Autor/ka: Jay Kristoff
Série Nikdynoc shrnutí:
#3 Rozetmění (tato stránka)
Vše pod tímto textem obsahuje spoilery.
Co se stalo v Rozetmění?
Po osmi letech krutých bojů, ztrát a touhy po pomstě se Mia Corverová konečně dočkala vítězství, když v aréně Božího hrobu zabila své úhlavní nepřátele a zachránila svého mladšího bratra Jonnena. Přestože ji naplňuje radost z úspěchu, brzy se musí vypořádat s chaosem, který její činy rozpoutaly, a s nečekanou nenávistí svého bratra, jenž ji obviňuje z vraždy jejich otce. Mia s ním prchá temnými kanály a podzemím města, přičemž Jonnen, sám zmítaný vztekem a zmatkem, odmítá přijmout její vysvětlení i jejich rodinné pouto. Jejich útěk je plný nebezpečí – nejen kvůli pronásledování ze strany Rudé církve a legionářů, ale i kvůli bouřkovým drakům, kteří představují smrtelné riziko v zaplavených chodbách.
Mia je nucena bratra svázat, aby ho ochránila i udržela pod kontrolou, a společně se dostávají až na břeh, kde se skrývají před pronásledovateli. Jejich vztah je napjatý, poznamenaný vzájemnou nedůvěrou, bolestí a odhalením, že Jonnen je skutečně jejím bratrem, i když on to odmítá přijmout. Ve stínu chaosu, který v metropoli vypukl po vraždě Scaevy a kardinála, se Mia snaží najít své přátele Ashlinn a Mercuria, kteří však záhadně zmizeli.
Při hledání úkrytu v kapli Rudé církve je Mia napadena bývalými spolubojovníky, Solisem a Pštem, a jen s vypětím všech sil uniká, přičemž ji zrazuje i vlastní bratr, který volá na pomoc stráže a označuje ji za vražedkyni. Do situace zasahuje tajemná postava, která zachrání Miu před jistou smrtí, ale přesto je zraněna jedem a upadá do bezvědomí.
Jsem dcera temnoty mezi hvězdami. Jsem myšlenka, která budí ze sna parchanty tohoto světa zpocené uprostřed nikdynoci. Jsem pomsta všech osiřelých dcer.
Mezitím se Mercurio probouzí v Tiché hoře, sídle Rudé církve, kde je konfrontován Paní Čepelí Drusillou kvůli své zradě a pomoci Mie. Drusilla mu dává najevo, že je nyní návnadou, protože Mia pro něj přijde, a Mercurio si uvědomuje, jak silné pouto mezi nimi vzniklo – je pro Miu otcem více než její vlastní otec. V rozhovoru s kronikářem Aeliem v knihovně Černé Matky si Mercurio uvědomuje, jak se církev vzdálila svému původnímu poslání a jak se víra změnila v prázdný rituál. Setkává se zde s knihami, které popisují příběh Mii a jejího života, což v něm vyvolává úžas a obavy o její další osud.
Mia se mezitím probouzí na podivném, děsivém místě, kde je obklopena reliéfy křičících ženských tváří a rukou, a zjišťuje, že je zde sama s Jonnenem. Jejich rozhovor je plný bolesti, hněvu a vzájemného nepochopení, přesto se nakonec vydávají společně temnými tunely, vedeni svými stíny, které je táhnou k neznámému cíli. Cestou se k nim přidávají Miini démoni, pan Laskavý a Zatmění, a v temné síni plné černé krve se znovu setkávají s Ashlinn. Jejich radostné shledání je však přerušeno příchodem tajemné postavy – Trica, Miina dávného přítele a milence, který byl kdysi zavražděn Ashlinn.
Tric, nyní přízrak a průvodce, jim odhaluje pravdu o původu jejich schopností a o samotné podstatě světa. Vysvětluje, že Mia a ostatní Temní i jejich démoni jsou úlomky roztříštěné duše boha Měsíce, Anaise, syna Niah a Aa, jehož smrt a roztržení těla daly vzniknout Božímu hrobu a jeho magii. Mia je vyvolená Matky noci, má za úkol znovu spojit rozptýlené části Anaise a obnovit rovnováhu mezi světlem a tmou, mezi dnem a nocí. Zároveň se dozvídá, že její síla roste vždy, když zabije jiného Temného, a že její démoni jsou rovněž částmi téhož boha.
V závěru těchto událostí Ashlinn Mie odhaluje šokující pravdu: Julius Scaeva, kterého Mia zabila, byl ve skutečnosti jen dvojník, a skutečný Scaeva je stále naživu. Navíc jí sděluje, že Scaeva je nejen jejím úhlavním nepřítelem, ale také jejím skutečným otcem. Tento objev Miu zcela zdrtí a staví ji před novou, dosud nejtěžší výzvu – nejen dokončit svou pomstu, ale zároveň pochopit a přijmout vlastní minulost a osud, který je spojen s budoucností celého světa.
