Třpytivá - Raven Kennedy
Třpytivá
Zlatá klec #2
Zlatý kanárek v nepřátelském vojsku
Třpytivá začíná bezprostředně po přepadení Midasovy karavany. Auren je s ostatními přeživšími konkubínami zajatkyní armády Čtvrtého království. Je vyčerpaná, zraněná a truchlí pro Saila, který zemřel při obraně její osoby před kapitánem Fanem. Vojáci jí říkají zlatý kanárek a vidí v ní především Midasovu cennou trofej. Auren se bojí, že jí nový věznitel ublíží stejně jako muži před ním, a proto se drží své nejstarší jistoty: musí zůstat věrná Midasovi a najít cestu zpátky k němu.
Velitel Rip ji zpočátku drží ve svém stanu a vyslýchá ji, ale neponižuje ji ani nenutí k ničemu, čeho se obává. Jeho zdrženlivost Auren znejišťuje víc než otevřená krutost: neví, co za ni chce, a zároveň ví, že Ripovu přítomnost nedokáže ignorovat. V táboře poznává ranhojiče Hojata, kuchaře Kega a vojačku Lu. Lu jí ukáže svět, v němž mohou ženy sloužit v armádě, rozhodovat o sobě a být respektovány. Tato zkušenost začne narušovat Aureninu představu, že ochrana a poslušnost jsou jediným způsobem, jak přežít.
Malina si bere zpět Výšezvon
Paralelně se vrací pohled ke královně Malině. Po Midasově odjezdu do Pátého království zůstane na Výšezvonu bez manžela, který ji dosud odsunoval od moci. Zpočátku ji zlatý hrad dusí jako připomínka všeho, o co přišla, brzy se však rozhodne přestat být ozdobou na vlastním trůně. Odmítne Midasovy zlaté symboly, oblékne barvy svého rodu a začne znovu vystupovat jako právoplatná dědička Šestého království.
Malina si buduje síť spojenců, zejména mezi ženami na dvoře, a učí se ovládat informace, šlechtu i nálady obyvatel. Její návrat do veřejného života ale neprobíhá hladce: lidé zpochybňují její autoritu a Midasova moc stále vrhá na Výšezvon dlouhý stín. Malininy kapitoly ukazují, že se v království rozjíždí samostatný boj o trůn. Auren mezitím netuší, že její vlastní zmizení už není jen osobní tragédie, ale součást soupeření mocných králů.
Tajemství, která Auren skrývá
Auren se v táboře pokouší uprchnout i najít poštovního jestřába, aby Midase varovala před blížící se armádou. Její pokusy selhávají a přitahují další pozornost, přesto se nevzdává. Navštěvuje také ostatní Midasovy ženy. Jejich postavení se proti jejímu neliší tolik, jak si Auren dříve chtěla namlouvat; všechny byly královou mocí uvězněny v různých rolích. Rissa navíc ví, že Auren na Faneově lodi dokázala proměnit člověka ve zlato, a žádá za mlčení zlato. Auren si uvědomuje, že ani přátelství mezi konkubínami není bez podmínek.
Další ránu jí zasadí zpráva, že Mist, jedna z Midasových konkubín, čeká královo dítě. Aurenin dosud nezpochybňovaný obraz Midasovy lásky se otřese žárlivostí, bolestí a pocitem, že byla nahraditelná. Rip na její nejistotu tlačí otázkami, ale netlačí ji k odpovědím, které nechce dát. Auren postupně poznává, že jeho armáda sice není laskavé útočiště, nefunguje však na ponižování žen ani na vlastnění jejich těl. Poprvé ji napadne, že svět za Midasovou klecí možná není horší než svět v ní.
Stuhy a pravda o Auren
V armádním zápasnickém kruhu je Auren donucena čelit protivníkovi a sahá po zlatých stuhách, které dosud skrývala. Před Ripem a jeho nejbližšími ukáže, že nejsou jen ozdobou nebo nástrojem královy moci — ovládá je ona sama. Odhalení, že má faeskou krev a vlastní magický potenciál, je pro ni děsivé. Celý život se považovala za Midasovo dílo a za křehkou ženu, kterou musí někdo vlastnit, aby přežila. Teď se musí vyrovnat s tím, že část síly, jíž se bojí, patří jí.
Rip její schopnosti rozpozná, ale nesnaží se jí je vzít ani je použít proti ní. Naopak v ní vidí víc, než Auren sama dokáže připustit. Mezi nimi roste přitažlivost i důvěra, kterou Auren vnímá skoro jako zradu Midase. Nakonec se jí podaří vyslat poštovního jestřába s varováním pro Midase. Tento čin potvrzuje, že ho stále považuje za svého krále, zároveň už ale nedokáže přehlížet, že její loajalita stojí hlavně na strachu, vděku a dlouhé izolaci.
