Příběh sleduje střídavě dva hlavní dějové proudy: práci inspektora Luca Callanacha ve skotském Edinburghu, kam právě nastoupil na policejní oddělení, a počínání duševně narušeného Reginalda Kinga, jehož skutečnou tvář a roli v případu začínáme teprve odkrývat.

Na začátku sledujeme znepokojivý popis likvidace ženského těla v odlehlé horské chýši, prováděné s děsivou pečlivostí a promyšleností. Pachatel se zbavuje jakéhokoliv možného důkazu identity oběti, dokonce i zuby systematicky odstraňuje a baseballovou pálku, kterou použil ke zlomení končetiny, důkladně čistí a zahrabává na jiném místě. Celou situaci považuje za jakýsi rituál očisty své oběti, která podle jeho názoru nesdílela jeho intelekt a nebyla dost odhodlaná k odporu. Po návratu do Edinburghu si je jistý, že jeho zločin bude velmi obtížné odhalit.

Policii v Edinburghu se mezitím představil Luc Callanach, nový inspektor původem částečně ze Skotska, částečně z Francie, což vzbuzuje v jeho týmu i kolezích zpočátku nedůvěru a posměšky. Snaží se rychle vytvořit si respekt, zavádí přísnou disciplínu a systematičnost v práci. Brzy dostává případ, který se týká nalezení zcela spálených ženských ostatků v Cairngormských horách, jež by mohly patřit pohřešované právničce Elaine Buxtonové.

Vyšetřovací tým se vydává na místo činu, kde rychle zjišťuje, že důkazů mnoho nezbylo: extrémně intenzivní požár, chýše bez střechy, která sloužila turistům jen jako přístřešek. Znalecké posudky ukazují, že žena byla zřejmě zabita těžkým tupým předmětem před spálením, kosti jsou zcela rozlámané a obličej zohaven. Identifikaci by mohla pomoci jen zachovaná část šátku a zbraň nalezená v okolí. Předpokládá se, že mrtvou je právě Elaine.

Callanach se zcela ponořuje do případu. Sledujeme i jeho soukromé úvahy a komplikované vztahy s kolegy, zejména se skepsí v týmu vůči jeho cizokrajnému původu a předchozím zkušenostem z Interpolu. Veškeré vyšetřování potvrzuje, že Elaine byla organizovaná, bez osobních vztahů i koníčků, což ztěžuje hledání útočníka. V jejím bytě nachází Callanach jen pečlivý pořádek, osobní kontakty jsou minimální, včetně dojemného, nedopsaného dopisu o novém začátku – což podtrhuje tragédii jejího osudu.

Mezitím se dozvídáme více o Reginaldu Kingovi, zaměstnanci univerzity, který ve svém sklepě skrývá skutečnou a živou Elaine v naprosto izolované místnosti, kde ji fyzicky a psychicky týrá pod záminkou „výchovy“ a „vylepšení“. Elaine je od Kinga zcela traumatizovaná, zraněná a zároveň si uvědomuje svoji beznadějnou situaci – svět ji již oficiálně pohřbil, pohřeb se konal, všichni příbuzní truchlí, protože tělo bylo zaměněno. King si libuje v systematickém zavádění disciplíny, výchovných metod a totálního ovládnutí Elaine. V jeho mysli má vše výchovný a intelektuální rozměr, sám sebe považuje za nepochopeného génia, kterému celý svět křivdí a nedoceňuje jeho kvality. Touží po adoraci a uznání, což ho dříve připravilo o akademickou kariéru, nyní ale tuto potřebu ventiluje v patologickém vztahu k Elaine.

Callanach a jeho tým mezitím stojí před novým pohřešováním reverendky Jayne Mageeové, který v mnohém připomíná případ Elaine. Další nezvěstná, podobné věkové i osobní charakteristiky, další pečlivě provedený a záhadný zločin bez svědků či zjevných motivů. Policie zjišťuje, že obě ženy nemají společné známé, ale sdílejí stejný profil – inteligentní, introvertní, bezdětné a samotářské. Ani intenzivní pátrání zatím neposkytuje zásadnější stopy.