Mia je zcela pohlcena vnitřním chaosem, kde se v ní mísí hněv, pochybnosti a hluboký smutek. Zjištění, že muž, kterého celý život považovala za otce a pro jehož pomstu obětovala osm let, nebyl jejím skutečným otcem, ji srazilo na kolena. V této křehké chvíli je jí oporou Ashlinn, která ji objímá a snaží se ji utěšit, zatímco démoni pan Laskavý a Zatmění ji chrání svým chladným dotekem. Mia však nedokáže dlouho zůstat v zármutku a nechává v sobě opět vzplanout hněv, který ji žene vpřed – rozhodne se čelit Juliu Scaevovi, skutečnému otci, který stojí za smrtí její rodiny i za jejím utrpením.
Po útěku z podzemí města se Mia, Ashlinn, Tric a Jonnen prodírají ulicemi Božího hrobu, kde panuje napětí a chaos po nedávných vraždách. Celé město se shromažďuje na fóru, aby vyslechlo projev konzula Scaeva, který překvapivě přežil pokus o atentát. Scaeva ovládne dav svými slovy, potvrzuje smrt kardinála Duoma a sám se prohlašuje císařem, čímž fakticky ruší republiku. Jeho charisma a schopnost manipulovat masami jsou zjevné, dav mu nadšeně aplauduje, zatímco Mia v sobě dusí odpor a nenávist.
Mia se rozhodne využít chaosu a proniknout do konzulových komnat, aby Scaevovi konečně čelila. Cestou zabíjí několik stráží a v myšlenkách se vrací k tomu, co jí Tric prozradil o jejich původu – že jsou úlomky roztříštěného boha a jejich schopnosti i démoni jsou součástí této pradávné magické rovnováhy. V soukromí Scaeva odhaluje Mie další část pravdy: přiznává, že ji skutečně zplodil, že zabil její matku a adoptivního otce, protože byli jeho nepřáteli, a nabízí jí místo po svém boku jako dědičce nové dynastie. Mia je konfrontována nejen s pravdou o svém původu, ale i s krutostí světa, v němž každý, kdo hraje o moc, je nucen obětovat vše, včetně svých blízkých.
Jejich setkání je plné napětí, výhrůžek a manipulací. Scaeva drží Miu v šachu nejen svou mocí, ale i tím, že má v rukou život jejího učitele Mercuria, a požaduje po ní, aby mu přivedla Jonnena, svého bratra. Mia však odmítá podlehnout a odchází, odhodlaná najít vlastní cestu navzdory všem hrozbám.
Mezitím se děj přesouvá k Mraku Corleonovi, liisijskému korzárovi, který po krvavých událostech v aréně přichází o své sázky a je nucen rychle opustit město. Na jeho loď nastupuje Ashlinn v převleku za jeptišku, Tric jako její ochránce a s nimi i Mia s Jonnenem. Všichni doufají, že v bezpečí Krvavé děvečky uniknou hrozícímu nebezpečí a dostanou se do Ashkahu, kde je držen Mercurio.
Na lodi panuje napětí, Mia se snaží vyrovnat s novou realitou, Jonnen je stále plný nedůvěry a hněvu vůči sestře, zatímco mezi Ashlinn a Tricem visí nevyřčené křivdy a bolest z minulosti. Cestou je loď zadržena válečnou lodí Luminatii, což vyvolá další vlnu obav a neklidu. Jejich zájem se však neupírá na pašovaný náklad, nýbrž na osoby, které by mohly být na útěku před císařem Scaevou. Přestože se Mrak snaží situaci zvládnout svým šarmem a lstivostí, je jasné, že posádka je v nebezpečí a že cesta za záchranou Mercuria a za odpověďmi na otázky vlastního původu bude ještě dlouhá a plná překážek. Ashlinn v převleku za jeptišku a Tric v roli jejího ochránce se snaží předstírat nevinnost, ale Falco díky detailu na botách odhalí jejich pravou identitu, což vede k prudkému a krvavému střetu. Do boje se zapojují i démoni a Jonnen, který je stále nedůvěřivý a vzdorovitý vůči Mie. Zatímco na lodi vypuká chaos a Věrná, válečná loď Luminatii, je zničena výbuchem, Mia se v boji proslaví svou smrtící zručností a nakonec se jí podaří dostat zpět na Krvavou děvečku, kde ji kapitán Mrak Corleone přijímá mezi posádku.
