný obřad si téměř nevzpomíná, protože ho zastínila tragická smrt jejích rodičů ve stejný den.
Navzdory poklidnému večeru, Viri nedokáže přestat myslet na zmizelé děti. Meera i Darik mezitím znovu procházejí archivní záznamy a zjišťují, že některé děti skutečně zůstávají nezvěstné mnohem déle, než by bylo obvyklé. Přestože požírači své oběti běžně zabíjejí na místě a nezanechávají po sobě unesené děti, Darik upozorní, že existuje jediný požírač, který v minulosti opakovaně prokázal mimořádnou trpělivost a schopnost plánovat – Pastor požíračů. Oba proto připustí možnost, že právě on by mohl stát za zmizeními, a rozhodnou se informovat radu i znovu prověřit všechny případy pohřešovaných dětí. Viri při pomyšlení, že by Pastor mohl mít s únosy něco společného, zachvátí silný strach.
Později večer vede Viri se Sarielle zajímavý rozhovor. Prozradí jí, že mezi konzuly už delší dobu kolují znepokojivé zvěsti, které lovcům ani strážným nebyly sděleny, protože dosud neexistoval žádný důkaz. Tyto zvěsti se týkají Aurořiny komety – vzácného nebeského úkazu, který se nad Elverdinem objevuje jednou za dvě stě let. Podle starých záznamů dokázali dávní mágové během jejího průletu znásobit sílu své magie, pokud splnili tři podmínky: měli dostatek vlastní magie, čisté srdce a krev potřebnou k vykonání obětního rituálu. Pastor sice vlastní čisté srdce ani vlastní silnou magii nemá, ale podle fám chce využít magii a krev jiných lidí. Sarielle se obává, že unesené děti mají být obětovány při rituálu, který by Pastorovi umožnil stát se téměř nepřemožitelným. Přestože zatím nejde o potvrzenou skutečnost, připadá jí tato možnost čím dál pravděpodobnější. Na Viri tato informace hluboce zapůsobí. Když se zeptá, zda by stálo za to zaplatit jakoukoliv cenu za možnost Pastora zastavit, Sarielle bez váhání odpoví, že žádná cena není příliš vysoká, pokud tím zachrání nevinné děti.
Tato slova ve Viri definitivně zlomí poslední odpor. Celou noc jí v hlavě zní Reeveova nabídka – jeho svoboda výměnou za odpovědi. Přestože ví, že požíračům nelze věřit a že riskuje úplně všechno, začne stále více věřit, že právě Reeve představuje jedinou šanci, jak děti najít dřív, než bude pozdě.
Bolest pro mě není ničím novým. Čím víc jí cítíš, tím míň tě bolí.
Následující den se Viri tajně vrací do Podzámku. Pomocí filia vyvede Reevea z jeho cely, aniž by mu sundala magická pouta, takže ho stále může ovládat a zároveň mu znemožňuje používat ukradenou magii. Reeve jí připomene, že jejich dohoda zněla jasně – nebude odpovídat na žádné otázky, dokud nebude skutečně na svobodě. Viri mu proto zalže, že má připravený plán, ale sama moc dobře ví, že ho po získání informací zase plánuje vrátit do cely, než si někdo jeho zmizení všimne. Reeve její tvrzení zpochybňuje a několikrát ji provokuje, ale nakonec ji následuje směrem k výtahu. Přitom mezi nimi pokračuje slovní přestřelka, během níž Reeve několikrát naráží na jejich společnou minulost a Viri se ze všech sil snaží zachovat chladnou hlavu.
Ještě než se dostanou ven, objeví se před nimi Soren. Okamžitě pochopí, že Viri právě osvobodila nejnebezpečnějšího vězně v celém Podzámku, a zuřivě se dožaduje vysvětlení. Viri mu prozradí vše, co se dozvěděla od Sarielle o možném rituálu a hrozící oběti unesených dětí. Zdůrazní, že Darik ani Meera zatím neznají všechny informace a že Reeve je jediný, kdo může potvrdit Pastorovy plány. Reeve mezitím dává najevo, že o Sorenovi i jeho rodině ví překvapivě mnoho, čímž v něm vyvolá další obavy. Přesto se Viri odmítá vzdát. Připomene Sorenovi, že jí kdysi po prohrané deskové hře slíbil splnit jednu libovolnou laskavost, a rozhodne se ji využít právě teď. Požádá ho, aby odlákal pozornost strážných a umožnil jí s Reevem nepozorovaně projít k portálu. Soren ji varuje, že pokud ji při tom někdo přistihne, přestane být lovkyní a sama se stane pronásledovanou uprchlicí. Viri si všechna rizika uvědomuje, ale přesto odpoví, že za možnost zastavit Pastora stojí jakákoliv cena. Nakonec Soren neochotně souhlasí, že jí pomůže.
Viri s Reevem díky Sorenově pomoci úspěšně projdou recepcí Nox Custodie. Když už se zdá, že mají útěk na dosah, z portálu proti nim vystoupí kapitán Darik Farrow. Okamžitě pochopí, že Viri osvobodila nebezpečného požírače, a pokusí se je zastavit. Situace se během několika okamžiků změní v otevřený střet. Přestože se Viri snaží Darikovi vše vysvětlit, nezbývá jí než se bránit. V nastalém zmatku jsou Reevem omráčeni nejen Darik, ale i oba strážní a nakonec také Soren. Viri si uvědomuje, že tímto okamžikem zradila důvěru svých přátel a pravděpodobně přišla o postavení lovkyně, přesto se rozhodne pokračovat. Společně s Reevem projdou portálem a utečou dřív, než dorazí další strážní.
Po příchodu do města Viri odvede Reevea na jediné místo, které ji v rychlosti napadne – do noční pekárny U Betty, kam často chodívá během služeb. Doufá, že zde získá odpovědi na všechny otázky týkající se Pastora požíračů i unesených dětí. Betty oba bez podezření pustí dovnitř a ukazuje se, že Reevea zná. Jakmile osamí u jednoho ze stolků, Viri okamžitě požaduje splnění jejich dohody. Reeve jí však místo očekávaných odpovědí oznámí, že neví, kde se Pastor nachází, kde drží unesené děti ani kdy má dojít k obětování. Viri jeho slovům zprvu nevěří, ale Reeve trvá na tom, že nelže. Tvrdí pouze, že ví, jak se k těmto informacím dostat, a že pokud chtějí děti zachránit, budou muset pokračovat společně. Zároveň prozradí, že i on chce Pastorovy plány překazit, odmítne však vysvětlit proč s odkazem na jejich dohodu, podle níž si nemají klást osobní otázky.