Vyšetřovatelé jsou frustrovaní, ztrácejí drahocenný čas a začínají pochybovat o rychlém postupu. Callanach stále víc přemýšlí o psychologickém profilu pachatele: musí jít o vysoce organizovaného, obsedantního jedince, který s oběťmi manipuluje nejen fyzicky, ale i psychicky. Zároveň roste jeho soukromé napětí a pocit osamělosti, pomalu se však začíná sbližovat s kolegyní Avou Turnerovou, která mu poskytuje jiný pohled na osobnost pachatele – radí mu zaměřit se nejprve na jeho lidskost a ne na to „monstrum“.

Vyšetřování se posouvá do klíčové fáze a osudy všech zúčastněných se stále těsněji proplétají. Policie pod vedením Callanacha vytrvale hledá důkazy, aby objasnila vraždy a únosy dvou prominentních žen, přičemž tým řeší i další složité kauzy. Klíčovým posunem je nalezení důkazů v přístavu, které dávají nová vodítka k pohybu pachatele, a současně pokroky v případu týraných dívek držených v náboženské škole, kde Ava Turnerová odvážně vystupuje proti praktikám, které tam panují, a kvůli svému razantnímu vystupování čelí dočasnému odvolání ze služby.

Zásadní část tvoří proměny a komplikace v osobních životech vyšetřovatelů. Callanach je pod velkým psychickým tlakem, hledá únik v extrémních zážitcích, například v seskocích padákem, kde však zažívá další frustrace a propadá se hlouběji do pocitů selhání a osamělosti. Mezitím mezi ním a Avou vzniká hlubší důvěra, sdílejí své traumatické zkušenosti a navzájem si dávají sílu pokračovat navzdory vnějším neúspěchům a chybám systému.

Na straně pachatele sledujeme, jak je King se svými vězeňkyněmi stále krutější, sám však také odhaluje své slabiny. Psychické manipulace i fyzické trýznění ztrácejí efekt, jeho mysl je roztříštěná mezi minulými křivdami a posedlostí po kontrole. S přibývajícím časem mu začíná být jasné, že bude nucen rozhodnout, kterou z žen obětuje, aby mohl ve svém patologickém „programu“ pokračovat.

Napětí graduje i ve vnějších vztazích – dochází k sérii anonymních výhrůžek a narušení soukromí blízkých hlavních hrdinů, především Aviny přítelkyně Natashy. K vyšetřovacímu týmu vedenému Callanachem se naplno vkrádá nejistota, když dojde k zatčení domnělého pachatele Handa, který se k vraždám přiznává, ale vyšetřovatelé v čele s Callanachem zůstávají skeptičtí k jeho vině vzhledem k tomu, že nemají žádné důkazy. Atmosféra na stanici houstne díky právnickému tlaku i vnitřním rozporům, což Callanache nutí k tomu, aby jednal na vlastní pěst a hledal cestu k pravdě mimo oficiální směr vyšetřování. Mezitím se inspektorka Ava Turnerová ocitá v přímém ohrožení – za cenu osobní statečnosti se snaží Natashu ochránit před hrozícím nebezpečím. Pachatel King přitvrzuje ve svých přípravách a systematicky plánuje další únos pod rouškou noci, pečlivě zahlazuje stopy a využívá dokonalé logistiky, aby nebyl odhalen.

V dramatickém momentu se Kingovi podaří Avu unést přímo pod nosem policie, když ji lstí vyláká a omámí. Do jeho soukromého „pekla“ tak přibývá nová oběť, kterou záhy podrobí surovému násilí – fyzickému i psychickému ponižování. Avě nezbývá než čelit jeho agresi, hrozbám a dobře promyšlenému vyžadování poslušnosti, zatímco zbylé ženy v zajetí rezignují a podléhají jeho vůli a disciplíně. Kingovi dává „výchovný“ proces důvod k dalšímu sadismu; Avě naopak sílí odhodlání vzdorovat a hledat východisko navzdory útrapám.

Policii se rychleji než dříve daří spojit souběžné indicie a metodicky obnovují jednotlivé scénáře únosu, analyzují Handovo zmatečné přiznání i aktuální stopy důkazů. Důležitým zjištěním, které zásadně obrací směr pátrání, je informace od Astrid (Callanachovy bývalé, která ho v minulosti nepravdivě obvinila ze znásilnění a nyní stalkuje), že má detailní znalosti o pohybu pachatele v noci zmizení Avy, včetně poznávací značky auta. Policie rychle prověřuje stopu až k podezřelé osobě, která měla možnost získávat anonymně a nepovšimnutě vozidla přes prostředníka s pestrou minulostí.

