Příběh sleduje dvě hlavní postavy, královnu Malinu a Auren, které procházejí zásadními změnami. Malina žije ve Výšezvonském hradě, který je díky magii jejího manžela Midase přetvořen ve zlaté, okázalé sídlo. Tento přepych v ní vyvolává pocit odcizení a ztráty identity, cítí se odstrčená a bez moci, vnímaná jen jako ozdoba slavného krále. Jakmile Midas odjel do Pátého království, Malina poprvé získává pocit svobody a rozhodne se přestat být pasivní figurkou. Odmítá zlaté symboly, vrací se k barvám svého rodu a usedá na královský trůn, čímž si získává respekt šlechty a začíná budovat vlastní mocenskou základnu. Cíleně hledá spojence, hlavně mezi ženami, a upevňuje svou pozici kontrolou informací a přípravou na možné konflikty. Její snaha získat přízeň lidu se však obrací proti ní, když je veřejně zpochybněna a dav se proti ní bouří.

Auren je po dramatických událostech na pirátské lodi zajata armádou Čtvrtého království pod vedením fae velitele Ripa. Psychicky i fyzicky vyčerpaná, trápí se vinou za smrt přítele Saila a bolestivými vzpomínkami na minulost. V táboře se snaží zůstat silná, skrývá emoce před vojáky, kteří ji vnímají jako nepřítele a „zlatého kanárka“ svého krále. Její pokus najít poštovního jestřába a varovat Midase selže, její pohyb táborem přitahuje nechtěnou pozornost a setkává se s opovržením i nenávistí. Odmítá však zradit Midase a rozhodne se nenechat zlomit, i když je izolovaná a pod dohledem.

Vztah mezi Auren a Ripem je plný napětí a nedůvěry. Rip ji drží ve svém stanu, protože jí nedůvěřuje kvůli její oddanosti Midasovi. Přestože Auren očekává násilí, Rip se k ní chová zdrženlivě a spíše s ní hraje psychologické hry. Poznává další postavy z Ripovy armády, například ranhojiče Hojata a kuchaře Kega. Přesto je její postavení křehké, čelí posměškům a urážkám, což ji zraňuje a připomíná její izolaci. Ve vzpomínkách se vrací do dětství plného strádání a na chvíle, kdy ji Midas zachránil, což v ní upevňuje přesvědčení, že mu může věřit víc než komukoli jinému. Postupně ale začíná vnímat, že i v nepřátelské armádě může najít nové pohledy na vlastní hodnotu a svobodu.

Auren prožívá složité období v táboře, je nemocná a psychicky vyčerpaná, ale nevzdává se. Snaží se najít způsob, jak varovat Midase, a navazuje nové kontakty, například s vojačkou Lu, která jí ukáže, že ženy mají v armádě rovnoprávné postavení. Navštěvuje ostatní Midasovy konkubíny, které ji vnímají s nedůvěrou, protože je považována za Midasovu favoritku. Přesto se snaží získat jejich důvěru a nabídnout pomoc. Silnou událostí je rozhovor s Rissou, která zná její tajemství – že Auren dokáže používat část Midasovy moci. Rissa si za mlčení žádá zlato, což Auren staví do těžké situace a ukazuje, že i mezi ženami v zajetí panuje boj o přežití. Vztah mezi Auren a Ripem je stále napjatý, Rip ji záměrně vyvádí z rovnováhy a klade otázky, které v ní probouzejí pochybnosti o Midasovi i o sobě. Přesto se ukazuje, že Ripova armáda není tak krutá, jak si myslela, a že v ní může najít nečekané spojence.

Auren čelí hluboké vnitřní krizi, když se dozvídá, že Mist, jedna z konkubín, čeká Midasovo dítě. To v ní vyvolává bolest, žárlivost i pocit zrady a vztah k Midasovi se zásadně otřásá. V armádním táboře prochází zkouškou vlastní síly a identity – v zápasnickém kruhu je donucena poprvé naplno použít své magické zlaté stuhy a přiznat před Ripem i jeho nejbližšími, že je fae. Tento okamžik znamená zásadní zlom, protože se přestává skrývat a přijímá svou moc, i když ji to stojí bolest a další izolaci. Její konflikt mezi loajalitou k Midasovi a novými city k Ripovi se prohlubuje, zvlášť když Rip odhalí, že ji zná lépe, než si sama připouští, a vidí v ní větší potenciál, než jaký jí kdy dovolil rozvinout Midas. Auren riskuje vše, když se jí podaří tajně poslat vzkaz poštovním jestřábem, aby Midase varovala před blížící se armádou, čímž potvrzuje svou oddanost, ale zároveň si uvědomuje, že její identita už není tak jednoznačná.