Viri nakonec svolí, že ho vyslechne, a společně opouštějí pekárnu. Reeve ji zavede do skrytého bytu, kde se setkává s dalšími požírači – Sage D'aliovou a Jonasem Flynnem. Přestože Viri očekává nepřátelské přijetí, překvapí ji zejména Jonas, který se místo hrozeb nadšeně zajímá o její filium a o fungování magie. Z rozhovoru vyjde najevo, že Jonas by za jiných okolností rád studoval na univerzitě a že požírači mezi sebou nejsou takoví, jak si je Viri vždy představovala. Sage je naopak vůči Viri velmi nedůvěřivá a nechápe, proč Reeve přivedl lovkyni přímo mezi ně. Reeve však trvá na tom, že Viri není jejich nepřítel a že je pro splnění jejich cíle nezbytná.
Jejich rozhovor přeruší příchod dalšího požírače Ardina. Přináší naléhavou zprávu, že se právě chystá přesun, na který musí okamžitě vyrazit. Reeve pochopí, že jde o něco mimořádně důležitého, a společně se Sage a Ardinem se začne připravovat k odchodu. Viri se dožaduje vysvětlení, ale Reeve jí pouze slíbí, že se vše dozví později. Poté odstraní své neutropouto a jemným dotykem na jejím krku ji zaplaví mimořádně silnou vlnou elixenu. Viri ztratí vědomí a těsně předtím ještě zahlédne, jak Sage čerpá elixen přímo z Jonase, aniž by někomu ublížila. Tento obraz zcela nabourá vše, čemu dosud o požíračích věřila.
Když se Viri probudí, zjistí, že Reeve ji neodvedl do pasti, ale nechal ji pod ochranou Jonase, zatímco on se Sage a Ardinem vyrazil na nebezpečnou akci. Jonas jí mezitím vysvětluje své nadšení pro dávnou magii i fungování elixenu a Viri si začíná uvědomovat, že její představa o všech požíračích byla příliš černobílá. Konfrontuje Jonase s dotazem, kam všichni odešli a i když jí Jonas neodpoví a naopak jí přemlouvá, aby zůstala s ním a počkala na ně, Viri se rozhodne jít za nima a najít je. To se jí nakonec podaří, jenže nenašla jenom Reevea s ostatními, ale našla další neznámé požírače a unesené děti. Děti jsou svázány a přesouvány skupinou požíračů někam jinam. V tom, na ně zaútočí Reeveova skupina a Viri se k útoku přidá, aby jim pomohla. To se jí ale málem stane osudným, protože požíračka po ní hodí jedýku, před kterou ale Reeve bez váhání skočí. Přestože je těžce zraněný, okamžitě se vrací do boje. Viri instinktivně bojuje po jeho boku a oba si navzájem několikrát zachrání život. Po dlouhém a krvavém střetu se jim společně se Sage a Ardinem podaří všechny útočníky porazit a děti ochránit.
Teprve po skončení bitvy si všichni uvědomí, že Reeveovo zranění je mnohem vážnější, než se zdálo. Rudá dýka byla napuštěna neznámým jedem, který brání zacelení rány a rychle se šíří jeho tělem. Jonas odhaduje, že pokud se nepodaří jed zastavit, Reeve zemře na otravu nebo vykrvácení. Viri navrhne, aby si Reeve doplnil elixen od některého z ostatních požíračů, protože už ví, že mohou čerpat magii i mezi sebou. Reeve to však kategoricky odmítne a prohlásí, že už z nikoho elixen nečerpá. Jeho stav se rychle zhoršuje, začne zvracet černou tekutinu a nakonec upadne do bezvědomí. Jonas přizná, že potřebují někoho, kdo rozumí současně léčitelství i magii, jinak Reeve nepřežije. Viri si v té chvíli uvědomí, že zná jediného člověka, který by takové znalosti mohl mít.
Viri se rozhodne odvést bezvládného Reevea za Wynter, která jako jediná by mohla znát způsob, jak zastavit magický jed. Společně se Sage a Jonasem ho dopraví do její skryté laboratoře. Wynter je jejich příchodem v šoku, zvlášť když zjistí, že má pomoci požírači, ale po krátkém vysvětlení začne okamžitě hledat řešení. Zatímco Jonas prochází staré knihy o magii, Wynter studuje runové svazky a nakonec objeví recept na protijed. Díky vzácným magickým přísadám se jí podaří připravit lektvar, upozorní však, že jeho podání nebude jednoduché.
Wynter vysvětlí, že jed nepoškozuje jen tělo, ale i mysl, a proto musí lektvar podat člověk, který má s Reevem silné dlouholeté citové pouto. Viri si uvědomí, že tato podmínka připadá právě na ni, přestože se sedm let neviděli. Kromě toho musí během léčby zůstat s Reevem v přímém kontaktu, protože magie přenese metafyzickou podstatu jedu přes jejich propojení. Reeve se tomu nejprve brání a nechce Viri vystavit nebezpečí, ale Wynter ho ujistí, že Viri pocítí jen nepatrný zlomek účinků. Viri se proto chopí lahvičky s protijedem a rozhodne se léčbu provést.
Během čekání na účinek léku začne Wynter pokládat otázky, které Viri už roky před ostatními tajila. Viri jí proto poprvé přizná, že Pastor požíračů je ve skutečnosti její starší bratr Braedan Solace. Poté vypráví o dni svého Poskytnutí, kdy společně s bratrem odevzdávali elixen obeliskům. Po obřadu se probudila a našla své rodiče mrtvé, zatímco Braedan stál nad jejich těly s čerstvě zčernalými cévami. Od té chvíle byla přesvědčená, že je zavraždil právě on, a že s ním Reeve dobrovolně uprchl. Reeve ji však upozorní, že samotnou vraždu ve skutečnosti neviděla, protože byla v bezvědomí, čímž v ní poprvé po letech zaseje pochybnosti o tom, co se tehdy skutečně stalo.