Vyšetřování zároveň odhaluje nové rysy brutality zločinů – forenzní analýza potvrzuje, že King oběti před smrtí mučí i specializovanými nástroji, což umocňuje napětí a zoufalství mezi pátrajícími. Callanach s kolegy zvládá vlastní úzkost a protivůli v osobních vztazích jen s vypětím sil a jejich práce nabírá horečnaté, nesmlouvavé tempo. Ukazuje se, že King mistrovsky zaměňuje identity svých obětí a policii systematicky mate.

Nakonec objev klíčové indicie v podobě závěti Handovy minulosti i informací o falešných tělech vede Callanacha k dramatickému závěru – dosud pohřešované ženy nemusí být mrtvé, ale naživu v Kingově zajetí. Vyšetřovatelé s tímto novým poznáním soustřeďují veškeré síly na jejich záchranu, protože čas se neúprosně krátí a život jejich kolegyně i dalších je ohrožen jako nikdy předtím. 

Luc Callanach - nový inspektor v Edinburghu, původem napůl Skot a napůl Francouz, s předchozí zkušeností z Interpolu. Na začátku naráží na nedůvěru a posměch kolegů kvůli svému cizokrajnému původu a důrazu na disciplínu. Postupně si buduje respekt týmu. Je velmi analytický, důsledný, ale zároveň uzavřený a traumatizovaný svou minulostí. V průběhu děje se mezi ním a kolegyní Avou Turnerovou vytváří hlubší vztah.

Ava Turnerová - kolegyně a blízká spojenkyně Callanacha. Má otevřenou, empatickou povahu a je oporou týmu i hlavnímu hrdinovi. Nebojí se riskovat a čelit mocným institucím, zastává se obětí a často nabízí pohled na pachatele i z lidské stránky. Ve vyšetřování hraje zásadní roli a stává se i jednou z obětí únosu.

Reginald King - hlavním pachatelem sériových únosů a vražd žen. Pracuje na univerzitě a žije dvojí život intelektuála a sadistického manipulátora. Ve svém sklepě drží ženy v zajetí, podrobuje je fyzickému i psychickému týrání pod záminkou jejich „vylepšení“. Je posedlý kontrolou, uznáním a trpí pocitem nepochopení okolím, což si kompenzuje extrémní krutostí.

Elaine Buxtonová - jedna z Kingových obětí, původně pohřešovaná právnička, která je po část děje falešně považována za mrtvou. V zajetí je vystavena dlouhodobému násilí a manipulaci, přesto se snaží bojovat o svou důstojnost i život.

Jayne Mageeová - reverendka, která se rovněž stává Kingovou obětí. Patří mezi ženy, jež byly unesené, zneužívané a dlouhou dobu považované za mrtvé. Její případ stejně jako případ Elaine spojuje rysy inteligence, samostatnosti a uzavřeného soukromého života.

Natasha - blízká přítelkyně Avy Turnerové a rektorka na univerzitě, kde je King zaměstnán, která se ve vyhrocené situaci ocitá v ohrožení a jejíž bezpečí je pro Avu silnou motivací.

Seržant Lively - člen vyšetřovacího týmu, který je výrazně zasažen bolestí ztráty kolegyně Jayne Mageeové a jeho emoce často ovlivňují atmosféru v týmu i vyšetřování.

Hand - podezřelý, který se v určité fázi vyšetřování k vraždám přizná, ale jeho vina je zpochybněna a Callanach s kolegy nadále pátrají po skutečném pachateli.

Astrid - Callanachova bývalá přítelkyně, která v minulosti sehrála negativní roli v jeho životě. V příběhu se znovu objeví a poskytne zásadní informace pro vyšetřování.