Po boji následuje napjatá večeře, kde se ukazují rozpory nejen mezi Miou a jejím bratrem Jonnenem, ale i mezi ostatními členy skupiny. Tric a Ashlinn si navzájem vyčítají zrady a bolestné události z minulosti, což vyústí v hádku a odchod Ashlinn z místnosti. Mia vzpomíná na svou zkoušku v Rudé církvi, kdy odmítla zabít nevinného chlapce, což ji stále pronásleduje. Tric, který tuto zkoušku prošel, se cítí zrazen a nepochopen. Po jejich odchodu zůstává Mia s kapitánem Corleonem, který jí vypráví tragický příběh svého bratra a odhalí, že biskup Duomo, kterého Mia zabila, byl zodpovědný za jeho smrt. Tento osobní příběh prohlubuje jejich vzájemné porozumění a vytváří mezi nimi zvláštní pouto.
Mezitím Mercurio v Tiché hoře zkoumá záhadné knihy, které popisují Miin život a její skutky, a je znepokojen tím, jak přesně předpovídají budoucnost. V rozhovoru s kronikářem Aeliem přemítá o tom, zda lze osud změnit, nebo zda je vše předurčeno. Jeho obavy o Miu a její bezpečí rostou, zejména když zjišťuje, že Scaeva poslal po její stopě všechny Čepele Rudé církve a že Ashlinn má na zádech vytetovanou mapu ke Koruně Měsíce, což z ní dělá klíčovou postavu v nadcházejícím střetu. Mercurio proto uzavírá spojenectví se sorcerii Adonaim a jeho sestrou Marielle, kteří mu přislíbí pomoc na základě starého dluhu vůči Mie.
Ti, kdo nic nechtějí, nic nezískají – a ti, co za nic nebojují, si nic neudrží. A tak Mia bojuje. Vítězí i prohrává. Získává i ztrácí. Nejen sny, ale i přátele.
V Bílé pevnosti mezitím bývalí gladiátoři, Remusovi sokoli, slaví nově nabytou svobodu a nečekaně se stávají majiteli zchátralého divadla. Jejich radost však přeruší Miina návštěva, která se s nimi chce rozloučit a nechce je zatahovat do dalšího nebezpečí. Její démon pan Laskavý však Sokolům prozradí, jak nebezpečná je situace, a přes Miin odpor se rozhodnou ji doprovodit do Ashkahu, kde chtějí zachránit Mercuria. Mia je dojatá jejich loajalitou, ale zároveň se obává o jejich životy.
Na lodi se vztahy mezi členy skupiny dále vyostřují, zejména mezi Ashlinn a Tricem, kteří soupeří o Miinu přízeň a řeší bolestné vzpomínky na minulost. Mia se snaží najít cestu k Jonnenovi, ale jejich rozhovory jsou plné nedůvěry a vzájemných výčitek. Přesto v ní roste odhodlání chránit svého bratra i přátele, ačkoli si uvědomuje, že cesta do Ashkahu a střet s Rudou církví bude nebezpečný a možná i osudový. V těchto chvílích nachází útěchu v blízkosti Ashlinn, jejichž vztah se prohlubuje v intimních chvílích, kdy se Mia na chvíli může oprostit od tíhy svých povinností a strachu o budoucnost. Všichni však vědí, že před nimi leží těžká zkouška, a Mia je rozhodnutá čelit všem nebezpečím, která je čekají, s odvahou a odhodláním, které ji dovedly až sem.
Bouře, která loď sužuje, je nejen přírodní, ale i magická – Tric varuje, že božstva, dcery svého otce, vnímají Miu jako hrozbu a budou se ji snažit zastavit. Kapitán Corleone odhalí, že v podpalubí pašuje obrovské množství výbušné arkemické soli, což zvyšuje napětí a riziko. Mia se v bouři vydává na palubu, kde je svědkem Tricovy modlitby k Matce a jeho zápasu s živly. Strach a pocit vlastní zranitelnosti ji přivádí zpět k bratrovi Jonnenovi, s nímž navazuje křehké smíření a nabízí mu útěchu v těžkých chvílích, kdy oba čelí svému strachu.
Po vyčerpávajícím týdnu dorazí posádka do přístavu Galante, kde Mia a její společníci nakupují zásoby a koně pro další cestu po souši, aby se vyhnuli dalším útokům božských sil na moři. Skupina se vydává na cestu v přestrojení za vojáky, což jim má usnadnit průchod nebezpečným územím. Cestou je provází nejen špatné počasí, ale i vzájemné žerty a sdílení osobních příběhů, které pomáhají udržet morálku. Mezi bývalými gladiátory vznikají nová pouta – Bryn se sblíží s Vlnotvůrcem, což však přeruší náhlý a brutální útok Čepelí Rudé církve.