Reeve následně vysvětlí, proč se nechal úmyslně zatknout. Tvrdí, že potřeboval získat Virinu pozornost a setkat se s ní mimo dohled lidí, kteří je sledují, protože jinou možnost neměl. Přizná, že už před sedmi lety neutekl proto, že by chtěl stát po Braedanově boku, ale kvůli něčemu mnohem důležitějšímu, co jí dosud nemohl říct. Zároveň zdůrazní, že času zbývá jen několik dní a že největší hrozbou už nejsou pouze unesené děti, ale především Braedanův skutečný plán.
Váhající srdce je zároveň nevěrné srdce.
Reeve poté začne vyprávět příběh z dětství. Vysvětlí, že on, Braedan i Viri vyrůstali téměř jako sourozenci a Virini rodiče jim často vyprávěli starou legendu o tajemném strážci ostrova, který dokáže splnit jediné mágopřání. Když byli ještě děti, Reeve s Braedanem objevili za tajnými dveřmi v domě Solaceových magickou mapu a zvláštní talisman. Ze zvědavosti oba předmět vyzkoušeli, bezpečně prošli černou mlhou a ověřili si, že legenda není pouhou pohádkou. Později však truhla s mapou zmizela a už ji nikdy nenašli. Reeve se přesto domnívá, že si Braedan mapu díky své výjimečné paměti zapamatoval a mohl získat jiný talisman, který mu umožní cestu zopakovat.
Z rozhovoru také vyplyne, že Virina rodina je podle dávných legend potomkem lidí spojených se strážcem ostrova a zvláštní magií vzkříšení. Viri tomu nikdy nepřikládala význam, ale Wynter i Reeve upozorňují, že právě tato rodinná historie může vysvětlovat, proč Braedan po strážci pátrá. Reeve se domnívá, že pokud se k němu dostane dřív, než dorazí Aurořina kometa, využije jeho mágopřání ke zničení obelisků. Pokud by to dokázal, zahynuli by všichni obyvatelé ostrova ještě dříve, než by vůbec mohlo dojít k plánovanému obětování dětí. Viri si uvědomí, že obětování možná představuje jen záložní plán pro případ, že by Braedan ke strážci nedorazil včas.
Do laboratoře mezitím dorazí Soren, kterému se podařilo vyslechnout zachráněné děti. Zjistí, že za jejich záchranou skutečně stáli Viri, Reeve, Sage a Ardin, a navzdory všemu požádá Reevea o pomoc při hledání své unesené sestry Jessalyn. Reeve okamžitě převezme velení. Sage vyšle za Ardinem, aby využil své kontakty a pokračoval v pátrání po zbývajících dětech, zatímco on s Viri musí co nejrychleji vyrazit po Braedanových stopách. Podle Wynteřiných výpočtů totiž do příletu Aurořiny komety zbývají už jen tři dny.
Reeve je přesvědčený, že onu magickou mapu a talisman měla po smrti jejích rodičů dostat Viri, stejně jako po rodičím dostala filium. Viri ale nic takového nedostala. Společně s Wynter jí dojde, že tyto předměty musí mít v držení Sarielle, která je má nejspíše ukrytě v archivu ve své kanceláři. Společně s Reevem, Wynter a Jonasem vymyslí plán, jak se do archivu dostat. Jonas s Wynter odlákají "recepčího" před kanceláří Sarielle se záminkou, že ho Jonas pozve na oběd a mezitím se Viri s Reevem pokusí najít truhlu s mapou a talismanem. Zatím jde vše podle plánu, dokud je v archivu nenačape během hledání soudkyně, které ale už oči dobře neslouží. Aby Viri odvedla její pozornost, začne se s Reevem líbat. Soudkyně je načape a předpokládá, že jde o Sorena, tak k tomu hodí jen pár komentářů a nechá je tam. Reeveovi je jasné, že jim dochází čas a tak navrhne Viri, aby zkusila truhlu najít pomocí magie. Když jí vysvětlí jak, Viri to zkusí a opravdu se jí podaří truhlu vycítit. Jakmile získají mapu a talisman, chtějí odejít, ale když z archivu vyjdou, v kanceláři je překvapí Sarielle. Viri čeká, že jim zabrání odejít, ale ta se jen vrhne na Viri a láskyplně ji obejme se slovy, že určitě k tomu má pádné důvody. Nechá je tedy odejít, ale ve stejné chvíli k ní do kanceláře vejde Meera, Viri trenérka a vůdkyně lovců. I ta nakonec věří ve Viri a společně s Reevem je nechá odejít.
Ti se podle magické mapy vydají do Mlžného lesa, protože věří, že právě tam se nachází strážce ostrova. Jen on může splnit mágopřání, po kterém Braedan pátrá. Díky talismanům, které je chrání před smrtící černou mlhou, mohou vstoupit hluboko do lesa, kam se běžný člověk nikdy nedostane. Reeve Viri připomene starou dětskou říkanku „Střez se lesa“, která varuje nejen před černou mlhou, ale také před šelmami ukrytými v jeho stínech. Viri si uvědomí, že ji jako malá často zpívala, zatímco se oba prodírají lesem, který se neustále proměňuje a jehož podoba neodpovídá žádným běžným zákonům přírody. Stromy i vodní toky se mění a bez mapy by zde velmi rychle ztratili orientaci.
Po dlouhých hodinách cesty dorazí na květinovou louku. V tu chvíli Viri začne slyšet šeptem pronášenou dětskou říkanku. Hlas se ozývá ze všech stran, ale Reeve neslyší vůbec nic. Poslední slova doznějí právě ve chvíli, kdy ze stínů mezi stromy vystoupí postava mladé dívky. Viri v ní okamžitě pozná Jessalyn Archerovou. Přesvědčená, že našli Sorenovu pohřešovanou sestru, se k ní rozběhne s obrovskou úlevou.
Úleva však trvá jen okamžik. Ukáže se, že nejde o skutečnou Jessalyn. Její podoba se rozplyne a odhalí přízrak – dávná magická bytost zahalená do černých cárů s planoucíma rudýma očima, která dokáže měnit svou podobu a napodobit kohokoliv. Reeve okamžitě pozná, s čím mají tu čest, a oba se připraví k boji. Přízrak osloví Viri jako „Dceru smrti“ a dá jí najevo, že na ni čekala.