Hlavní hrdinka Trinity se probouzí v Zaynově bytě, hluboce unavená po předchozích událostech, kdy musela svého blízkého přítele Mishu zabít poté, co zjistila, že ji zradil a spolupracoval s démony. Velkou oporu jí je duch Burák, který jí připomíná, že na ni záleží nejen jemu, ale i dalším lidem v jejím životě. Přestože by se nejradši uzavřela do sebe a zoufala si, ví, že její role Urozené a Zaynovy Ochránkyně je nyní důležitější než kdy dřív. Mezi ní a Zaynem vzniklo nové pouto, které jí nejen dodává sílu, ale také přináší nové komplikace a city, které se snaží ovládnout. Zayne jí citlivě poskytuje prostor, byť i on nese následky svých vlastních vztahů, zejména s Laylou. Postupně se spolu snaží vyřešit záhadu kolem senátora Fishera, jeho spojení s démony, nově budovanou školou a Zvěstovatelem, který je podle prastarých legend předzvěstí konce světa a s Mishou měl vlastní plány.

V průběhu každodenních událostí Trinity intenzivně vnímá Zaynovu přítomnost, blízkost a ochotu pomoci, zároveň se však potýká se svými vlastními slabostmi, zejména se špatným zrakem, kvůli kterému musí v boji upravovat taktiku. Snaží se být lepší bojovnicí, sama si uvědomuje, jak je pro ni důležité dokázat si poradit bez ohledu na limity. Jejich vztah je nabitý romantickým i vnitřním pnutím – cítí zakázanou přitažlivost, kterou oba hluboce v sobě tají, protože jakékoli sblížení mezi Urozenými a jejich Ochránci je zapovězené a znamenalo by vážné následky.

Situaci zkomplikuje návštěva Rotha, Layly a Stacey. Trinity vnímá Stacey jako dívku, která se Zaynem sdílí minulost a přátelství mnohem silnější, než si dosud připouštěla. Stacey na ni reaguje s určitou nedůvěrou a zároveň dává jasně najevo, že pokud by Trinity Zaynovi nějak ublížila, ona sama to nenechá bez odezvy. Do toho všeho vstupují opět démoni: Trinity a Zayne ve městě bojují nejen s démonickými hrozbami, ale také s vlastními emocemi, vnitřními démony a s vědomím, že už nemohou být jeden bez druhého, protože jejich pouto je nyní osudové a nerozlučné.

Navzdory pocitům viny a smutku Trinity znovu a znovu nachází sílu pokračovat. Při zásahu proti démonovi je však natolik pohlcená vlastní bolestí a hněvem, že se už nedokáže ovládnout a ztrácí nad sebou kontrolu. Zayne jí připomíná důležitost soucitu i pravidla, která dělají z jejich boje skutečně spravedlivou věc. Trinity však své emoce raději skrývá pod maskou sarkasmu a tvrdosti a snaží se v sobě veškeré utrpení zamknout, protože neví, jak by se s ním jinak mohla vypořádat.

Arwen, mladá léčitelka z Jantarového království, se najednou doma ocitá v naprostém nebezpečí. Při útěku je zajata onyxskými vojáky a odvlečena do hlavního tábora Stínohradu, kde musí ze dne na den dospět, aby přežila v prostředí plném násilí, strachu a nečekaných spojenectví. Zpočátku je vězněna v temné kobce pod hradem, kde ji pronásledují vzpomínky na rodinu i nevyslovený strach z toho, co ji čeká. Nečekanou oporu však nalézá v tajemném spoluvězni, který jí navzdory hrubému chování a drsným vtipům dokáže dodat klid a odvahu, když ji přepadne záchvat paniky.

Po probdělé noci je Arwen vyvedena z vězení vojákem Barnym, jehož uzdravila, a dostává práci v apotéce a špitálu hradu. Nachází v léčení oporu, částečně zapomíná na útrapy a navazuje povrchní, přesto pro ni vzácná přátelství, například s roztržitou a výřečnou Mari. Přesto zůstává neustále pod dohledem a v napětí: hradem se pohybuje král Ravenwood, proslulý svou krutostí a nevyzpytatelností, a děsivý poručík Bert, jenž ji měl první noc na starosti. Arwen poslouchá stopy nevyřčených tajemství, když v noci náhodně zaslechne rozhovor mezi králem a jeho velitelem: zjišťuje, že Ravenwood něco horečně hledá na základě věštby a čas se krátí.