Po náročné cestě v zimních podmínkách Pátého království je Auren předána Midasovým vyslancům jako součást dohody mezi králi před hrozící válkou. Uvědomuje si, že Rip a jeho armáda ji nikdy neponížili, naopak v ní probudili odvahu postavit se svému osudu. Její vztah k Ripovi se prohlubuje, ale zároveň zůstává věrná Midasovi, což vyústí v bolestné rozhodování o vlastní budoucnosti a identitě. Po návratu do Ranholdu je opět konfrontována s Midasovou kontrolou a manipulací. Místo očekávaného přijetí ji Midas nutí vrátit se do klece. V dramatickém konfliktu, kdy je násilím zavřena do klece, použije svou magii a nechtěně promění v zlato ženu, která ji měla nahradit. Tento moment je pro Aurenu zlomový – uvědomuje si, že její moc je nebezpečná, ale také že už nedokáže snášet Midasovo zacházení a odmítá se dál podřizovat. Midas její čin zneužije jako důkaz, že musí být izolována, a cynicky ji ujišťuje, že mu jde především o její moc.

Vrcholným bodem je setkání krále Midase s králem Ravingerem, vládcem Čtvrtého království, který ukázkou magické síly dává najevo, že je ochoten jít do války, pokud nedostane, co chce. Ravinger odmítá Midasovu nabídku zlata a požaduje pás území zvaný Studna smrti, čímž nastavuje nové mocenské poměry v celé zemi. Tyto události posouvají příběh do bodu, kdy jsou všichni hlavní aktéři nuceni přehodnotit své vztahy, loajalitu a vlastní hodnotu. Auren pochopí, že její skutečná síla nespočívá v moci, kterou představuje pro ostatní, ale v odvaze vzepřít se těm, kteří ji chtějí ovládat, a začít žít podle vlastních pravidel.

Po těchto událostech je Auren zavřená v ledové místnosti bez oken, kde ji Midas drží jako vězeňkyni a snaží se ji izolovat od světa i od její vlastní síly. Její magická moc je pro ni zdrojem obrovského vnitřního konfliktu – vnímá ji jako prokletí, které ji připravilo o svobodu, bezpečí i vztahy. V nové kleci si bolestně uvědomuje, že většinu života žila podle očekávání ostatních, především Midase, a že se sama sobě ztratila v roli poslušné „zlaté favoritky“. Její frustrace, hněv a pocit bezmoci vyvrcholí pokusem prorazit dveře pomocí magie, ale její síly jsou omezené. V beznaději a vyčerpání je svědkem dramatické události: stráže za jejími dveřmi jsou zabiti a do místnosti vstupuje král Ravinger, známý také jako Rot, vládce Čtvrtého království. Jeho příchod je pro Aurenu šokem, protože se ukáže, že Rot je ve skutečnosti Rip, velitel, kterého znala z předchozího zajetí. Tato odhalení v ní vyvolají pocit zrady, ale zároveň jí dávají novou naději na únik ze zlaté klece a možnost vzít svůj osud do vlastních rukou. Rot jí oznamuje, že mezi ním a Midasem byla uzavřena dohoda o míru a že se chystá slavnost, na kterou je pozváno i Čtvrté království, čímž se otevírají nové možnosti politických i osobních konfliktů. Pro Auren je tato konfrontace zásadním zlomem – nejen v poznání, kdo jsou skuteční hráči v jejím životě, ale i v rozhodnutí přestat být pasivní obětí a začít hledat vlastní cestu, nezávislou na vůli ostatních.

Auren – Hlavní hrdinka příběhu, která se z původní Midasovy favoritky a „zlaté klisny“ stává zajatkyní armády Čtvrtého království. 

Král Midas – Vládce Výšezvonu.

Rip/ Slade / Rot / král Ravinger – Velitel armády Čtvrtého království, později odhalený jako samotný král tohoto království. Je čistokrevný fae. 

Královna Malina – Manželka Midase a královna Výšezvonu. Její kapitoly přinášejí pohled na politické intriky a mocenské boje na dvoře. 

Lu – Vojačka z armády Čtvrtého království, která se s Auren sblíží a ukazuje jí, že i ženy mohou mít v armádě respekt a silné postavení. 

Osrik – Další výrazný člen Ripovy armády, který často doprovází Auren a podílí se na jejím výcviku a ochraně.

Hojat – Ranhojič v armádě Čtvrtého království.

Keg – Kuchař v Ripově armádě.

Rissa a Mist – Další konkubíny, které byly s Auren v zajetí.