V ruinách staré věže je skupina přepadena, Bryn a Vlnotvůrce jsou zákeřně zavražděni, ostatní omámeni mdlobníkem. Mia díky svým schopnostem vzdoruje a v krvavém boji zabíjí několik útočníků, ale nakonec je přemožena a upadá do bezvědomí. Po probuzení zjišťuje, že její přátelé jsou mrtví a ztrácí i svého stínového kocoura, kterého v záchvatu vzteku vyžene. Tric, který ji zachrání, jí vyznává lásku a vysvětluje, že se vrátil ze smrti jen kvůli ní, což v Mie vyvolává silné emoce a pocit rozpolcenosti mezi minulostí a přítomností.
Mia se v bolesti a zármutku snaží najít smysl v tom, co se stalo, a přemýšlí o svém osudu i o tom, jak je její život propleten s božskými silami a dávnými kletbami. Přestože ztrácí další blízké, její společníci – Sidonius, Mečopěvka a Řezník – ji odmítají opustit a rozhodnou se pokračovat s ní, navzdory nebezpečí. Mia si uvědomuje, že ačkoli je její cesta plná bolesti a smrti, není v tom sama, a v ohni a temnotě nachází novou přísahu: pomstít ztracené a čelit svému otci i Rudé církvi až do konce.
Po dvou týdnech únavné cesty v dešti dorazila skupina vedená Miou do přístavního města Amai, nechvalně známého jako doupě pirátů, vrahů a zlodějů, kde platí tvrdá pravidla pirátského kodexu a vládne král Einar Valdyr, přezdívaný Černý vlk z Vaanu. Řezník, který zde vyrůstal, varuje ostatní před nebezpečím, ale také vysvětluje pravidla „osolených“, tedy těch, kdo jsou přijati mezi posádku a chráněni pirátským bratrstvím, a popisuje i další zákony, které určují hierarchii a dědictví mezi piráty. Město je nejen útočištěm pro zločince, ale také rušným tržištěm, kde se mísí rozmanité vůně, národy i kultury. Skupina se převlékne z vojenských stejnokrojů, aby nebudila pozornost, a zamíří do slavné taverny Ta Hospoda, kde mají čekat na kapitána Corleona.
V hospodě se snaží zapadnout mezi hlučné a drsné osazenstvo, ale brzy dojde ke konfliktu, když Ashlinn obtěžují členové posádky Oběšence. Mia a Ashlinn se brání a rvačka skončí zlomenými zuby a krvavými obličeji, což přitáhne pozornost místních pirátů. Skupina se rozhodne přesunout do jiného podniku, aby se vyhnula dalším potížím, a mezitím se Tric vydává zjistit informace o zpožděné lodi Krvavá děvečka. Mia se v noci potýká s neklidnými sny a přemýšlí o svém osudu.
V Tiché hoře mezitím probíhá napjatá porada představených Rudé církve, kde se řeší nejen smrt Desetiruké a dalších Čepelí, ale i otázka, jak naložit s Mercuriem a jak využít schopností Marielle k vytvoření dalšího dvojníka pro císaře Scaevu. Adonai a jeho sestra Marielle kují vlastní plány, které směřují k návratu dávné magie a obnovení rovnováhy mezi světlem a temnotou, zatímco Drusilla s dalšími představenými hledá v knihovně třetí díl kroniky Nikdynoci, která může obsahovat klíčové informace o Mie.
Mia se mezitím v Amai snaží najít klid, ale je přepadena vzpomínkami, pochybnostmi i touhou po blízkosti. V noci ji vyhledá Ashlinn a dojde mezi nimi k hlubokému sblížení, které jim na chvíli umožní zapomenout na nebezpečí kolem. Jejich intimní chvíle však přeruší příchod Vlčí hlídky, která je spolu s ostatními členy skupiny zatkne a odvleče do pevnosti, kde vládne král pirátů Einar Valdyr. Skupina je odzbrojena a předvedena před Trůn ničemů, kde Valdyr rozhoduje o jejich osudu. V aréně, kde se konají krvavé souboje nad přílivovým jezírkem s leviathanem, je Mia vyzvána k „rvačce“ podle pirátského kodexu, aby obhájila čest své skupiny.
Díky odvaze, lstivosti a pomoci svého démona Zatmění využije Mia chaosu v aréně, přesune se stínem přímo k trůnu a v brutálním souboji zabije samotného krále Valdyra. Jeho hlavu odsekne a před zraky šokovaných pirátů usedá na Trůn ničemů, čímž podle zákona dědictví získává nejen Valdyrovu pozici, ale i respekt a moc nad celým městem. Tímto činem nejen zachrání své přátele před jistou smrtí, ale zároveň se stává novou silou v pirátském světě, připravenou čelit dalším výzvám a nebezpečím, která ji čekají.