Arwen se ve špitálu náhodně znovu setkává s vězněm – pohledným, neohroženým a neuvěřitelně drzým mužem, který dokázal z hradu utéct a nepozorovaně se vrátit. Požádá ho, aby ji pomohl z pevnosti uprchnout, ale odmítne ji s tím, že ho zde ještě něco drží. Přesto se mezi nimi utváří zvláštní napětí i vzájemná důvěra: Arwen sdílí útržky svého příběhu, nevědomky se mu svěřuje se svou největší slabostí i s tím, že vždy stavěla ostatní nad své vlastní potřeby a odvahu jí podkopával strach. On ji vyzývá, aby se tolik nebála, a oceňuje její optimismus i schopnost vidět svět z té lepší stránky.

Po několika dnech na hradě Arwen díky rozhovoru s mladým řezníkem Jaemem získá šanci na útěk: v noci se chce vmísit mezi zásilky směřující do Vrbolamu. Připraví si všechno potřebné a podaří se jí přesvědčit Barneyho, aby zámek její cely zůstal nezajištěný. Těsně před útěkem ji však na nádvoří přistihne opilý poručík Bert, který jí začne vyhrožovat, a Arwen hrozí znásilnění. Zoufalé dívce nečekaně pomůže její spoluvězeň – ten se však před Bertem i všemi přihlížejícími vojáky odhalí jako samotný král Kane Ravenwood.

Zatímco Bert je krutě potrestán, v Arwen doznívá šok z ponížení i poznání, že muž, se kterým sdílela své obavy, byl celou dobu tou nejnebezpečnější osobou v zemi. Ravenwood ji staví před volbu: může zůstat na hradě jako uznávaná léčitelka, na oplátku se pokusí najít její rodinu a zaručí jim bezpečí. Pokud odmítne, skončí v mučírně. Arwen zvolí šanci na ochranu své rodiny a svobodnější život na hradě, nikoli ve vězení. V koutku duše zůstává Arwen odhodlaná najít si cestu ke svobodě na vlastní pěst, pokud se naskytne příležitost.

K jejímu vzrušení i obavám zároveň se prohlubuje také vztah mezi ní a králem Kanem Ravenwoodem – muži, kterého stále vnímá jako svého nepřítele, ale současně ho přitahuje, dráždí a provokuje. Narazí na sebe v lese, kde se Arwen podaří nalézt místo, kde by mohla najít klíčovou léčivou bylinu. Při společném dni v lese Arwen poznává jeho laskavější, zranitelnější stránku. Přesto je stále ochotná riskovat, svádět s ním slovní souboje, hádat se o smysl války i o morálku jeho rozhodnutí. 

Napětí graduje, když ji Kane přizve na diskuzní fórum mezi přední velitele a šlechtice, kde se jako cizinka odvažuje vystoupit s vlastním názorem a přispět k řešení strategické situace ohledně opálských území. Její neotřelý pohled je přijat překvapivě vřele, ale nadějný večer přeruší příjezd zajatců – a mezi nimi Arwen v šoku poznává Haldena. 

Arwen se po dramatickém odhalení Haldenova zajetí nedokáže smířit s krutostí Kanea Ravenwooda, jehož rozhodnutí popravit jejího dávného přítele mezi nimi prohlubuje napětí. Kane nakonec ustoupí a Halden se zatím ocitne v žaláři, což dává Arwen příležitost se s ním v tajnosti setkat a pomoci mu přežít v těžkých podmínkách. Haldenova manipulativnost i snaha využít city ke své záchraně Arwen znejistí, přesto se však stále cítí odpovědná za jeho osud a rozhodne se mu pomoci utéct během chystaného plesu. Do složitého plánu je zapojena i Mari s jejím ochraným kouzlem a obě riskují vše, aby Haldenovi nabídly šanci na útěk během noci zatmění měsíce.

Současně se v životě hradu a jeho obyvatel akumuluje nervozita kvůli chystané slavnosti na počest olivínského krále, která má posílit strategické aliance, ale současně poskytuje příležitost k nerušenému zmatku a nečekaným událostem. Ve víru emocí a příprav na útěk Arwen čelí svým citům ke Kaneovi, které oscilují mezi hněvem, nepochopením a stále silnější přitažlivostí. Jejich vztah je provázený žárlivostí, napětím, ale i chvílemi nečekané blízkosti a porozumění, které sílí, když spolu uvíznou ve vinném sklepě po explozi způsobené Haldenovým útěkem.