Výměna rukojmí
>Zima, pohyb vojska a hrozba války dovedou situaci ke královskému vyjednávání. Auren je předána Midasovým vyslancům jako součást dohody mezi králi. Odchod z Ripova tábora je bolestnější, než čekala: armáda, kterou považovala za nepřítele, jí poprvé ukázala, že může mít vlastní hlas, přátele i schopnosti. Rip ji sice nepropustí jako volnou ženu, ale ani s ní nezachází jako s věcí; návrat k Midasovi jí proto připomene, jak zásadně se změnilo její vnímání světa.
V Ranholdu však nenajde vřelé přijetí. Midas reaguje na její zmizení kontrolou a vztekem, ne úlevou. Uzavře ji zpět do klece a odmítá slyšet, čím prošla. Když ji násilím zavře a Auren v návalu emocí sáhne po své magii, nechtěně promění ve zlato ženu, která ji měla nahradit. Auren je vlastním činem zděšená, ale Midas z něj okamžitě udělá důkaz, že musí být ještě přísněji izolována. Nezajímá ho její trauma ani pravda o stuhách; zajímá ho moc, kterou může znovu ovládat.
Král, kterého už znala
Napětí vyvrcholí setkáním Midase s králem Ravingerem, vládcem Čtvrtého království. Ravinger ukáže svou ničivou magii a odmítne Midasovu nabídku zlata. Požaduje místo toho pás území zvaný Studna smrti, čímž donutí Midase přistoupit na nové uspořádání sil. Auren pochopí, že její zajetí v Ripově táboře nebylo náhodou: byla pěšákem ve hře, v níž si králové směňují půdu, moc i lidi, aniž by se ptali, co chtějí oni sami.
Midas ji poté zavře do ledové místnosti bez oken, oddělené od všeho, co znala. Auren se pokusí prorazit dveře vlastní magií, ale vyčerpání i strach ji zastaví. Když za dveřmi zemřou stráže, vstoupí do místnosti Ravinger — a Auren pozná Ripa. Velitel, s nímž strávila týdny jako zajatkyně, je ve skutečnosti samotným králem Hnilobou. Ripovo odhalení jí připadá jako další zrada, zároveň jí ale dává první skutečnou naději, že Midasova klec není nevyhnutelný konec jejího příběhu.
Auren
Midasova pozlacená favoritka a hlavní hrdinka. Po přepadení karavany se ocitne jako rukojmí Čtvrtého království, kde začne pochybovat o své vazbě na Midase. Odhalí vlastní magii stuh, promění ženu ve zlato a na konci se znovu ocitne v Midasově vězení.
Rip / Ravinger / Hniloba
Obávaný fae velitel armády Čtvrtého království. Auren nejdřív drží jako politickou zajatkyni, ale neubližuje jí a pomáhá jí vidět vlastní hodnotu. Teprve na konci vyjde najevo, že Rip je král Ravinger, vládce Čtvrtého království a držitel hnilobné magie.
Midas
Vládce Šestého království, který Auren celý život prezentoval ochranu jako lásku. Po jejím návratu z Ripova tábora ji místo podpory znovu zavře a využije její nechtěnou proměnu ženy ve zlato jako záminku k úplné izolaci. Jeho potřeba Auren ovládat je stále zjevnější.
Malina
Midasova manželka a dědička Šestého království. V jeho nepřítomnosti přestává být odstrčenou královnou a buduje si vlastní politický vliv. Vrací se k symbolům svého rodu, získává spojence a začíná se připravovat na boj o moc ve Výšezvonu.
Lu
Vojákyně z Ripovy armády, která se s Auren postupně spřátelí. Její postavení ve vojsku je pro Auren důležité, protože jí ukazuje, že žena může být silná, samostatná a respektovaná, aniž by patřila králi nebo muži.
Hojat, Keg a Osrik
Členové Ripovy armády, kteří pomáhají Auren poznávat tábor zblízka. Hojat je ranhojič, Keg kuchař a Osrik patří mezi Ripovy výrazné vojáky. Nejsou k ní bezvýhradně vstřícní, ale jejich svět se zásadně liší od Midasova dvora.
Rissa
Midasova konkubína a Aurenina blízká známá. Ví, že Auren dokázala Fanea proměnit ve zlato, a za mlčení požaduje zlato. Jejich vztah proto ukazuje, jak zajetí a strach narušují i pouta mezi ženami, které si jinak mohou rozumět.
Mist
Jedna z Midasových konkubín, která čeká jeho dítě. Zpráva o jejím těhotenství hluboce zasáhne Auren a rozbije její iluzi, že její postavení u krále je výjimečné a nenahraditelné.
Digby
Aurenin dlouholetý strážce z Výšezvonu. Ve druhém díle zůstává u Midase, a Auren proto v Ripově táboře bolestně postrádá jediného člověka, který ji dosud chránil v mezích, jež mu král dovoloval. Připomíná jí, jak málo vlastních opor měla mimo Midasův svět.
Sail
Strážný, který se s Auren během cesty v Pozlacené spřátelil a zemřel při obraně před Fanem. V Třpytivé se neobjevuje živý, ale jeho smrt Auren stále pronásleduje. Její vina a vzpomínka na to, že se k ní choval jako k člověku, ovlivňují její nedůvěru i vzdor.
0 comments