Mia se po krvavém převzetí vlády nad pirátským městem Amai stává Královnou ničemů, ale brzy poznává, že její nová moc je vratká a její pozice nebezpečná. Její vztah s první důstojníkem Ulfrem Sigurssonem je napjatý, protože on i posádka čekají na příležitost, jak ji sesadit, a Mia si je vědoma, že ji drží na trůnu jen strach a respekt vycházející z její temné pověsti. Přestože nikdy nebyla námořnicí, dokáže si vydobýt autoritu a nabídne Sigurssonovi obchod: pokud ji dostane přes Moře smutku na největší a nejpevnější lodi Černá bánší, přenechá mu po úspěchu trůn i loď. Ashlinn a ostatní přátelé odplouvají na Krvavé děvečce, zatímco Mia s Tricem a posádkou Bánší čelí na moři nejen zuřivé bouři, ale i magickému hněvu bohyň, které ji chtějí zničit.
Na palubě se napětí mezi Miou a Tricem vyostří, když se jejich vztah střetává s minulostí a současností. Tric stále touží po Mie, ale ona se rozhodne zůstat věrná Ashlinn, což mezi nimi vyvolá bolest a nevyřčenou lítost. Bouře na moři je ničivá, posádku děsí útoky bílých draků a nakonec i obrovského leviathana, jehož chapadla drtí loď. Když se posádka v panice obrátí proti Mie a chce ji obětovat, aby si usmířila božstva, Mia využije své temné síly, rozdrtí vzbouřence a s Tricem uniká ze zkázy lodi pomocí magie stínů. Po boji s leviathanem a zradě posádky dokáže Mia s Tricem přeskočit stíny vln až na pevninu, kde poprvé skutečně uvěří ve svou moc a osud.
Láska je kapka v oceánu toho, co k ní cítím. Láska je jediné slunce na nebi plném hvězd.
V Poslední naději se Mia opět setkává s Ashlinn, Jonnenem a svými přáteli, kteří přežili bouři na Krvavé děvečce. Dozvídá se, že její spojenci v Rudé církvi – Adonai, Marielle a kronikář Aelius – připravili plán na útok do Tiché hory, kde je držen Mercurio a kde se mají sejít všichni hlavní nepřátelé: představení církve i císař Scaeva. Skupina se vydává přes poušť v karavaně, Mia se v rozhovoru s bratrem Jonnenem zamýšlí nad svou povahou, vinou a pomstou, a přiznává si, že není hrdinka, ale žena poháněná bolestí a nenávistí.
Po příjezdu k Tiché hoře se Mia a její společníci rozdělí, aby každý splnil svou část plánu. Mia se vydává na vražednou pouť za představenými církve. Své bývalé učitelce Pavoukobijce podřízne hrdlo, Myšáka zabije kuší a Solise, slepého mistra meče, smrtelně zraní v brutálním zápase v lázních. Všechny tyto vraždy jsou osobní, plné vzteku, zklamání i určitého smíření s tím, co ji Rudá církev naučila a co jí vzala. Mezitím se v Tiché hoře scházejí Drusilla, císař Scaeva a ostatní představení, kteří díky třetímu svazku kroniky Nikdynoci vědí, že Mia dorazí a plánují její smrt. Drusilla přesvědčí Scaevu, že Mia je příliš nebezpečná na to, aby ji nechali žít, a připraví past.
Zatímco Mia postupně likviduje své staré nepřátele, Mercurio je v Tiché hoře uvězněn a dozvídá se, že Scaeva souhlasil s Miinou popravou. Tato zpráva mu přivodí těžký infarkt, což ukazuje, jak hluboké pouto a otcovskou lásku k Mie cítí. Všechny dějové linie se sbíhají v Tiché hoře, kde se schyluje k rozhodujícímu střetu mezi Miou, jejími spojenci, Rudou církví a císařem, přičemž každý z nich má své tajné plány a motivace. Mia je rozhodnutá bojovat nejen o pomstu, ale i o osud těch, které miluje, a poprvé skutečně věří ve svou vlastní sílu a v to, že může změnit svět.
Mia se spolu se svými spojenci připravuje na útok na Tichou horu, sídlo Rudé církve, kde je připravena past pod vedením Paní Čepelí Drusilly a císaře Scaevy. Drusilla, poháněná touhou po moci a bohatství, shromáždí nejlepší vrahy církve a rozestaví je do strategických pozic, aby Miu a její druhy zlikvidovali. Vše se zdá být pod kontrolou, dokud Mia nevyužije lstivého plánu: místo sebe a svých přátel ukryje do karavany sud arkemické soli, který v rozhodující chvíli exploduje a zničí většinu elitních Čepelí. V nastalém chaosu Mia vtrhne do stájí a v krvavé vřavě likviduje jednoho protivníka za druhým, přičemž její hněv a odhodlání jsou poháněny bolestí ze ztráty blízkých a touhou po pomstě.