Izolace ve sklepě vede k vzájemnému sdílení bolestí a tajemství; Kane odhaluje složité dějiny fae, dávného magického národa, jehož osud se proplétá s válkou i s Arweninou minulostí. Zjištění, že fae i poloviční fae dosud žijí a že vražedné útoky a intriky v Jantaru i Onyxu mají kořeny hluboko v magii, vyvolává u Arwen nové pochopení a zmatek. Zásadními motivy se stává otázka loajality, viny a odpuštění – nejen ve vztahu ke Kaneovi, ale i při pohledu na vlastní rodinu a minulost. Přestože Arwen naplánovala utéct společně s Haldenem, její skutečné pocity vůči dětství a dávné lásce blednou ve světle nových bolestných zkušeností i rostoucí oddanosti ke Kaneovi.

Její odvaha a odhodlání jsou podrobeny zkoušce, když během nebezpečné noci opouští hrad, aby se vydala ke starému dubu pro zázračnou bylinu nořenku. Cestou musí překonat strach, vyčerpanost i smrtelné nebezpečí v podobě chimér a nakonec i krutého vlkodlaka. Během boje v sobě Arwen nachází vnitřní sílu, již v sobě dlouho hledala, a dokáže zachránit nejen sebe, ale i zraněné tvory. Vyčerpaná a těžce zraněná se nakonec vrací k hradu, kde ji nachází Kane a společně překonávají Arweninu horečku i následky smrtelného zranění díky jeho tajemné, stinné moci.

V Kaneových komnatách prožívají chvíle zvláštní důvěrnosti a Arwen poznává, jak moc se její pohled na krále i na vlastní hodnotu proměnil. Arwen nachází ve své zranitelnosti i nově nabyté síle možnost změnit nejen svůj osud, ale i pomoci dalším. Začíná chápat, že odvahu nachází právě v okamžicích strachu, a že touha po domově, spravedlnosti a lásce může být silnější než bolest minulosti nebo předsudky vůči ostatním.

K největšímu zlomu dochází na pláži tváří v tvář samotnému Lazarovi. Arwen je zde konfrontována s pravdami, které dosud skrýval Kane i všichni kolem: je poslední čistokrevnou fae a figuruje ve věštbě jako klíčová postava, jež má moc ukončit válku za cenu vlastního života. Setkání s Lazarem je otřásající; přichází o zbytky iluzí i o pocit bezpečí, když je svědkem násilí, proměn v draky, brutální bitvy a odhalení magie, jež přesahuje lidské chápání. Přesto se v ní rodí intenzivní a nelítostná síla – a spolu s ní i neuhasitelný hněv a touha zničit vše, co ohrožuje ty nejbližší.

Během krutého útoku je nucena sledovat smrt své matky, kterou ani její moc nemůže zachránit. Vlny bolesti a vzteku vyústí v expanzi fae síly pustošící nepřátelské armády; Arwen prožije krátké šílenství bolesti a ztráty, jež zesiluje její fae identitu i izolovanost. Uprostřed oceánu, na lodi s přeživšími, musí čelit faktu, že je jiná – a že její sourozenci nejspíš nejsou pokrevní rodina. Tíseň ze samoty i zrady vrcholí ve vyhroceném rozhovoru s Kanem, který přizná, že ji i on považoval za zbraň proti vlastnímu otci. Arwen mu již nemůže důvěřovat, cítí se využitá a zlomená, přesto přijímá tíhu odpovědnosti – rozhodne se najít legendární Čepel slunce a obětovat se, aby ukončila utrpení Evendellu. 

Příběh začíná v mrazivém severu Dominia, v domově Kostěného rodu, kde se mladá valkýrská novicka Wren Gravenová připravuje na zásadní zkoušku - průchod Kostěným lesem. Je zde nastíněn svět, kde kostitepci a smrťáci chrání živé před nemrtvými a jejich magie ovládá kosti – jak lidské, tak zvířecí. Wren touží po uznání a doufá, že její úspěch v nebezpečné zkoušce konečně přinese rodinnou hrdost. Ačkoli je zručná, nikdy doopravdy nezapadla: matka zemřela při porodu, otec je věčně vzdálený, babička, hlava rodu, ji bere jako ostudu a mezi vrstevníky má spíše soupeře než přátele.