Viri i Reeve na přízrak zaútočí, brzy ale zjistí, že běžné zbraně proti němu nefungují. Reeveův meč i Viriny dýky jeho tělem pouze projdou, aniž by mu způsobily jakékoliv zranění. Filium je proti němu stejně bezmocné, protože přízrak v sobě nemá elixen jako požírači. Přízrak se jim navíc vysmívá a následně přejde do protiútoku. Namíří na Viri ruku s drápovitými prsty a začne ji magicky dusit. Viri náhle nedokáže popadnout dech a marně se snaží nadechnout, zatímco přízrak postupně získává převahu. Reeve nakonec použije svoji magii, aby přízrak odhodil a Viri se tak konečně může nadechnout. Společně se pak dají na útěk.
Když doběhnou k chrámu, přízrak se zastaví a přestane je pronásledovat. Pronese varování a vytratí se zpět do les. Viri s Reevem se vydají prozkoumat chrám, zda se tam nenachází portál ke strážci lesa, když v tom se pod nimi propadne zem. Ona i Reeve se zřítí do hluboké podzemní propasti a dopadnou do ledového jezera ukrytého v obrovské jeskyni. Oba pád přežijí, dostanou se na malý kamenitý ostrůvek a snaží se vzpamatovat z mrazivé vody. Viri se třese zimou, a tak ji Reeve pomocí své magie zahřeje. Přestože si navzájem dobírají jeden druhého a snaží se odlehčit napjatou situaci, oba si uvědomují, že se musí co nejrychleji dostat na břeh. Rozhodnou se proto přeplavat jezero, jenže chvilku po tom, co Reeve skočí do vody, napadne ho obrovská jezerní příšera s velkým množstvím chapadel. Netvor Reevea strhne pod hladinu, několikrát s ním prudce udeří o skály a těžce ho zraní. Viri si vybaví slova říkanky, kterou předtím zpíval přízrak, a pochopí, že právě před touto nestvůrou je varovala. Když vidí, že Reeve sám nemá šanci uniknout, vypije elánium, vrhne se přímo na chapadla obludy a začne je sekat dýkami. Přestože ji netvor opakovaně potápí, zmítá s ní a jeho černá krev jí bolestivě poleptává kůži, odmítá se vzdát. Nakonec využije filium, vyšvihne se až k hlavě nestvůry a vrazí jí dýku přímo do oka. Zraněná příšera se stáhne do hlubin a pustí Reevea, který se po chvíli znovu vynoří živý, i když jen těsně unikl utonutí.
Problém není problém, dokud se z něj nestane problém.
Oba se s vypětím sil dostanou na břeh. Reeve má vykloubené rameno, otřes mozku a velké množství pohmožděnin, zatímco na Viri postupně přestávají působit účinky elánia a znovu ji ochromuje ledový chlad. Reeve ji navzdory vlastním zraněním znovu zahřeje svou magií, Viri mu na oplátku podá elánium a morfenin, narovná vykloubené rameno a pomocí Wynteřiny hojivé masti ošetří jeho zranění. Během ošetřování mezi nimi dál roste vzájemná blízkost, kterou oba maskují škádlením, ale Viri si stále připomíná, že Reeve je požírač a vrah, a snaží se své city potlačit. Reeve jim nakonec pomocí magie usuší oblečení a vysvětlí jí, že používání magie není bez následků – příliš velké vyčerpání může vést k magickému vyhoření stejně jako u dětí, které nepodstoupí Poskytnutí. Když pak vytáhnou kouzelnou mapu, zjistí, že se cesta ke strážci ostrova změnila. Viri si uvědomí, že portál se po Mlžném lese pohybuje stejně jako samotný les, a napadne ji využít vlastní krev. Přiloží krvácející prst k mapě a podaří se jí přivolat portál přímo do jeskyně. Díky tomu pochopí, že kdysi stejným způsobem fungovala i cesta manželů z dávné legendy.
Když pravda vyjde najevo
Portál je přenese přímo do věže Nevarnost. Uvnitř na ně čeká samotný strážce ostrova, ale také Pastor požíračů – Braedan. Viri je šokovaná, že po sedmi letech konečně stojí tváří v tvář svému bratrovi. Braedan se okamžitě pokusí vyslovit přání, kterým chce zabít Pána požíračů, Reeve ho však předběhne a přeje si, aby Braedan žádné přání neměl. Strážce jeho žádost splní a oznámí, že obě přání byla vyčerpána. Viri nechápe, proč Reeve zabránil tomu, aby Braedan uskutečnil svůj plán, a teprve nyní se dozvídá pravdu, kterou před ní celou dobu skrýval. Reeve jí vysvětlí, že Braedan není skutečným viníkem únosů dětí ani plánovaného obětování. Ve skutečnosti existuje Pán požíračů, vládce skrytého města Diaboros ukrytého uvnitř hory Mort. Právě on unáší děti a připravuje jejich obětování při příletu Aurořiny komety, aby zničil obelisky. Kdyby však zemřel, uvolnilo by se obrovské množství nahromaděného elixenu, které by rozmetalo černou mlhu kolem Diaboru a umožnilo všem požíračům opustit horu. Ti by následně zaplavili Aravell a vyvraždili jeho obyvatele. Braedan se proto snažil katastrofě zabránit, ale neznal důsledky svého přání. Reeve přiznává, že Viri úmyslně nechával žít v domnění, že Braedan stojí za vším, protože potřeboval její pomoc, aby se ke strážci dostali včas. Viri jeho vysvětlení odmítá bezvýhradně přijmout, ale zároveň si uvědomuje, že řada věcí začíná dávat smysl.