Současně se její společníci probíjejí do nitra Hory, zatímco Mia čelí Solisovi, mistrovi meče, který kdysi pomohl zničit její rodinu. V brutálním souboji, kde jde o čest i osobní vyrovnání, Miu nakonec zachrání nejen její šermířské umění, ale i symbolická síla meče z hrobové kosti, která nakonec rozhodne o Solisově smrti. Po vítězství nad Solisem Mia pověří své přátele, aby pokračovali v plánu a odřízli únikovou cestu, zatímco ona sama se vydává za svým otcem Scaevou, který mezitím prchá do hlubin Hory.
Během útěku Scaeva zabíjí Miiny přátele: Naev je sražena ze schodů, Řezníkovi podřízne hrdlo a stínový had Šepot zničí Zatmění, Miinu démonku. Jonnen, Miin bratr, je svědkem otcovy brutality a vnitřně bojuje mezi loajalitou ke své rodině a hrůzou z otcových činů. Nakonec podlehne autoritě a nechá se Scaevou odvést, čímž Mia přichází nejen o bratra, ale i o další kousek naděje.
Mia mezitím pokračuje ve své cestě pomsty a v Síni chvály konfrontuje Drusillu, Paní Čepelí, která je nyní bezmocná a poražená. Mia ji krutě potrestá za všechny zrady a vraždy, které církev spáchala, a do její kůže vryje jména padlých, než jí zasadí smrtící ránu. Po této krvavé odplatě se Mia setkává s kronikářem Aeliem, který jí odhalí pravdu o jejím osudu, původu církve i o tom, že on sám je synem Cleo, první Vyvolené Temné Matky. Aelius vysvětluje, že Mia je předurčena shromáždit střípky duše boha Měsíce Anaise a obnovit rovnováhu mezi nocí a dnem, což však znamená, že bude muset obětovat vlastní život.
Mia je rozpolcená mezi touhou po pomstě, láskou k Ashlinn a vědomím, že její cesta může skončit smrtí. V rozhovoru s Temnou Matkou Niah v říši snů odmítá slepě přijmout svůj osud a požaduje důvod, proč by měla obětovat vše, co miluje. Zároveň se v ní probouzí vzdor a touha rozhodovat o svém vlastním životě, ne jen naplňovat cizí plány. Zatímco se Mia snaží najít odpovědi, Ashlinn je v tichu Tiché hory otrávena stínovým jedem, který do vína nastražila Pavoukobijka před svým útěkem. Tric se zoufale snaží najít protijed, ale všechny zásoby jsou záměrně zničeny. Mia v agónii sleduje, jak její milovaná umírá v náručí, a její bolest a hněv dosahují vrcholu. Všechny ztráty a zrady, které utrpěla, ji ženou k rozhodnutí, zda přijme svůj úděl, nebo se pokusí vzdorovat i samotným bohům.
Jak kniha skončila?
Jonnen, nyní pevně svázaný s vůlí svého otce Scaeva, prožívá návrat do luxusu císařského domu, kde je přivítán ženou, která se vydává za jeho matku, a je obklopen okázalostí i chladnou formálností nové role. Přesto cítí prázdnotu a vinu za ztrátu svých blízkých, zejména za smrt Řezníka a Zatmění, a jeho loajalita k otci je vykoupena bolestí a vědomím, že se odvrátil od sestry. Setkání s otcem je poznamenáno napětím a odhalováním pravdy o jeho původu – Scaeva mu potvrdí, že je opravdu synem Alinne Corverové a bratrem Mii, a že Liviana, která jej vychovala, není jeho skutečná matka. Scaeva současně Jonnena vyslýchá ohledně Miiných plánů a jejích společníků, zajímá ho zejména Koruna Měsíce a moc, která je s ní spojena. Jonnen otci prozradí, že Mia se vydala sjednotit střípky Anaisovy duše a že k tomu vede cesta přes Korunu Měsíce, zatímco Scaeva, poháněný touhou po absolutní moci, se rozhodne získat sílu boha pro sebe.
Společně sestoupí do katakomb pod městem, kde se nachází jezírko černé krve, pozůstatek božské moci. Scaeva neváhá a vstoupí do jezírka, pohltí jeho obsah a stane se ještě mocnějším, což v Jonnenovi vyvolá strach i fascinaci. Po návratu na povrch Scaeva demonstruje nově nabytou sílu, která z něj činí téměř božskou bytost, a nařídí Jonnenovi, aby mu nakreslil mapu ke Koruně Měsíce.
Nemám ruce, nemůžu ji podržet. Nemám paže, nemůžu ji zachránit. Můžu se jen dívat a modlit se.