V kostěných barvách a s rodovou dýkou u pasu, stojí Wren s ostatními novici a čeká na zahájení zkoušky. Každý valkýr je spárován se smrťákem a společně mají za úkol projít lesem, sklidit tři duchy a dojít do cíle za svítání. Inara Fellová, největší rivalka a zároveň sestřenice, však Wren vyzývá k osobní sázce: kdo projde lesem první cestou zvanou Páteř, ten získá rodový nůž toho druhého. Ve srovnání s Inarou – pořádkumilovnou, pravidly svázanou – je Wren chaotičtější a často jedná intuitivně. Přesto do výzvy jde naplno.

Za zvuku pochodně a pod dávnými větvemi vyrazí na riskantní trasu. Kostěný les je džunglí nemrtvých koster a přízraků, labyrintem smrtelně nebezpečným pro každého, kdo se v něm ztratí nebo podcení duchy. Wren a její smrťačka Soňa zpočátku spolupracují: chrání se navzájem, sklízí první duchy i zvířecího losa. S napětím konkurují Inaře, ale když se dostanou na mýtinu, přichází zrada – Soňa přešla na Inařinu stranu, a Wren je lstí shozena do předem nastražené pasti. Propadá se pod povrch až do skrytého masového hrobu s desítkami mrtvol a setkává se s duchy třetí úrovně, kteří ji chtějí zabít. Bojuje o holý život, improvizuje a využívá magie. Přesto, navzdory vyčerpání a strachu, se dokáže z jámy vyškrábat pomocí svých zbraní a kostního prachu.

Potlučená, zablácená a sama se vrací na konec zkoušky. Je poslední, navíc bez svého smrťáka, což je podle pravidel neodpustitelný prohřešek. Její protivnice Inara je naopak oslavována, Soňa jí kryje záda a Wren je veřejně zostuzena babičkou. Musí odevzdat rodovou dýku a je vyloučena z Kostěného rodu. Čeká ji vyhnanství: cesta na jih, aby jako neplnoprávná kostitepecká vazalka sloužila na Průlomové pevnosti na hranici prastarého Strašidelného území. Je to úkol pro neschopné, nepotřebné, trest pro ostudu rodu. Otec, který sám nese rodinná zklamání, jí příliš nemůže pomoci.

Průlomová pevnost je její nový domov: tvrz na hranici starého světa, kde vládne vojenská rutina a smutek za padlými, obklopená hrozivou Hraniční zdí a kostěnou palisádou. Kostitepecký chrám, v jehož čele stojí Odile Darrowová, je opuštěný, bez života někdejších hrdinů. Přijetí je skoupé, ale Odile, smrťačka a bývalá parťačka Wrenina slavného strýce Lockeho, je jediná, kdo v ní spatřuje víc než ostudu rodu. Poprvé se Wren dozvídá, že i slavný Locke Graven zkoušku v mládí nezvládl – a přesto se stal legendou. 

Julian poznává, že vyrobené železné brnění je práce jejich vlastního Železného rodu, což ho vede k prvnímu zásadnímu pochybování o regentovi a dalších motivacích jeho vlastních lidí. Wren a Julian pak pronásledují železný přízrak až do města Caston. Zjišťují, že město je plně funkční, plné obyvatel i těžby železa určeného pro další zbroje, které posilují armádu nemrtvých. Nad městem získává kontrolu regent, hlava Železného rodu, a zároveň strýc samotného Juliana. Ukazuje se, že regent zde v tajnosti buduje armádu neporazitelných nemrtvých válečníků – zcela nový druh hrozby, proti kterému jsou tradiční magické bariéry bezmocné.

Wren a Julian se v utajení dostanou do města, aby získali informace o skutečných záměrech regenta. Vzápětí přijíždí i zajatý princ Leo, jehož výměna má být součástí větší politické hry. Odposlechnutá tajná schůzka mezi regentem a jeho pobočníky Julianovi odhalí, že nejen že jeho vlastní smrt byla plánovaným zločinem, ale i vražda jeho otce v minulosti byla regentovou zradou. Regent je připraven všechny kompromitující svědky odstranit a upevnit si tím moc nad celým regionem. Julian je touto pravdou otřesen, hrozí, že ho citové vzplanutí zničí, nicméně Wren mu pomáhá soustředit se, a spolu najdou cestu z pasti ven. Aby ji ochránil, Julian ji donutí k útěku, sám čelí hrozícímu střetu s ozbrojenými gardisty. 