Když se Viri pokusí využít své vlastní přání proti Braedanovi, strážce ostrova ji zastaví. Oznámí jí, že své jediné mágopřání už využila před sedmi lety a sama si přála zapomenout na události, které se tehdy odehrály. Nabídne jí, že jí vzpomínky vrátí. Přestože ji Reeve i Braedan přemlouvají, aby si vše raději nepřipomínala, Viri souhlasí. Strážce jí vrátí ztracenou část paměti a ona se znovu ocitne ve dni svého Poskytnutí. Sleduje okamžiky před obřadem, kdy jsou její rodiče Jorth a Amity ještě naživu, společně s Braedanem a Reevem. Když se následně sama dotkne obelisku, vše se odehraje úplně jinak, než si celé roky pamatovala. Obelisk místo odebrání její magie začne elixen naopak vhánět do jejího těla. Proud obrovské síly ji přemůže a následný výbuch magie zasáhne její rodiče, které na místě zabije. Braedan ani Reeve je nezavraždili – zemřeli následkem nekontrolovaného výbuchu Viriny vlastní magie. Po návratu do přítomnosti si Viri uvědomí, že sedm let nenáviděla svého bratra kvůli něčemu, co ve skutečnosti způsobila ona sama. Zcela zdrcená výčitkami, šokem a bolestí nedokáže unést tíhu nově získané pravdy.
Viri v šoku uteče z věže Nevarnost, protože nedokáže přijmout, že smrt jejích rodičů nezpůsobil Braedan, ale ona sama. Reeve ji pronásleduje, dostihne ji v zahradách kolem věže a zachytí ji dřív, než se zhroutí. Nechá ji vyplakat a trpělivě ji utěšuje, přestože ho celé roky považovala za vraha a zrádce. Teprve nyní si Viri naplno uvědomí, že Reeve nikdy dobrovolně neodešel. Ve vrácených vzpomínkách viděla, jak po smrti jejich rodičů slíbil, že ji nikdy neopustí, ale okolnosti mu v tom zabránily. Dochází jí, že sedm let nenáviděla člověka, který se ji celou dobu snažil chránit, a cítí hluboké výčitky svědomí. Reeve ji opakovaně ujišťuje, že za tehdejší tragédii nenese vinu, a zůstává po jejím boku, dokud se alespoň částečně neuklidní.
Viri s Braedanem si konečně otevřeně promluví o tom, co se po jejich rozdělení skutečně stalo. Braedan jí vysvětlí, že poté, co se dobrovolně obětoval výměnou za její svobodu, ho Pán požíračů odvedl do Diaboru. Nejprve odmítal zabíjet nevinné děti, ale protože už jednou okusil elixen, propadl v závislost. Pán požíračů ho uvěznil a opakovaně ho nutil, aby se stal požíračem. Když dlouho odolával, využil jeho abstinenčních příznaků a Reevea a nakonec z něj udělal Pastora požíračů. Sedm let žil Braedan pod vlivem elixenu, otupělý závislostí a neschopný vzdorovat. Reeve se ho po celou dobu opakovaně pokoušel zachránit a přimět ho, aby bojoval, ale bez úspěchu. Zlom nastal až před několika měsíci, když se dozvěděl o plánovaném obětování dětí při příletu Aurořiny komety. Tehdy se rozhodl porušit všechna dosavadní pravidla, zachránit Viri a zastavit Pána požíračů, přestože tím riskoval vlastní život.
Láska je lež, které věří jen hlupáci.
Braedan také vysvětlí, že se nakonec dokázal vymanit z nejhorší závislosti díky tomu, že místo magie nevinných lidí začal sát elixen od ostatních požíračů. Přesto však dodnes nese tíhu všech činů, kterých se pod vlivem závislosti dopustil. Viri si uvědomí, že skutečným viníkem není ani její bratr, ani ona sama, ale Pán požíračů, který Braedana zneužil a proměnil ho v nástroj svých plánů. Přesto oba sourozence stále pronásledují výčitky. Braedan se obviňuje, že jako dítě nedokázal zabránit Viri, aby se jako batole dotkla černé mlhy a zemřela, zatímco Viri ho přesvědčuje, že za tehdejší události nemohl nést odpovědnost čtyřletý chlapec. Připomene mu, že stejným způsobem, jakým on odmítá obviňovat ji ze smrti rodičů, musí přestat obviňovat i sám sebe. Braedan jí nakonec slíbí, že se o to alespoň pokusí. Viri tímto konečně chápe, že to ona sama je tím dítětem z legendy, které strážce ostrova oživil po doteku černou mlhou.
Viri následně znovu vyhledá strážce ostrova, protože potřebuje pochopit vlastní magii i důvod, proč po ní Pán požíračů tolik touží. Strážce jí vysvětlí, že ji při oživení ve skutečnosti nepropojil s magií celého ostrova, ale pouze s obelisky. Přizná také vlastní podíl na dávných událostech – právě on totiž kdysi naučil člověka, z něhož se stal první Pán požíračů, ovládat elixen. Tím nevědomky položil základy katastrofě, která přetrvává dodnes. Kvůli pravidlům, jimiž je jako strážce svázán, však nesmí prozradit, kdo současný Pán požíračů skutečně je, proč usiluje právě o Virinu magii ani jak přesně souvisejí komety a plánované obětování dětí. Přesto Viri získává jistotu, že její magie je výjimečná a představuje klíč k událostem, které se teprve blíží.
Viri čeká na bratra s Reevem, kteří se ale stále neukazují. Už jim nezbývá moc času a když se od strážce ostrova dozví, že kometa dorazí už v průběhu ani ne dne, uvědomí si, že mají ještě méně času než tušila. Chce se vydat kluky hledat, ale strážce jí pošle zpět s tím, že je najde sám a vyřídí jim vzkaz. Viri si tak připraví pomocí mapy kouzelný portál k okraji lesa a vrátí se zpět. Když se však chystá projít hřbitovem, zaslechne pláč a její znamení lovkyně se jí v dlani rozpálí. Vydá se do mauzolea, odkud slyšela onen pláč, ale ještě než stihne cokoliv udělat, někdo jí praští a ona upadne do bezvědomí.