Mezitím Mia oplakává smrt Ashlinn, kterou pohřbí v Síni chvály, a ztrácí poslední naději na šťastný konec. Její zármutek je přerušen vizí a fyzickou agonií, v níž pochopí, že Scaeva pozřel zkaženou krev boha a stal se tak nositelem ničivé, šílené moci, která může zničit celý svět. Přesvědčí své přátele, že na střet s ním už nestačí, protože jeho síla převyšuje všechny smrtelníky, a rozhodne se vydat ke Koruně Měsíce, kde doufá, že získá moc, která by mohla vyrovnat síly.
Loučí se se svými nejbližšími, zejména s Mercuriem, který jí byl otcem, a s Tricem, jenž ji miluje, ale chápe, že Mia musí svou poslední cestu absolvovat sama. Mia putuje přes Šepotající pustiny, pronásledovaná sedmnáctou legií, a čelí nejen smrtelným nebezpečím pouště, ale i vlastnímu strachu, samotě a vzpomínkám na všechny, které ztratila. Po krvavém střetu s jezdci legie a útěku před jejich vojskem dorazí k Černokrajovým horám a nakonec do nitra kráteru, kde nalezne skutečnou Korunu Měsíce – gigantickou lebku padlého boha Anaise.
Uvnitř lebky ji čeká Cleo, první vyvolená Niah, která po staletí shromažďovala a požírala střípky božské duše a je zosobněním naprosté moci i šílenství. Cleo ovládá legie démonů a stínů, včetně pana Laskavého, a v souboji s Miou je zpočátku neporazitelná. Mia v boji propadne zoufalství a strachu, poprvé v životě je nucena čelit své vlastní slabosti bez pomoci démonů. Právě v této chvíli však v sobě objeví pravdu: strach není slabost, ale součást života, a skutečná odvaha znamená nebýt jím ovládán. Díky tomuto poznání dokáže Cleo porazit, sjednotí v sobě všechny střípky Anaisovy duše a stává se novou nositelkou božské moci.
Mezitím v athenaeu, magické knihovně, starý kronikář Aelius cítí, že je vše dokonáno – Mia uspěla, jeho matka Cleo je mrtvá a jeho vlastní úkol je u konce. S úlevou a klidem sleduje, jak plameny pohlcují knihy, které byly svědky a nositeli tolika příběhů, a v tomto ohni nachází konečně vytoužený odpočinek. Tric se mezitím loučí se vzpomínkou na Ashlinn, odpouští jí i sobě bolest a zradu, které je spojovaly, a symbolicky se zbavuje posledních pout, jež ho držela v minulosti, aby mohl přijmout svůj skutečný úděl.
V Božím hrobě se schyluje k temnotmě a město zachvacuje karnevalová horečka i strach z blížící se noci. Mercurio, Sidonius, Mečopěvka a Adonai se v přestrojení snaží proniknout do Scaevova paláce, aby zachránili Jonnena a Marielle. Díky lstivému rozptýlení a kruté efektivitě Adonaie, který ovládá krev jako zbraň, se jim podaří dostat až do nitra paláce, kde však padnou do léčky. Jsou zajati a předvedeni na Scaevův velkolepý galavečer, kde se shromáždila společenská elita a kde Scaeva, nyní posedlý boží mocí, usedl na trůn jako skutečný císař. V sále panuje napětí, strach a pocit, že moc, kterou Scaeva získal, překračuje hranice lidskosti. Všichni v místnosti cítí, že se schyluje k něčemu děsivému.
Adonai v záchvatu zoufalství rozpoutá krvavý masakr, jeho magie kosí stráže a hosty, ale Scaeva, chráněný boží silou, přežije i smrtelná zranění. V brutálním střetu Adonai zabije Scaevu, ale císař se díky temné moci zvedá z mrtvých a v odvetě roztrhá Adonaie na kusy. Síní se šíří panika, stíny ožívají a Scaeva se mění v monstrum, jehož hněv a bolest hrozí zničit vše kolem. V chaosu je zabita i Liviana Scaevová, Jonnenova nevlastní matka, a síň se mění v bojiště, kde už neplatí žádná pravidla.
Do této zkázy přichází Mia, proměněná a oděná v noc, s křídly z temnoty a mečem z hrobové kosti. Její příchod je předzvěstí zúčtování, které má rozhodnout o osudu města, císařství i samotného světa. Město se před ní rozestupuje v panice, lidé prchají před její mocí, stíny ji vítají jako svou královnu. Mia je teď zosobněním pomsty, rovnováhy a nového řádu, a s veškerou nocí po svém boku kráčí vstříc poslednímu střetu se svým otcem a jeho božskou silou.
Ale tři slunce se teď kloní k západu a přichází temnotma – může ji vůbec přežít?.
Město Boží hrob se zmítá v naprostém chaosu, země se otřásá, ulice zaplavuje panika a oheň, zatímco se odehrává poslední střetnutí mezi Miou a jejím otcem Scaevou, oba proměnění v titánské bytosti naplněné božskou mocí. V sále, kde se schyluje k rozhodujícímu boji, je Jonnen uvězněn za mřížemi stínů, Ashlinn se vrací z Propasti, aby mu pomohla, a Mercurio s dalšími přeživšími prchají z města, které se hroutí do moře.