Tisaanah Vytezicová je mladá žena, která žije jako otrokyně v majetku mocného muže jménem Esmaris. Po mnoha letech těžké dřiny, zneužívání a krutostí, během kterých si zároveň rozvíjí magické schopnosti, našetří tisíc zlatých mincí potřebné k vykoupení své svobody. Její cesta je poznamenána bolestí, lítostí i nezlomnou vůlí přežít a dosáhnout změny nejen pro sebe, ale i pro další otroky a lidi v jejím rodném kraji. Při snaze o vykoupení dojde s Esmarisem k hádce, při níž je zabit, a po náročném útěku s pomocí svého přítele a otroka Serela, se Tisaanah vydává na cestu do Ary, sídla mocných magických Řádů, aby se mohla stát jejich členkou a získat nástroje a podporu pro boj za lepší svět.

K zásadnímu zlomu dochází po emotivním střetu s Maxem. Tisaanah v návalu zlosti a zoufalství konečně otevřeně přizná vše, čím prošla – své otrokářství, vinu i motivaci; její snaha proniknout do řádů totiž pramení z touhy změnit život ostatním otrokům a jejím blízkým. Max, pohnutý skutečným rozsahem její bolesti a odhodlání, konečně zaujme novou roli a rozhodne se ji skutečně učit – začne ji zasvěcovat do složitějších magických symbolů a podrobně s ní rozebírá magické techniky.

Následuje tvrdý, systematický trénink. Max staví výuku na nekompromisních základech, Tisaanah nezbývá než pilovat do detailu každý pokus, i když ji to stojí obrovské množství sil. Společně tak začínají tvořit sehraný, byť stále rezervovaný tým.

Jednoho dne se Max a Tisaanah vydají společně do města, kde navštěví ateliér magických zbraní a dílnu mistryně Viy. Tam Tisaanah poprvé na vlastní oči vidí a rozebírá skutečné artefakty a poslouchá rozpravy o tom, jak funkce a krása v magii i zbraních musí kráčet ruku v ruce. V ulicích města se Tisaanah seznamuje nejen s jeho různorodostí, ale i s politickými realitami – dramatickým okamžikem je setkání s královnou Sesri a jejími slepými strážkyněmi při veřejném procesu s jedním z šlechticů. Napětí, emoce davu i sama Tisaanahina schopnost vnímat pocity druhých ji doslova přemohou. Max se v rozhodujícím okamžiku stává jejím opěrným bodem – ale současně se jejich soukromí rozpadá ve chvíli, kdy královna Maxe přímo vyvolá z davu jménem. Maxantarius byl donucen předstoupit před královnu Sesri a neuctivě s ní debatoval o minulých válečných zásluhách i osobních tragédiích. Královna bez váhání demonstruje svou moc – při procesu nechává před očima davu popravit šlechtice Savoje s tím, že jeho smrt má být výstrahou a potvrzením její vlastní odhodlanosti. Maxova odvážná slova dokáže odvrátit nejhorší jen díky přímluvě, výjimečnému postavení a dávným zásluhám z války, jejichž tíha na něm stále spočívá. 

Výprava do Threllu je velmi nebezpečná a časově omezená. Cesta je usnadněna magickým systémem stratagramů, díky kterému se mohou rychle přemisťovat, avšak fyzické i psychické nároky jsou obrovské. V Threllu nacházejí zdevastované a zmrzačené krajiny i lid, který je utlačován a zotročován. Tisaanah a její společníci bojují proti otrokářům s nekompromisní brutalitou – Tisaanah využívá svou unikátní schopnost rozkládat tkáně dotekem a moc Reshaye, což ji činí téměř nezastavitelnou ve svém hněvu a touze po pomstě.

Boje jsou krvavé a nemilosrdné, plné psychického vypětí a vnitřního zrání. Tisaanah se potýká nejen s fyzickým nebezpečím, ale i s vnitřními démony a balancováním mezi vlastní lidskostí a mocí, kterou má díky Reshaye. Napětí narůstá, protože se blíží střet s hlavními nepřáteli, otrokáři a jejich mocenskými strukturami, které se snaží udržet kontrolu nad Threlem. 

#0 Balada o ptácích a hadech

#0,5 Úsvit sklizně

#3 Síla vzdoru