Když pomalu přichází k sobě, slyší někoho volat její jméno a cítí, jak s ní někdo třese. Když se jí konečně podaří přijít k sobě, před sebou uvidí Jessalyn a kolem ní další unesené děti. Je tu ale ještě někdo další — Pán požíračů. Viri se snaží sestavit v hlavě plán, jak zachránit všechny děti. Když se ale snaží nahmatat své filium, není omotané kolem zápěstí, kde ho vždy nosila. Filium teď drží Pán požíračů. Ten Viri obeznámí, že ono filium, které má po svých rodičích, stvořil právě on a patřilo jemu a že magie si pamatuje svoji věrnost a před zraky Viri ono filium zničí a to se rozpadne na prach. To byl pro Viri šok, stejně jako to, když jí Pán požíračů prozradí, že celou dobu věděl, co všichni dělají a že je k těmto krokům on sám nasměroval. Viri si uvědomí, že celou dobu za nitky tahal on a oni dělali přesně to, co chtěl — byli jeho figurkami. Zároveň ale přizná, že pokud jeho plán na obětní rituál při příletu Aurořiny komety selže, pak to je právě Viri, koho potřebuje, aby jeho náhradní plán vyšel. Viri se dozví, že do návratu Aurořiny komety zbývá už jen několik hodin. Pán požíračů ji ale znovu uspí kouzlem.
Když se Viri probere podruhé, je spolu s dětmi připoutaná magickými pouty ke sloupům ve zchátralé katedrále. Venku už je noc a přípravy na obětní rituál začínají. Do chrámu proudí desítky požíračů a Pán požíračů nechá přivést Jessalyn na kamenný oltář, kde ji chce obětovat Aurořině kometě. Viri se zoufale snaží pouta přetrhnout, ale marně. Vzpomene si však na slova strážce ostrova, že má věřit své vlastní magii, a poprvé začne vědomě pracovat se silou, kterou získala díky propojení s obelisky. Dokáže nejprve zrušit pouta, která ji držela, a následně prolomí i ochrannou bariéru kolem chrámu, takže se dovnitř mohou dostat její spojenci. Přitom se jí navíc podaří magicky oslovit Reevea a upozornit ho, že cesta je volná.
Viri se rozběhne zachránit Jessalyn. Pomocí Wynteřina červeného prášku oslabí skupinu požíračů a pustí se s nimi do boje, přestože je sama a beze zbraní. Když proti ní Pán požíračů vyšle ničivou vlnu magie, instinktivně kolem sebe vytvoří ochranný štít, který útok zastaví. V tu chvíli do chrámu vtrhnou lovci, strážní i Reeve s ostatními přáteli a rozpoutá se velká bitva. Pán požíračů začne ovládat samotnou katedrálu – rozpadávají se sloupy, otevírají se rakve, podlaha praská a chrám zachvátí magický oheň. Přesto Viri dokáže v rozhodující chvíli vytvořit ochranný štít kolem Jessalyn. Když Pán požíračů bodne obětní dýkou, čepel se o štít roztříští a oběť se nezdaří. Uvědomí si, že prohrává, a uprchne.
Moc je důležitá. Láska ne.
Po bitvě jsou všechny unesené děti zachráněny a Jessalyn se znovu shledá se Sorenem. Chrám je plný mrtvých i zraněných, ale hlavní hrozba byla prozatím odvrácena. Braedan a Sage musí z místa nenápadně zmizet, aby nebyla odhalena jejich požíračská podstata. Darik i Meera odloží výslech Viri až na další den a pošlou ji odpočívat. Wynter jí mezitím chce sdělit důležitý objev týkající se Orionovy komety, ale jejich rozhovor přeruší Sarielle. Viri ještě hledá Reevea, najde ho až venku mezi hrobkami a oba si uleví, že jsou naživu. Reeve jí zahojí všechna zranění a obdivuje její nově probuzené magické schopnosti. Vysvětlí jí také, že právě díky jejímu magickému volání našli správný okamžik k útoku. Jejich klidný rozhovor však náhle ukončí neznámá magie, která Viri opět uvrhne do bezvědomí.
Viri se probudí v luxusním pokoji uprostřed Diaborosu, města požíračů ukrytého v hoře Mort. Na zápěstí má zvláštní magický náramek, který jí zcela odřízl přístup k vlastní magii. Objeví se Pán požíračů a vysvětlí jí, že po neúspěchu obřadu Aurořiny komety bude potřebovat jinou oběť. Orionova kometa totiž nevyžaduje padesát dětí, ale jedinou osobu nesoucí magii ochrany – tedy právě Viri, která je propojená s obelisky. Přizná také, že byl kdysi nejlepším přítelem jejích rodičů a že od dětství sledoval každý její krok.
Nakonec odhalí svou pravou totožnost. Pánem požíračů není muž, ale Sarielle. Pomocí krasomagie celá léta skrývala svou skutečnou podobu a zároveň hrála roli milující poručnice, aby měla Viri neustále pod dohledem. Přizná, že manipulovala událostmi už od chvíle, kdy Viri přiměla osvobodit Reevea, protože tím nevědomky plnila její plán. Viri se dozvídá, že Braedan je znovu uvězněný, Wynter také a Sarielle tvrdí, že Reeve pro ni nepřijde, protože je jejím synem a ona mu to zakázala. Tímto šokujícím odhalením kniha končí.
Skutečná historie Elverdinu podle deníků
Před mnoha staletími byl Elverdin ostrovem, na němž společně žili mágové, mělčíci i draci. Jedním z nejvýznamnějších mágů byl Kadmus Castra, který se postupně stal posedlý touhou po větší moci. Při svých pokusech objevil způsob, jak odsávat elixen – životní magii – z ostatních bytostí. Tím se stal prvním požíračem.
Kadmus byl původně uznávaným nebeským mágem, který připlul na Elverdin studovat záhadný třetí posvěcený pramen magie. Od prvních dnů si zapisuje, že magie na ostrově je zcela odlišná od té na pevnině – je divoká, nestabilní a nepředvídatelná. Mágové přicházejí z celého světa právě proto, aby tento jev prozkoumali. Kadmus je fascinovaný tím, že zdejší syrový elixen ovlivňuje všechna kouzla.
Brzy se seznámí s alchymistkou Tephryn Alemedesovou. Zpočátku ji obdivuje hlavně pro její inteligenci. Tephryn se zajímá o jeho nebeské rituály spojené s kometami a oba spolu dlouhé hodiny diskutují o magii. Kadmus si postupně uvědomuje, že se do ní zamiloval, přestože se tomu chtěl vyhnout. Sám ve svém deníku přiznává, že ho Tephryn rozptyluje natolik, že se nedokáže soustředit ani na vlastní výzkum.