Bitva mezi Miou a Scaevou je nelítostná, oba si jsou rovní silou i hněvem, jejich střet ničí město i vše, co zbylo z jejich lidskosti. Vše se zdá být ztraceno, dokud Ashlinn a Jonnen, poháněni láskou a odvahou, nezasáhnou v pravou chvíli. Jonnen, se střípkem boží moci v sobě, využije dýku z hrobové kosti a zasadí otci ránu, která prolomí jeho obranu. Mia využije příležitosti, probodne Scaevu mečem a s konečnou platností ukončí jeho život, čímž zároveň završuje svůj příběh pomsty i oběti.
V okamžiku, kdy se vše hroutí a svět se zdá být na pokraji zániku, Mia i Scaeva splynou s božskou podstatou, stávají se součástí nově zrozeného boha Anaise. Mia v tomto transcendentním stavu pochopí, že skutečná síla není v nenávisti, ale v lásce a schopnosti odpustit, a když Anais konečně usedá na svůj trůn, rovnováha mezi nocí a dnem je obnovena. Mia se loučí se světem, který tolik milovala i nenáviděla, a její oběť umožní zrození nového řádu.
Po bitvě zůstává Boží hrob v troskách, přeživší prchají na lodích do bezpečí, zatímco Mercurio a Jonnen hledí do budoucnosti, v níž magie a božská moc žijí dál v nových podobách. Mia se společně s Ashlinn a Trickem setkávají na břehu tichého jezera a jejich láska je potvrzena v novém, věčném světě, kde už je nic nerozdělí. Příběh Mii Corverové tak končí v rovnováze, v objetí těch, které milovala, a v naději, že i v temnotě lze najít světlo a nový začátek.
Důležité postavy
Mia Corverová - Hlavní hrdinka příběhu, dcera popraveného zrádce, která se stává nelítostnou vražedkyní Rudé církve, později gladiatii a vítězkou Magnii. Je Temná – ovládá stíny, má schopnost komunikovat s démony a její život je poháněn touhou po pomstě za zničenou rodinu.
Jonnen Corvere - Miin mladší bratr, který byl dlouho považován za mrtvého. Jeho osud je úzce spjat s Miou i Scaevou.
Julius Scaeva - Císař Itreyské republiky, Miin skutečný otec a hlavní antagonista příběhu. Je mocný, krutý, manipulativní a touží po absolutní moci, včetně božské síly. Zodpovědný za smrt Miiny rodiny a většinu tragédií v jejím životě.
Mercurio - Miin mentor, učitel, který nahrazuje Mie otce. Připravil Miu na vstup do Rudé církve a po celou dobu ji podporuje, ačkoliv je sám v nebezpečí kvůli své ochraně Mii.
Ashlinn - Nejprve Miina soupeřka, později její nejbližší přítelkyně a milenka. Je zručná vražedkyně, která prošla podobným výcvikem jako Mia.
Tric - Student akademie vrahů. Zpočátku Miin přítel a milenec, později se jejich cesty rozcházejí. Zabit Ashlinn, ale vrátil se.
Pan Laskavý - Stínový kocour, démon, který pije Miin strach a je jejím věrným stínovým společníkem. Pomáhá jí v boji i při překonávání vnitřních démonů.
Zatmění - Druhý Miin stínový démon, v podobě vlka. Je součástí její temné síly a ochráncem v boji proti nepřátelům.
Sidonius, Mečopěvka, Řezník, Bryn, Vlnotvůrce - Miini spolubojovníci z arény, gladiatii, kteří se stávají jejími přáteli a spojenci v boji proti Rudé církvi a Scaevovi.
Drusilla (Paní Čepelí) - Hlava Rudé církve, mocná a bezcitná vůdkyně, která je jedním z hlavních protivníků Mii.
Adonai a Marielle - Sourozenci, sorcerii, kteří ovládají krevní magii a hrají významnou roli v boji proti Rudé církvi a Scaevovi.
Cleo - První vyvolená Niah, nesmrtelná a šílená bytost, která po staletí shromažďovala střípky božské duše.
Aelius - Kronikář a syn Cleo, strážce tajemství a znalostí o Temných a božské moci. Pomáhá Mie pochopit její osud a roli v boji mezi světlem a temnotou.
Mrak Corleone - Korzár a kapitán Krvavé děvečky, charismatický pirát, který pomáhá Mie a jejím přátelům během jejich útěku a cesty za pomstou.
Einar Valdyr (Černý vlk z Vaanu) - Král pirátů v Amaii, vládce města zločinců, kterého Mia porazí a získá tím moc nad pirátským světem.