Jejich rozhovory se stále častěji stáčejí k fungování magie. Tephryn mu vysvětluje princip alchymie, nabíjení magických předmětů i obelisků. Při jednom z rozhovorů použije přirovnání, které se později ukáže jako osudové – říká, že když někdo odčerpává magii z jiného zdroje, vlastně ji krade, nebo přesněji požírá. Kadmus se o tuto myšlenku začne nebezpečně zajímat.
Současně se stále více věnuje svým nebeským rituálům. Při nich čerpá sílu z komet, zejména z Aurořiny komety. Zpočátku má jít pouze o posílení požehnání pro mělčíky, kteří se jeho obřadů účastní, ale Kadmus si nechává část získané energie i pro sebe. Na Elverdinu totiž jeho magie funguje silněji než kdekoliv jinde a on začíná toužit po ještě větší moci.
Zásadní vliv na něj má také Garrin Solace, tehdejší konzul mělčíků. Kadmus začne věřit, že mágové ovládají svět nespravedlivě a že mělčíci si zaslouží stejnou sílu. Přesvědčí sám sebe, že jeho výzkum slouží vyššímu dobru. Ve svých zápiscích opakovaně píše, že to dělá „pro své mělčíky“, ale zároveň přiznává, že to dělá i kvůli sobě. Postupně přestává pochybovat a začne být přesvědčený, že se stane nezastavitelným.
Nakonec překročí hranici, kterou už nelze vzít zpět. Najde způsob, jak vysávat elixen z živých bytostí, a dobrovolně se promění v prvního požírače. Nejde o nehodu ani omyl, ale o vědomé rozhodnutí. Jeho experiment se však vymkne kontrole. Jakmile jednou okusí cizí elixen, propadne na něm závislosti. Nestačí mu magie komet ani vlastní síla. Začne vysávat elixen mágům, mělčíkům, zvířatům a nakonec i dětem. Brzy se ukáže, že stejnému pokušení podléhají i další mělčíci a po ostrově se začne šířit vlna nových požíračů.
Kadmus se přitom od ostatních požíračů výrazně liší. Protože byl původně mágem, neztratí schopnost používat vlastní kouzla. K ukradenému elixenu se přidává jeho původní magie, takže se stává nesrovnatelně mocnějším než všichni ostatní. Tephryn ve svém deníku přiznává, že už ani neví, jak ho nazvat – byl mágem, požíračem, pastorem mělčíků a nakonec Pánem požíračů.
Nejtragičtějším okamžikem jeho pádu je smrt jeho dračice Zeranthe. Přestože Kadmus Tephryn skutečně miloval, závislost na elixenu byla silnější než pouto s vlastním drakem. Vysál z ní všechnu životní sílu. Tephryn popisuje, jak jí před očima bledly šupiny, zatímco z ní odcházel život, a právě tehdy definitivně pochopila, že muž, kterého milovala, už neexistuje.
Kadmus je natolik mocný, že jej nelze běžným způsobem porazit. Mágové zjistí, že ho nemohou ani zabít. Za léta totiž nahromadil obrovské množství ukradeného elixenu a jeho smrt by způsobila ničivý magický výbuch. Proto proti němu spojí síly tři léčitelé, dva zaklínači a Tephryn se svými alchymistickými elixíry. Po mimořádně náročném boji se jim podaří Kadmuse spoutat. Nezabijí ho, ale odvezou ho na tajné místo, kde má zůstat navždy uvězněný. Tephryn přitom přiznává, že navzdory všemu si přeje pamatovat si ho jako dobrého člověka, kterým kdysi býval, a ne jako netvora, v něhož se proměnil.
Kadmusův pád ale spustí události, které už nelze zastavit. Požíračů stále přibývá a hrozí, že se dostanou z Elverdinu na pevninu. Tephryn spolu s ostatními mágy proto začala hledat definitivní řešení. Rozhodla se vytvořit černou mlhu – magickou bariéru obklopující celý ostrov. Mlha fungovala podobně jako požírač: každému živému tvorovi, který by ji překročil, vysála elixen a zabila ho. Jejím jediným účelem bylo zabránit požíračům, aby někdy opustili Elverdin.
Tak silná magie však potřebovala trvalý zdroj energie. Posvátný pramen nebylo možné využít, protože jeho moc byla zapečetěná. Řešení navrhla Anissa Solaceová, dcera tehdejšího konzula mělčíků. Přišla s myšlenkou, že děti budou krátce před čtrnáctými narozeninami dobrovolně odevzdávat část svého elixenu obeliskům. Tyto obelisky pak budou černou mlhu nepřetržitě napájet a udržovat ji kolem ostrova. Děti si ponechají jen tolik magie, aby mohly normálně žít, ale nebudou už představovat lákavou kořist pro požírače.
Anissa si však uvědomovala, že lidé by takovou oběť dobrovolně nepřijali. Proto vznikla velká lež. Obyvatelům bylo řečeno, že obelisky chrání město před černou mlhou a že bez pravidelného odevzdávání elixenu přestanou fungovat. Zároveň měli všichni věřit, že pokud si dítě magii ponechá, vyhoří. Ve skutečnosti je vyhoření hrozbou pouze pro budoucí mágy, ale tato skutečnost byla záměrně zatajena. Aby nikdo pravdu neodhalil, mentalisté upravili vzpomínky všem obyvatelům ostrova – mělčíkům i požíračům. Veškeré knihy, návody na magii i historické záznamy byly z Elverdinu odvezeny nebo ukryty.
Mágové následně ostrov opustili. Zůstal pouze jediný člověk – Tephryn –, která přijala roli strážkyně ostrova. Usadila se v Nevarnosti a jejím úkolem bylo po další staletí dohlížet na fungování obelisků, černé mlhy i celé vytvořené lži. Jakmile by zestárla, měl ji nahradit další strážce, aby tento systém pokračoval navždy.
Teprve na samém konci deníků Tephryn přiznává nejdůležitější pravdu. Elverdin už dávno není domovem ani rájem. Ve skutečnosti se stal obrovským vězením. Černá mlha není ochranou obyvatel před okolním světem, ale ochranou okolního světa před obyvateli Elverdinu – především před požírači, kteří by po útěku dokázali přivést ke zkáze celý svět. Proto musí obyvatelé ostrova i nadále žít ve lži a nikdy nesmějí zjistit skutečný důvod existence obelisků ani černé mlhy.
Důležité postavy
Viridie Solaceová: Hlavní hrdinka příběhu a jedna z nejmladších lovkyň požíračů na Elverdinu. Po smrti rodičů vyrůstá v domácnosti konzulky Sarielle Starlingové, která se stane její poručnicí. Celý život věří, že její rodiče zavraždil její bratr — Pastor požíračů, a zasvětí svůj život jeho dopadení. Během příběhu postupně odhalí pravdu o své rodině, o smrti rodičů, o svém bratrovi i o vlastní magii. Ukáže se, že její magie je výjimečná a úzce souvisí s obelisky i historií Elverdinu.
Reeve Ashton: Virin nejlepší kamarád z dětství a pravá ruka Pastora požíračů. Po smrti svého otce vyrůstá u adoptivních rodičů a velmi se sblíží s rodinou Solaceových. Po tragédii před sedmi lety zmizí společně s Braedanem a Viri je přesvědčená, že ji zradil a přidal se k požíračům. Ve skutečnosti se po celou dobu snaží zastavit skutečného Pána požíračů a ochránit Braedana i Viri. Na konci knihy vyjde najevo, že jeho matkou je Sarielle.
Braedan Solace: Virin starší bratr. Po smrti rodičů dobrovolně odejde s Pánem požíračů výměnou za Virinu bezpečnost. Dlouhá léta je nucen žít mezi požírači a kvůli závislosti na elixenu se stane známým jako Pastor požíračů. Přesto se nikdy nevzdá snahy zastavit skutečného Pána požíračů. Celou dobu se snaží najít cestu zpět k Viri a napravit minulost.
Sarielle Starlingová: Konzulka Aravellu, bývalá lovkyně požíračů a Virina poručnice. Po smrti Viriných rodičů ji přijme do své rodiny a vychovává ji společně s Wynter. Po většinu knihy působí jako jedna z nejdůvěryhodnějších osob. Na konci se ukáže, že je skutečným Pánem požíračů, dlouhá léta manipulovala děním v Aravellu a zároveň je matkou Reevea i Wynter.
Wynter Starlingová: Dcera konzulky Sarielle a Virina nejlepší kamarádka. Studuje léčitelství, ale její skutečnou vášní je zakázaná alchymie, kterou tajně studuje a experimentuje s ní. Vytváří nové lektvary i magické prášky a několikrát zachrání život Viri i Reeveovi. O své matce dlouho netuší nic podezřelého a stojí po Virině boku až do konce knihy.
Soren Archer: Virin nejlepší přítel a člen Nox Custodie. Je čestný, zásadový a věří pravidlům. Zpočátku odmítá spolupráci s požírači, ale kvůli záchraně své sestry Jessalyn je ochoten změnit názor a požádá Reevea o pomoc.
Jessalyn Archerová: Sorenova mladší sestra. Blíží se její den Poskytnutí, ale stane se jedním z dětí unesených požírači pro plánovaný obětní rituál. Po většinu závěru knihy je držena společně s ostatními dětmi v podzemní kryptě pod chrámem.
Sage D'aliová: Požíračka a jedna z Reeveových nejbližších spojenců. Přestože je požíračkou, odmítá zabíjet nevinné a pomáhá zachraňovat unesené děti. Je velmi schopnou bojovnicí a po celou dobu podporuje Reeveův plán postavit se Pánu požíračů.
Jonas Flynn: Požírač, který se zajímá o historii a magii. Je přátelský, zvídavý a mnohem mírumilovnější, než Viri očekává. Pomáhá Wynter při hledání protijedu pro Reevea a výrazně přispěje k tomu, že Viri začne chápat, že ne všichni požírači jsou stejní.
Ardin: Další z Reeveových spojenců. Účastní se záchrany unesených dětí i závěrečných bojů proti požíračům. Patří mezi skupinu požíračů, kteří se rozhodli postavit Pánu požíračů.
Meera Rothová: Velitelka lovců. Patří mezi nejzkušenější lovce na Elverdinu a je Virinou nadřízenou. Přestože dbá na disciplínu, důvěřuje Viriným instinktům a dovolí jí zabývat se zmizením dětí.
Darik Farrow: Kapitán Nox Custodie. Je přísnější než Meera a trvá na dodržování pravidel. Když Viri osvobodí Reevea, pokusí se jí zabránit v útěku.
Strážce ostrova: Tajemný mág žijící ve věži Nevarnost uprostřed Mlžného lesa. Je strážcem dávných pravidel Elverdinu a může splnit jedno mágopřání každému, kdo ho najde. Viri vrátí vzpomínky na den smrti jejích rodičů a odhalí jí část pravdy o minulosti ostrova.
Kadmus Castra: Nebeský mág, jehož deníky doplňují celý příběh. Přijel na Elverdin studovat třetí posvátný pramen magie. Zamiluje se do Tephryn Alemedesové, ale postupně propadne touze po stále větší moci. Dobrovolně objeví způsob vysávání elixenu a stane se prvním požíračem. Jeho pád odstartuje všechny události, které nakonec vedou ke vzniku černé mlhy, obelisků i izolaci Elverdinu.
Tephryn Alemedesová: Alchymistka, později první strážkyně Elverdinu a autorka druhé části deníků. Miluje Kadmuse a dlouho věří, že se z jeho posedlosti mocí vzpamatuje. Když se z něj stane první požírač, pomůže ostatním mágům ho zastavit. Následně vytvoří plán s černou mlhou, obelisky a Poskytnutím, který má zabránit tomu, aby požírači někdy opustili Elverdin.
Anissa Solaceová: Předek rodu Solaceů a dcera konzula Garrina. Po Kadmusově pádu vede mělčíky, kteří nepodlehli elixenu. Společně s Tephryn připraví plán na vytvoření obelisků a systému Poskytnutí, který má dlouhodobě udržovat černou mlhu kolem Elverdinu.
Garrin Solace: Konzul mělčíků v době Kadmuse. Patří mezi ty, kteří podporují Kadmusovy myšlenky o posílení mělčíků, a jeho rozhodnutí významně ovlivní následný vznik požíračů.
0 comments